14 Cmo 319/2024-50 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil 2. účastnici, tj. společnosti , Jméno advokáta E, . (dále jen „společnost“), podle § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), „pro celé řízení“ opatrovníka , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, sídlem , adresa, , Jméno advokáta B, .2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že za společnost nemůže 1. účastník v řízení jednat, neboť je u něj tvrzen důvod, pro něž mý být z funkce jednatele vyloučen. Nemůže tak činit ani druhý jednatel, neboť je v řízení navrhovatelem. Druhým společníkem společnosti je , jméno FO, (dále jen „E. T.“), jež je manželkou 1. účastníka, proto je u ní dán důvod pochybovat o tom, že by společnost zastupovala nestranně.3. Proti tomuto usnesení podal 1. účastník odvolání, navrhuje, aby byl návrh na ustanovení opatrovníka zamítnut, popř. aby opatrovníkem byla jmenována E. T.4. Odvolatel argumentuje tím, že v návrhu podaném navrhovatelem, jsou uváděny skutečnosti, jež se „nezakládají na pravdě“, nadto jím byl podán návrh na vyloučení navrhovatele z funkce jednatele společnosti, jež „selhal jako manažer ale i lidsky“. Ustanovení procesního opatrovníka „zásadně omezuje možnost rozhodování o dalším rozvoji společnosti, který je zejména pro toto období klíčový. Omezuje zejména jednání s významnými obchodními partnery při uzavírání obchodů pro příští období …“. Za irelevantní považuje skutečnost, že E. T. je manželkou 1. účastníka, naopak jedná se o osobu obeznámenou s chodem společnosti a jsou jí „detailně známy veškeré aspekty řízení společnosti“.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než odvolatelem uváděných důvodů.6. Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.7. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.8. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.9. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.10. Z obsahu předloženého spisu se podává, že navrhovatel se návrhem domáhá vyloučení 1. účastníka z funkce člena statutárního orgánu společnosti pro tvrzené porušení povinností.11. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku (dostupného na www.justice.cz) odvolací soud zjistil (§ 121 o. s. ř.), že společnost má dva jednatele, a to navrhovatele a 1. účastníka.12. Závěr soudu prvního stupně, podle něhož 1. účastník není oprávněn za společnost v řízení jednat, je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Z té se podává, že tuto obchodní korporaci v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce člena statutárního orgánu vyloučen (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uveřejněné pod číslem 1/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 616/2019, a ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021).13. Společnost však má druhého jednatele, jímž je navrhovatel. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se k výkladu § 29 odst. 2 o. s. ř. podává, že ve zvláštních řízeních soudních je situace proti sporným řízením odlišná v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, které nemá spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, či ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1604/2023). Není tedy správný závěr soudu prvního stupně, že navrhovatel je (bez dalšího) pouze s ohledem na jeho procesní postavení v řízení pro střet zájmů ze zastupování společnosti v řízení vyloučen.14. Z obsahu spisu ve spojení se zápisem v obchodním rejstříku plyne, že důvod pro ustanovení opatrovníka společnosti pro nadepsané řízení podle § 29 odst. 2 o. s. ř. ze soudem prvního stupně uváděného důvodu není dán. Společnost má v obchodním rejstříku zapsaného navrhovatele coby jejího jednatele. Nepodává se ani existence překážky výkonu této funkce, popř. její zánik, (ani) žádné skutečnosti, které by ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř. nasvědčovaly tomu, že zájmy tohoto jednatele (tj. navrhovatele) jsou v rozporu se zájmy společnosti.15. Společnost má zapsaný statutární orgán, tj. má osobu, která je za ni v daném řízení oprávněna jednat (§ 21 odst. 1 o. s. ř.). Důvod pro ustanovení procesního opatrovníka společnosti ve smyslu § 29 o. s. ř. tak dán není.16. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se společnosti opatrovník pro nadepsané řízení neustanovuje [§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.].17. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).