14 Cmo 46/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl u navrhovatelky o výmazu předmětu podnikání (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona), statutárního orgánu – jednatele , jméno FO, , počtu členů statutárního orgánu (2) a opatrovníka , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i u osoby společníka , jméno FO, o výmazu údajů o jeho podílu, o výmazu společníka , jméno FO, a údajů o jeho podílu a současně rozhodl o zápisu předmětu podnikání [výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , adresa, : poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost; nakládání s odpady (vyjma nebezpečných); velkoobchod a maloobchod; skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě; výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd; testování, měření, analýzy a kontroly], dále jednatele , jméno FO, se dnem vzniku jeho funkce, počtu členů statutárního orgánu (1), dne zániku funkce u vymazávaného opatrovníka, výše podílu u společníka , jméno FO, a údaje o uvolněném obchodním podílu, se dnem zápisu změny ke dni nabytí právní moci (výrok I.), dále tak, že návrh na zápis snížení základního kapitálu o částku 100 000 Kč do veřejného rejstříku zamítl (výrok II.), dále rozhodl nad návrh a zapsal uvolněný podíl do veřejného rejstříku podle ustanovení § 153 odst. 2 občanského soudního řádu, jehož existence vyšla v řízení najevo (výrok III.), a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok IV.).2. Soud prvního stupně odůvodnil zamítavý výrok II. tím, že dne 4. května 2023 nabylo účinků usnesení o prohlášení konkurzu na , jméno FO, [druhého zapsaného společníka navrhovatelky (dále též jen „společnosti“)] a jeho účast ve společnosti zanikla dnem 6. listopadu 2023, aniž by byl jeho podíl zpeněžen (dále též jen „předmětný podíl“). Předmětný podíl je sepsán v soupisu majetkové podstaty úpadce (, jméno FO, ) a jediným oprávněným k jeho zpeněžení je insolvenční správce. Došlo k situaci, kdy marně uplynula šestiměsíční lhůta podle § 206 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, a insolvenční správce předmětný podíl nezpeněžil. Účast společníka (úpadce) ve společnosti zanikla, jeho podíl se transformoval na uvolněný podíl a vypořádá se podle § 215 z. o. k. Ke snížení základního kapitálu dochází proto, že jde o povinnost ze zákona. Společník má vůči společnosti právo na vypořádací podíl, jehož hodnota se určí podle § 36 z. o. k., a pohledávka společníka (úpadce) na vyplacení vypořádacího podílu se stává součástí majetkové podstaty. Je tedy vyloučeno, aby společnost použila uvolněný podíl na úhradu ztráty a z tohoto důvodu rozhodla o snížení základního kapitálu (o výši podílu společníka – úpadce) tak, že v důsledku snížení základního kapitálu se nemění, „ale zaniká uvolněný podíl (50%) bývalého společníka , jméno FO, , kterému odpovídá vklad do základního kapitálu společnosti ve výši 100 000,- Kč; částka 100 000 Kč odpovídající snížení základního kapitálu bude v celé výši použita na úhradu ztráty společnosti.“ Takovéto rozhodnutí (právní jednání) je nutno posoudit jako obcházející zákon. Insolvenčnímu správci musí společnost vyplatit podíl, jehož výše se zjistí z účetních výkazů společnosti. K výroku o nákladech řízení soud prvního stupně uvedl, že řízení je vedeno toliko za účasti společnosti, a proto pojmově nepřichází v úvahu rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.3. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání. Navrhuje jeho změnu, kterou bude zápis snížení jejího základního kapitálu o částku 100 000 Kč do veřejného rejstříku povolen.4. Navrhovatelka namítá, že je nutno rozlišit existenci uvolněného podílu a existenci vypořádacího podílu. Nastane-li transformace podílu na uvolněný podíl, má společnost povinnost rozhodnout o naložení s ním některým ze způsobů předvídaných § 215 odst. 1 z. o. k. Jelikož společnost nerozhodla o přechodu uvolněného podílu, má povinnost snížit základní kapitál o vklad společníka. Rozhodnutím jediného společníka ze dne 13. prosince 2023 proto rozhodl tento společník , jméno FO, (v působnosti valné hromady) o naložení s uvolněným podílem tak, že dojde ke snížení základního kapitálu o vklad , jméno FO, , tedy o částku ve výši 100 000 Kč, o čemž byl pořízen notářský zápis , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v Praze, sp. zn. NZ 1048/2023, N 742/2023 (dále též jen „předmětný notářský zápis“). Právním důvodem pro snížení základního kapitálu je § 215 odst. 1 z. o. k. Vypořádací podíl určený podle § 36 odst. 3 z. o. k. bude zapsán jako majetková hodnota insolvenčním správcem do seznamu majetkové podstaty v rámci probíhajícího insolvenčního řízení dlužníka (, jméno FO, ), bez ohledu na to, jak společnost naložila s uvolněným podílem (naložení s uvolněným podílem podle § 215 odst. 1 z. o. k. nemá žádný vliv na nakládání s vypořádacím podílem určeným podle § 36 z. o. k.). Dále je soudu prvního stupně vytýkáno, že nastala zákonná fikce ve smyslu § 96 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), a soud tak byl povinen požadovaný zápis provést. Soudní poplatek byl zaplacen a připsán ve prospěch účtu (soudu) dne 22. prosince 2023 a lhůta pěti pracovních dnů uplynula dnem 3. ledna 2024. Usnesení soudu prvního stupně však bylo vydáno až dne 10. ledna 2024.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 z. v. r. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Z čl. I předmětného notářského zápisu má odvolací soud za zjištěné, že , jméno FO, jako jediný společník společnosti rozhodl tak, že a) základní kapitál společnosti snižuje z částky 200 000 Kč o částku odpovídající vkladu uvolněného podílu, tj. o 100 000 Kč na novou výši základního kapitálu 100 000 Kč, b) výše vkladu jediného společníka , jméno FO, se v důsledku snížení základního kapitálu nemění, ale zaniká uvolněný podíl (50 %) bývalého společníka , jméno FO, , kterému odpovídá vklad do základního kapitálu společnosti ve výši 100 000 Kč, c) částka 100 000 Kč, odpovídající snížení základního kapitálu, bude v celé výši použita na úhradu ztráty společnosti.7. Podle § 214 odst. 1 z. o. k. nepodaří-li se uvolněný podíl prodat ve lhůtě 3 měsíců, určí se výše vypořádacího podílu a jeho splatnost podle § 36. Podle § 36 se určí výše vypořádacího podílu a jeho splatnost také v případě, že je podíl nepřevoditelný, nebo určí-li to společenská smlouva.8. Podle § 215 odst. 1 z. o. k. bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu podle § 214, rozhodne společnost o přechodu uvolněného podílu nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů, na některé společníky nebo jen na jednoho z nich, jinak sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla; nesplní-li společnost tuto povinnost, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. Tato rozhodnutí náleží do působnosti valné hromady.9. Podle § 240a z. o. k. ustanovení tohoto oddílu o ochraně věřitelů se nepoužijí, snižuje-li společnost základní kapitál za účelem úhrady ztráty.10. Soud prvního stupně správně zjistil, že předmětný podíl se stal ke dni 6. listopadu 2023 uvolněným podílem (§ 206 odst. 3 věta druhá ve spojení s § 202 odst. 1 a § 212 odst. 1 z. o. k.). Za podmínek § 215 odst. 1 z. o. k. pak vzniká povinnost snížit základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla (tedy o předmětný podíl). Základní kapitál společnosti lze snížit standardním postupem dle § 233 - § 239 z. o. k., ale za podmínek § 240a z. o. k., tedy v případě, snižuje-li společnost základní kapitál za účelem úhrady ztráty, se nepoužije ustanovení § 233 – 239 z. o. k (v částech týkajících se ochrany věřitelů), a lze tak postupovat zjednodušeným způsobem.11. Odvolací soud neshledává žádný důvod opodstatňující posouzení, aby v případě, v němž jsou dány předpoklady pro snížení základního kapitálu podle § 240a z. o. k., nebylo možné postupem podle tohoto ustanovení základní kapitál snížit, bez ohledu na to, zda má společnost současně i povinnost snížit základní kapitál z důvodu dle § 215 odst. 1 z. o. k. Tedy, proč nepřipustit postup dle § 240a z. o. k., který povede ke stejnému cíli (následku), tj. ke snížení základního kapitálu o totožnou částku (byť by zde byla i povinnost postupu podle § 215 odst. 1 z. o. k.) Soud prvního stupně ostatně ani nijak nevysvětlil, z jakých konkrétních důvodů (následků) má rozhodnutí jediného společníka společnosti představovat jím uvedené obcházení zákona.12. Společnosti je namístě přisvědčit v závěru, že povinnost snížit základní kapitál a povinnost v