14 Cmo 169/2024-25 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zahájil řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.), společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO, (dále jen „společnost“), ustanovil opatrovníka , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, sídlem , adresa, (výrok II.), společnost zrušil a nařídil její likvidaci (výrok III.), likvidátorem společnosti jmenoval , jméno FO, , sídlem , adresa, (výrok IV.), společnosti uložil povinnost zaplatit státu soudní poplatek (výrok V.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.).2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 9, § 25 odst. 1 písm. g) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osoba a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), § 172 odst. 1 písm. d), § 198 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tím, že společnost nemá statutární orgán schopný se usnášet, což je mu známo z jeho činnosti. S tam rozvedenou argumentací za účastníky řízení nepovažoval společníky společnosti. Likvidátora společnosti jmenoval s odkazem na § 191 odst. 1, 4 o. z. ze seznamu insolvenčních správců. Výrok o poplatkové povinnosti opřel o § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a o Položku 4 bod 1 písm. c) a bod 5 Sazebníku soudních poplatků. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).3. Proti výrokům II. až VI. podala společnost a společnost , Jméno advokáta C, ., IČO , IČO, (coby společník společnosti) totožná odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Argumentují tím, že ze strany soudu prvního stupně nebyla poskytnuta lhůta ke zjednání nápravy vytýkaného nedostatku (dle § 172 odst. 2 o. z.), nadto soud prvního stupně nejednal jako s účastníkem řízení se společníkem společnosti.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s. a dospěl k následujícím závěrům.6. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.7. Předložila-li společnost plnou moc udělenou (ze strany původní jednatelky , jméno FO, dne 23. 5. 2022) advokátu , Jméno advokáta D, , pak je zřejmé, že je zde osoba oprávněna za společnost jednat. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že se opatrovník společnosti neustanovuje.8. Soudní praxe je ustálena v závěru, že účastníky řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným jsou dle § 6 z. ř. s. vždy ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, tedy společníci zrušované společnosti, což odpovídá závěrům dlouhodobě ustálené rozhodovací praxe (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1996, sp. zn. IV ÚS 230/95, dostupný na www.usoud.cz; nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2019, sp. zn. 7 Cmo 261/2018, nebo ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 14 Cmo 281/2019, jež jsou dostupná např. v právní aplikaci www.beck-online.cz). Účastenství v daném řízení tak vyplývá přímo ze zákona.9. Minimálně předčasné jsou výroky přezkoumávaného usnesení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora ze soudem prvního stupně uváděného důvodu.10. Z obsahu spisu je zřejmé, že ani společnosti, ani společníku společnosti, nebyl dán prostor vyjádřit se ještě před rozhodnutím ve věci samé k důvodům, jež vedly soud prvního stupně ke zrušení společnosti s likvidací, argumentovat proti jejímu zrušení, navrhovat důkazy na podporu svých tvrzení, ale především primárně napravit vytýkaný nedostatek dle § 172 odst. 2 o. z.11. Přičemž výzva dle § 172 odst. 2 o. z. musí být vydána soudem, který o případném zrušení právnické osoby s likvidací rozhodne, musí vydání rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací bezprostředně předcházet a musí splňovat obligatorní náležitosti výzvy jako je označení (odstranitelného) důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena, včetně označení nedostatků, které je třeba odstranit. Z výzvy musí být současně patrné, jakým způsobem a v jaké lhůtě lze nedostatky (představující důvod zrušení) odstranit a účastník řízení musí být poučen o případných následcích nečinnosti [k tomu blíže např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 892-907, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. prosince 2022, sp. zn. 14 Cmo 152/2022].12. Ze shora vyložených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. c) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně ve výrocích III. až VI. zrušil, tj. včetně závislého výroku o povinnosti zaplatit soudní poplatek a výroku o nákladech řízení, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.13. V dalším řízení soud prvního stupně vyřeší otázku okruhu účastníků řízení, společníka společnosti přibere do řízení postupem podle § 7 odst. 1 z. ř. s., umožní mu i společnosti vyjádřit se k věci, společnost vyzve ke zjednání nápravy vytýkaných nedostatků, bude-li to třeba nařídí jednání a věc znovu projedná (přičemž při právním posouzení věci vyjde z právní úpravy možných důvodů zrušení právnické osoby a nařízení její likvidace). Při případném novém jmenování likvidátora bude soud prvního stupně postupovat v souladu s § 191 o. z., a dříve, než přikročí ke jmenováním likvidátora ze seznamu insolvenčních správců, se bude v součinnosti s účastníky řízení nejprve zabývat tím, zda není vhodná souhlasící osoba, která by tuto funkci mohla vykonávat.14. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.