14 Cmo 177/2024-59 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO, (dále jen „společnost“) opatrovníka , jméno FO, , advokátku, sídlem , adresa, , , adresa, (výrok I.), 2. účastníku uložil povinnost vyjádřil se k návrhu do 18. 5. 2024 (výrok II.).2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tím, že společnost nemá osobu oprávněnou za ni jednat, oba původní jednatelé (tj. navrhovatelka a 2. účastník) byli na valných hromadách (konaných dne 28. 2. 2024 v 8.00 hod. a 10.30 hod.) z funkce odvoláni. Současně je zde nebezpečí z prodlení, když řízení o vyslovení neplatnosti valných hromad „může trvat…delší dobu“, řízení by mělo být projednáno bez zbytečného odkladu, přičemž „se jeví“, že se společníci vzájemně odvolávají z funkce. Společnost „může být skrze rozpory společníků … dlouhodobě paralyzována a může být ohrožena její činnost“. Přerušení řízení se „nejeví jako účelné“, neboť „v mezidobí mohou být opětovně svolávány valné hromady, kterými bude rozhodnuto o jmenování či odvolání jednatelů“. S ohledem na uvedené měl soud prvního stupně pochybnosti, zda jsou vůbec zájmy společníků v souladu se zájmy společnosti.3. Proti výroku I. tohoto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby jej odvolací soud změnil, tak, že se jí opatrovník neustanovuje.4. Odvolatelka argumentuje tím, že je v řízení zastoupena advokátem , Jméno advokáta C, , jemuž byla (řádně) udělena plná moc jednatelem, a to v době před zánikem jeho funkce. Společnost, jež byla založena za účelem koupě činžovního domu a jeho správy, není paralyzována, řádně a včas plní své povinnosti. Poukázala na skutečnost, že společníci jsou rodinní příslušníci (matka a syn), přičemž není na místě situaci „aktivně eskalovat“.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal odvolání i 2. účastník, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil, neboť společnost v řízení zastupuje advokát s řádně udělenou plnou mocí. Průběh řízení (jež podrobně rozvádí a komentuje) vyvolává dle jeho názoru pochybnosti o nepodjatosti soudce soudu prvního stupně , tituly před jménem, , jméno FO, . Je mu současně známo, že navrhovatelka „vykonávala a stále vykonává“ pro soud prvního stupně „všemožné funkce, a to zejména pro soudkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , s kterou si tykají (pro navrhovatelku je to „Maruška“) a u které to dokonce chodilo tak, že aby se Maruška nemusela obtěžovat s psaním ustanovení opatrovníků, likvidátorů, psala za ni taková ustanovení rovnou navrhovatelka. Dále ji obdobně užívala též , jméno FO, “, jež se s , tituly před jménem, , jméno FO, vzájemně zastupovaly. Navrhovatelka je osoba, která pro soud prvního stupně „běžně pracuje a která je s ním spřátelená“, svými „známostmi na Městském soudě v Praze se nikdy netajila“, „říkala, že kdyby tam bylo zapotřebí, že by to mohla umět zařídit“. Za navrhovatelku se tak v řízení mohou obě jmenované soudkyně „přimlouvat“. Za nedůvodný považuje i návrh ve věci samé.6. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a dospěl k následujícím závěrům.7. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena v rámci z. ř. s.8. Výzva 2. účastníku, aby se vyjádřil k podanému návrhu, je usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, odvolání tak přípustné není, jak vyplývá z § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Odvolací soud proto odvolání 2. účastníka proti výroku II. napadeného usnesení jako nepřípustné odmítl dle § 218 písm. c) o. s. ř.9. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.10. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.11. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.12. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.13. Procesní pravidla, která vymezují okruh osob oprávněných jednat za právnickou osobu v civilním soudním řízení, se uplatní i v řízení o zrušení společnosti s likvidací.14. Smyslem a účelem ustanovení (procesního) opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. je řádné hájení zájmů právnické osoby, k ochraně jejíchž práv byl opatrovník ustanoven, v občanském soudním řízení. Opatrovník může být účastníku řízení (právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, když zájmy (práva) právnické osoby nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat. Přitom Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2850/99, uveřejněném pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že byl-li účastníku řízení ustanoven (procesní) opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem (např. s jeho zákonným zástupcem nebo s kolizním opatrovníkem), jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem. Jinak řečeno, takové řízení je zatíženo zmatečnostní vadou (§ 229 odst. 3 o. s. ř.).15. Společnost je v řízení zastoupena advokátem , Jméno advokáta C, (na základě plné moci ze dne 27. 2. 2024), jemuž plnou moc uvedeného dne udělil její jednatel , Jméno advokáta D, , tj. osoba oprávněna takový úkon uvedeného dne za společnost učinit. Je zde tedy osoba oprávněná za společnost jednat, a sice advokát na základě plné moci (§ 24 a násl o. s. ř.). Z obsahu spisu se (bez dalšího) nepodává, že by zájmy zástupce byly v rozporu se zájmy zastoupeného (tj. společnosti).16. Stran 2. účastníkem navrženého vyloučení soudce soudu prvního stupně , tituly před jménem, , jméno FO, z projednávání a rozhodnutí věci odvolací soud vychází z toho, že odvolatel ve své podstatě vyjadřuje nespokojenost s dosavadním průběhem řízení, resp. postupem jmenovaného soudce ve věci.17. Vzhledem k § 14 odst. 4 o. s. ř., podle něhož důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, odvolací soud námitku odvolatele posoudil jako obstrukční. V tomto směru odvolací soud vyšel z četné judikatury Nejvyššího soudu, např. usnesení ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 29 NSČR 81/2018, v němž Nejvyšší soud zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož „Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jako nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce označuje přímo zákon (v § 14 odst. 4 o. s. ř.), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany“. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na celé odůvodnění zmíněného usnesení Nejvyššího soudu (včetně tam uvedené další souladné judikatury). Poukazuje-li odvolatel na vztah navrhovatelky a , tituly před jménem, , jméno FO, , pak taková skutečnost je (pro posouzení námitky jmenovaného soudce) irelevantní, nadto , jméno FO, již jako soudkyně (Městského soudu v Praze) nepůsobí.18. O námitce odvolatele, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce, odvolací soud nerozhodoval podle § 16 o. s. ř., neboť taková námitka představuje odvolací důvod podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008, uveřejněné pod číslem 66/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).19. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že se společnosti opatrovník neustanovuje (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).