14 Cmo 32/2024-23 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ukončil účast , jméno FO, , narozeného , Anonymizováno, , v řízení (výrok I.), účastnici , právnická osoba, . (dále téže jen „společnost“) „podle § 29 odst. 2 ve spojení s § 21 odst. 4 o. s. ř.“ ustanovil opatrovníka , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, sídlem , adresa, , „neboť jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat.“ (výrok II.), a účastníky vyzval k vyjádření k postupu v řízení (výrok III.).2. Výrok II. usnesení odůvodnil soud prvního stupně tím, že za společnost není nikdo oprávněn v řízení jednat, což tvrdí sám navrhovatel, a současně tuto skutečnost potvrzuje zápis v obchodním rejstříku.3. Proti tomuto výroku podala společnost (zastoupená advokátem , Jméno advokáta, , na základě plné moci udělené mu za společnost , jméno FO, ) odvolání. Navrhuje zrušení tohoto výroku usnesení a vrácení věci soudu prvnímu stupně k dalšímu řízení.4. Namítá, že společnost uzavřela dne 10. října 2023 s , jméno FO, (jednatelem společnosti z této funkce odvolaným na valné hromadě konané dne 12. října 2023; vyslovení neplatnosti tomu odpovídajícího usnesení valné hromady se , jméno FO, domáhá návrhem projednávaným u soudu prvního stupně pod sp. zn. 62 Cm 20/2024) pracovní smlouvu na pozici generálního ředitele (dále též jen „pracovní smlouva“). Vznik pracovního poměru byl navázán na jeho očekávané odvetné odvolání z funkce jednatele. Společnost tuto pracovní smlouvu uzavřela právě z důvodu, aby zabránila paralýze své činnosti a minimalizovala tak potenciální rizika spojená s tím, že nebude schopna právně projevovat svoji vůli prostřednictvím statutárního orgánu. Generální ředitel společnosti je osobou oprávněnou jednat za společnost v rozsahu zásadně shodném či obdobném rozsahu oprávnění statutárního orgánu. Není tedy pravdou, že by od doby podání návrhu na jmenování jednatele neexistovala osoba oprávněná za společnost jednat a v řízení ji zastupovat. , Jméno navrhovatele, byl samozřejmě , jméno FO, již na druhé valné hromadě společnosti (konané dne 12. října 2023) informován o tom, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu, jejímž předmětem je výkon funkce generálního ředitele. Ve stejný den , jméno FO, informoval , jméno FO, o uzavření této smlouvy i datovou schránkou. , jméno FO, zmocnil advokáta , Jméno advokáta, k zastupování společnosti ve všech řízeních před soudy plnou mocí ze dne 15. září 2023, tedy v době, kdy byl ještě jejím jednatelem, a pro vyloučení pochybností z titulu pracovní funkce generálního ředitele i plnou mocí ze dne 8. ledna 2024.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Řízení o jmenování jednatele představuje řízení ve statusové věci právnických osob podle § 3 odst. 2 písm. a) a § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.7. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/ (dále jen „z. o. k.“), hodlá-li člen voleného orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými.8. Podle § 55 odst. 3 z. o. k. člen voleného orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost.9. Podle § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.10. Předně je třeba uvést, že odvolací soud se nezabýval otázkou, zda je advokát , Jméno advokáta, oprávněn podat za společnost odvolání (na základě plné moci udělené mu za společnost dne 8. ledna 2024 , jméno FO, ). Je tomu tak proto, že (právě) i otázka jeho právního postavení představuje podstatu projednávané věci a důvod podaného odvolání (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. července 2016, sp. zn. II. ÚS 2502/15, ze dne 23. října 2018, sp. zn. III. ÚS 1472/18, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2021, sp. zn. 27 Cdo 2099/2020, či ze dne 3. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021).11. Nutno doplnit, že zmocnění k zastupování společnosti však zjevně není založeno plnou mocí ze dne 15. září 2023, neboť jejím prostřednictvím byl advokát , Jméno advokáta, zmocněn k zastupování společnosti ve všech řízeních před příslušnými soudy v souvislosti se zápisem změn do obchodního rejstříku či založením listin do sbírky listin vedené u příslušného rejstříkového soudu (což je z obsahu této plné moci bez pochybností objektivně zřejmé; k jejímu výkladu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2020, sp. zn. 27 Cdo 3033/2019, a v něm označená judikatura). Nikoliv tedy k zastupování společnosti v řízení o jmenování jednatele.12. Pro posouzení důvodnosti odvolání je tudíž třeba posoudit, zda mohl , jméno FO, udělit za společnost plnou moc ze dne 8. ledna 2024.13. Pracovní smlouva byla uzavřena mezi , jméno FO, na obou jejích stranách, na straně společnosti vystupujícím ve funkci jednatele (voleným orgánem společnosti; § 198 odst. z. o. k.). To znamená, že povinností , jméno FO, bylo o záměru uzavřít tuto smlouvu informovat valnou hromadu jako nejvyšší orgán společnosti (§ 55 odst. 1, resp. § 55 odst. 1, 3 z. o. k.).14. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se k výkladu § 55 odst. 1, 3 z. o. k. podává, že:1/ Jazykový výklad § 55 z. o. k. vede k jednoznačnému závěru, podle něhož citované ustanovení dopadá na všechny smlouvy (uzavírané mezi členem voleného orgánu obchodní korporace a touto obchodní korporací) bez rozdílu (není-li zde zvláštní úprava; viz např. § 59 odst. 2 z. o. k.). Tomu také odpovídá výklad teleologický. Účelem § 55 z. o. k. je ochrana zájmů obchodní korporace, jež mohou být dotčeny uzavíranou smlouvou, na jejíž druhé straně stojí člen voleného orgánu. Zájmy obchodní korporace přitom mohou být dotčeny jakoukoliv smlouvou, zřizující závazek mezi stranami.2/ Člen voleného orgánu obchodní korporace svou informační povinnost zásadně splní tím, že příslušnému orgánu předloží celé znění návrhu smlouvy, nebo sdělí celý její obsah.3/ Informační povinnost bude zpravidla splněna také tehdy, pokud člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo pokud příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, je-li z předložené části návrhu smlouvy anebo z předložených informací patrné, zda uzavřením smlouvy mohou být zasaženy zájmy korporace. Je-li totiž příslušnému orgánu obchodní korporace svěřena působnost kontrolovat, zda je uzavření smlouvy ve střetu zájmů v souladu se zájmy obchodní korporace, a (případně) uzavření zakázat, bezpochyby může tento orgán sám zvážit, zda mu neúplný návrh smlouvy k posouzení postačuje.4/ Účel § 55 z. o. k. může být výjimečně naplněn též tím, že jednatel společnosti s ručením omezeným seznámí s obsahem zamýšlené smlouvy všechny společníky, kteří s jeho záměrem uzavřít tuto smlouvu se společností vyjádří souhlas, anebo tento záměr alespoň vezmou na vědomí s tím, že se vzdávají práva na projednání této záležitosti (a na případné vyslovení zákazu uzavřít smlouvu) valnou hromadou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. ledna 2023, sp. zn. 27 Cdo 1206/2022, nebo usnesení ze dne 20. července 2023, sp. zn. 27 Cdo 3160/2022, či ze dne 14. listopadu 2023, sp. zn. 27 Cdo 2699/2023).15. Z obsahu spisového materiálu, a to ani z notářského zápisu sp. zn. NZ 419/2023, sepsaného dne 12. října 2023 jménem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářky se sídlem v , adresa, , osvědčující průběh jednání valné hromady společnosti dne 12. října 2023, nevyplývá, že by , jméno FO, o záměru uzavřít pracovní smlouvu tuto valnou hromadu informoval, a tím splnil požadavky § 55 odst. 1, resp. § 55 odst. 1, 3 z. o. k.16. Z obsahu spisu se podává, že , jméno FO, (ve funkci jednatele společnosti) toliko odeslal , jméno FO, informaci (obsaženou v písemnosti datované dnem 9. říjná 2023, dodanou do jeho datové schránky 12. října 2023), že společnost hodlá s , jméno FO, uzavřít pracovní smlouvu, jejímž předmětem bude výkon pracovní činnosti na pracovní pozici generálního ředitele, nikoliv však to, že by doručil i návrh této smlouvy (ce