9 Cmo 97/2022-54 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem ze dne 28. 5. 2021 se navrhovatel domáhal určení neplatnosti rozhodnutí orgánu politické strany podle § 16a zákona o sdružování v politických stranách a hnutích a určení, že schůze místní organizace účastníka konaná dne 30. 11. 2020 byla svolána v rozporu se stanovami a zákonem. Uvedl, že dne 30. 11. 2020 byla nezákonně, v rozporu se stanovami, svolána e-mailem schůze místní organizace účastníka v Teplicích, která rozhodla o volbě nového předsedy místní organizace v Teplicích , tituly před jménem, a místopředsedkyně místní organizace v Teplicích , tituly před jménem, . Dovozoval, že na schůzi nebyli pozváni všichni členové místní organizace, když někteří nejsou uvedeni mezi přítomnými ani nepřítomnými účastníky. Schůze nebyla svolána a vedena způsobem, které neumožňovaly stanovy platné v době jejího konání, tedy stanovy ve znění účinném od 19. 8. 2019. Způsob vedení schůze přes Skype je mimo úpravu konání členské schůze ve stanovách účastníka, kdy stanovy umožňují konání schůze per rollam. Ze zápisu je zřejmé (vyjádření , tituly před jménem, ), že svolavatelé schůze si byli této skutečnosti vědomi a přesto inkriminované hlasování uskutečnili. Není zaznamenáno, kdo jakým způsobem hlasoval, kdo se hlasování zdržel, kdo a jak hlasy sčítal, kdo byl předkladatelem návrhů jednotlivých usnesení a není ani zaznamenána rozprava k nim. Uvedené skutečnosti zakládají extrémní nesoulad schůze, způsobu jejího svolání, způsobu jejího vedení i rozhodování o všech skutečnostech se stanovami, a to ve věci, která se týká každého jednoho člena místní organizace, což má návaznost i na volby do dalších orgánů účastníka, zejména volby do Krajské rady účastníka. Volba předsedy a místopředsedy místní organizace byla veřejná, ačkoliv volba orgánů má být podle stanov vždy tajná. Navrhovatel se obrátil s odůvodněnými námitkami a tímto návrhem napadenými rozhodnutími na rozhodčí komisi, ta však nápravu do dne podání tohoto návrhu nezjednala. Žalobci tak nezbylo, než se obrátit s tímto návrhem na soud.2. Účastník ve svém vyjádření ze dne 14. 2. 2022 uvedl, že návrh je zcela nedůvodný a nepřípustný. Stěžejní je dle něj skutečnost, že navrhovatel za situace, kdy nehlasoval proti volbě, nemůže mít z povahy věci volbu zpochybňovat podle § 16a zák.č. 424/1991 Sb.3. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 2. března 2022 č. j. 77 Cm 90/2021-40 tak, že „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí místní organizace , adresa, o volbě předsedy místní organizace , adresa, , tituly před jménem, učiněné na schůzi dne 30.11.2020 se zamítá.“ (výrok I.), „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí místní organizace , adresa, o volbě místopředsedkyně místní organizace , adresa, , tituly před jménem, učiněné na schůzi dne 30.11.2020 se zamítá.“ (výrok II.), „Návrh na určení, že schůze místní organizace Trikolora , adresa, konaná dne 30.11.2020 byla svolána v rozporu se stanovami a zákonem, se zamítá.“ (výrok III.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“(výrok IV.).4. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Nárok žalobce posoudil podle § 16a zák.č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. podle kterého může člen této strany a hnutí, dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností Pokud jde o splnění procesních podmínek, pak navrhovatel v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) stanov účastníka podal své námitky k rozhodčí komisi, a to e-mailem ze dne 13. 12. 2020, přičemž tento e-mail nebyl účastníkem nijak zpochybněn. Procesní podmínky předběžného projednání podle § 16 odst. 2 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích jsou proto splněny. Návrh lze ve smyslu ust. § 16 odst. 1 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích hodnotit jako včasný, když byl u soudu uplatněn v zákonné šestiměsíční lhůtě, neboť schůze, které se navrhovatel účastnil, přijala napadené rozhodnutí dne 30. 11. 2020 a návrh byl podán 28. 5. 2021 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1495/2017). Soud se nejprve zabýval námitkou účastníka, že navrhovatel brojí proti rozhodnutí místní organizace, která ale není orgánem podle stanov, když orgánem je schůze místní organizace. Dle soudu je z návrhu zřejmé, na kterém zasedání a kterého orgánu byla přijata napadená rozhodnutí a skutečnost, že jsou tyto orgány nazývány i uvnitř politického hnutí jinak (viz samotný zápis z jednání místní organizace dne 30. 11. 2020) neznamená, že by navrhovatel neměl v úmyslu brojit právě proti předkládaným rozhodnutím. Skutečnost, že schůze místní organizace je orgánem účastníka a je způsobilá přijímat rozhodnutí vyplývá, z ust. § 9 odst. 3 a 7 stanov účastníka. Pokud jde o posouzení námitek vznesených navrhovatelem, pak z provedeného dokazování je zřejmé, že ačkoliv navrhovatel brojil proti programu schůze a hlasoval proti jeho přijetí, nadále se schůze účastnil a nehlasoval proti předkládaným návrhům na volbu členů orgánu místní organizace. Nevyjádřil tedy aktivně svůj nesouhlas, nebrojil proti nedostatečnému počtu členů, ani proti voleným osobám a ani nechtěl být účasten volby formou pasivního volebního práva, tj. neprojevil žádnou vůli být volen. Byť tedy nebylo hlasování učiněno postupem podle § 17 odst. 3 stanov účastníka, když se schůze konala formou obrazového přenosu aplikace Skype, tedy lze shledat porušení § 17 odst. 3 stanov účastníka, je takové nedodržení formy jednání orgánu politického hnutí pouze marginálním pochybením ve vztahu k subjektivním právům navrhovatele coby člena politického hnutí. Nelze rovněž přehlédnout, že na zasedání proběhla volba předsedy a místopředsedy místní organizace a nešlo tedy o volbu orgánů politického hnutí, která by se projevila i navenek politického hnutí, a která by měla celostátní dopad do poměrů politického uskupení. Proběhnuvší volba se tedy dotkla práv navrhovatele pouze tak, že se neuskutečnila formou předvídanou stanovami v čl. 17, avšak o zásahu do subjektivních práv navrhovatele hovořit nelze. Jak již uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1969/10, ustanovení § 16a zákona je nutné vykládat ve světle článku 1 odst. 1 a článku 4 Ústavy České republiky, a článku 20 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Ústavně konformní výklad § 16a zákona je pouze takový, který poskytne ochranu dotčeným osobám proti porušení jejich základního práva sdružovat se v politických stranách (článek 20 odst. 2 Listiny), a to bez ohledu na to, zda se konkrétní rozhodnutí orgánu politické strany týká skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (§ 16a odst. 1, § 9 zákona). I zde ovšem platí, že zásah soudu je prostředkem ultima ratio. Vzhledem k tomu, že nedodržení formy konání schůze a hlasování nemá závažný dopad do základního práva navrhovatele na svobodné sdružování v politickém hnutí, soud návrh na vyslovení neplatnosti ve výrocích citovaných usnesení místní organizace , adresa, postupem podle § 260 odst. 1 o.z. jako nedůvodný zamítnul.5. Dále soud uvedl, že pokud se navrhovatel domáhal určení, že samotné svolání schůze , adresa, bylo v rozporu se zákonem a stanovami, pak na takovém určení musí mít navrhovatel naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., když zákon o politických stranách a hnutích naléhavý právní zájem na určení rozporu svolání schůze v § 16a tohoto zákona navrhovateli nepřiznává. Tvrzení, že navrhovatel má zájem na tom, aby v politickém hnutí, jehož je členem, probíhalo vše v souladu se zákonem a stanovami, není tím naléhavým právním zájmem, jež zákon předpokládá. Soud totiž podrobuje svému přezkumu přijatá rozhodnutí, přičemž posouzení vad svolání schůze může být toliko předběžnou otázkou ve vztahu k platnosti přijatých rozhodnutí, pročež na samostatném určení neplatnosti svolání není dán naléhavý právní zájem. Soud proto i návrh na požadované určení zamítnul. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ust. § 23 z. ř. s.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:1) Soud správně shledal, že účastník , Anonymizováno, nedodržel formu a řádný způsob svolání členské schůze a zejména průběh této schůze, tak tuto skutečnost bagatelizoval, že nemohla zásadním způsobem zasáhnout do práv navrhovatele, kdy na druhé straně dovozoval, že navrhovatel neprokázal naléhavý právní zájem na určení neplatností schůze, kdy neprojevil žádnou vůli být volen a nevymezil se nijak, proti voleným osobám. Tento závěr soudu prvního stupně je vnitřně rozporný a nelze mu přisvědčit.2) Soud zcela opomíjí a upozadil, že navrhovatel trval na řádném svolání a průběhu schůze, zejména trval na tajné volbě předsedy a místopředsedy místní organizace a až následně, poté co jeho návrhy (které by směřovaly k tomu, aby schůze a hlasování proběhlo v souladu se stanovami) byly zamítnuty, zaujal pasivní po