14 Cmo 5/2024-85 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením nařídil k návrhu žalobce předběžné opatření, jímž žalované 1) zakázal nakládat s podílem ve společnosti , Jméno advokátky B, . (dále též jen „společnost“) o velikosti 20 % odpovídajícím vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 40 000 Kč, který žalovaná 1) dne 26. 2. 2021 převedla na žalobce a který je předmětem řízení o určení, že žalobce je společníkem žalované 2), vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 65 Cm 66/2023; žalované 1) zejména zakázal tento podíl zcizit, zastavit či jinak zatížit, a vykonávat práva společníka v rozsahu spojeném s tímto podílem, zejména výkon hlasovacích práv na valných hromadách žalované 2) a práva účasti na valných hromadách žalované 2), to vše až do pravomocného skončení řízení o určení, že žalobce je společníkem žalované 2), vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 65 Cm 66/2023.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil spolu s odkazem na § 102 odst. 1 a 3 § 75c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), potřebou zatímní úpravy poměrů mezi účastníky co do nakládání se sporným podílem ve společnosti a co do výkonu práv většinového společníka, dokud nebude pravomocně rozhodnuto, zda je žalobce společníkem společnosti či nikoli. Žalovaná 1) odstoupila od smlouvy, jíž žalobce nabyl podíl ve společnosti, a fakticky realizovala příslušné právní kroky vedoucí k výmazu žalobce jako společníka společnosti z obchodního rejstříku, přestože ji žalobce společně s další společnicí , jméno FO, již dříve dne 23. 2. 2023 odvolali z funkce jednatelky společnosti. Žalovaná 1) s žalobcem jako se společníkem již nejedná, přičemž v jejích rukou se dle stavu zápisu v obchodním rejstříku soustřeďuje podíl o velikosti 70 % a s ním spojená možnost vykonávat práva většinového společníka, kterou již navíc aktivně využívá. Žalovaná 1) svolala valnou hromadu společnosti za účelem jmenování jejích nových jednatelů, aniž by žalobce mohl její postup jakkoli korigovat. Žalovaná 1) poté, co odstoupila od smlouvy o převodu podílu (bez vyřešení otázky, zda tak učinila platně), může fakticky s podílem žalobce (o velikosti 20 %) jakkoli právně nakládat a jako většinový společník (dříve s podílem o velikosti 50 %) plně disponovat společností jako takovou, a to přinejmenším do doby, než soud rozhodne o žalobě na určení, zda je žalobce společníkem společnosti. Žalovaná 1) činí jednotlivé kroky k tomu, aby do funkce jednatelů společnosti dosadila sebe a „své lidi“, a je tudíž evidentní, že se snaží společnost zcela ovládnout a žalobce a další společnici , tituly před jménem, , jméno FO, poškodit na jejich právech společníků. Žalobce osvědčil důvodnost žalobou uplatněného nároku, stejně jako naléhavost právního zájmu na požadovaném určení, neboť s ním žalovaná 1) jako se společníkem již nejedná a za společnost podala návrh na jeho výmaz z obchodního rejstříku, stejně jako návrh na zápis sebe jako společníka se 70% podílem. Žalovaná svolala valnou hromadu, na které hodlá hlasovat pro jmenování nových jednatelů, k čemuž bez toho, aby využila hlasovacích práv spojených se sporným podílem, nebude mít sama potřebnou většinu. Soud prvního stupně proto nařízeným předběžným opatřením zakázal disponovat sporným podílem a vykonávat (s přihlédnutím k podílu žalobce) práva většinového společníka, dokud nebude v řízení pravomocně vyřešena otázka, zda je žalobce nadále společníkem společnosti. Tím se rovněž předejde zahájení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení, jež by valná hromada společnosti mohla v mezidobí přijmout na základě výkonu hlasovacích práv spojených se sporným podílem.3. Proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření podaly obě žalované odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a návrh na vydání předběžného opatření zamítl.4. Žalovaná 1) v plném rozsahu popírá důvody oprávněnosti nároků vznesených žalobcem, které uvádí v žalobě, tvrzení žalobce jsou účelová, zavádějící a nepravdivá. Žalobce postupuje ve shodě se svou manželkou , tituly před jménem, , jméno FO, a pokouší se zakrýt svou trestnou činnost, které se ve vztahu k žalované 2) dopustil, zapříčinil rovněž, že společnost nemá žádného jednatele. K tomu svou argumentaci blíže rozvíjí. Pro nařízení předběžného opatření nebyly splněny zákonné předpoklady, včetně potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků řízení. Navíc nelze připustit, aby předběžným opatřením byl zachován protiprávní stav, jenž žalobce svým protiprávním jednáním vyvolal. Žalobce společně se svou manželkou účelově poškodili obě žalované. Nelze připustit, aby jednání žalobce, které bylo nezákonné a v rozporu s dobrými mravy, byla poskytnuta absolutní soudní ochrana na úkor žalovaných. Přestože usnesení o nařízení předběžného opatření obsahuje celou řadu zákazů, jeho odůvodnění je nedostatečné. Rizika zmaření vykonatelnosti či nutnosti prozatímní úpravy jsou naprosto zanedbatelná, pokud vůbec nějaká, protože převod podílu podléhá souhlasu valné hromady a ta za účelem schválení převodu svolána nebyla. Žalobcem namítaná volba nových jednatelů nikterak neohrožuje předmět sporu, jímž je určení vlastnického práva k podílu. Nařízením předběžného opatření se soud prvního stupně zcela odchýlil od konstantní judikatury, na kterou odvolatelka odkazuje.5. Žalovaná 2) argumentuje tím, že ani jedna z podmínek pro nařízení předběžného opatření nebyla splněna. Soud prvního své rozhodnutí navíc naprosto nedostatečně odůvodnil především co do rozsahu, v jakém předběžné opatření nařídil. Skutečnost, že žalovaná 2) podala návrh na zápis změny v osobě společníka společnosti do obchodního rejstříku, nemůže být sama o sobě důvodem pro nařízení předběžného opatření, neboť k takovému kroku je společnost v případě nastalé změny ze zákona povinna. Není tak z ničeho zřejmé, jak soud prvního stupně dospěl k závěru, že je třeba zakázat nakládání s podílem či zakázat výkon hlasovacích práv. Smysl nařízeného předběžného opatření není zřejmý. Ani žalobce, ani soud v odůvodnění napadeného usnesení netvrdí, že by žalovaná 1) jakkoli s podílem nakládala či jej zamýšlela převést na třetí osobu. Proto není zřejmé, proč je třeba zatímní úprava anebo v čem je spatřována obava z ohrožení výkonu rozhodnutí. Stejně tak poukazuje na skutečnost, že zákaz výkonu hlasovacích práv s podílem spojených nikterak nesouvisí se žalobou uplatněným nárokem. Valnou hromadu, na kterou soud prvního stupně v odůvodnění usnesení odkazuje, žalovaná 1) svolala za účelem volby nových jednatelů, přičemž tato volba se nikterak nedotýká toho, zda je žalobce společníkem společnosti či nikoli. Volba nového jednatele byla navíc nevyhnutelná, neboť společnost žádného jednatele neměla. Protože soud prvního stupně zakázal žalované 1) plošně vykonávat hlasovací práva spojená s podílem, není možné zvolit společnosti nového jednatele. Zákaz výkonu hlasovacích práv spojených se sporným podílem tak znamená naprostou paralýzu společnosti. Takový zákaz je neproporcionální jak vůči společnosti ze své podstaty, tak rovněž k uplatněnému nároku. Žalobce svým předchozím zavrženíhodným chováním (odčerpáváním finančních prostředků ze společnosti) zapříčinil odstoupení od smlouvy o převodu podílu, nezákonně se podílel na tom, že společnost nemá žádného jednatele, a nyní návrhem na nařízení předběžného opatření zapříčinil paralýzu společnosti.6. Žalobce se k oběma odvoláním vyjádřil nesouhlasně, maje za to, že soud prvního stupně nařídil předběžné opatření zcela důvodně. Žalovaná 1) by jako většinový společník mohla samu sebe opakovaně volit do funkce jednatelky společnosti, se společností plně disponovat bez jakékoli korekce a přijímat rozhodnutí, která by mohla nenávratně poškodit jak společnost, tak žalobce a menšinového společníka , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce vyvrací důvody uváděné odvolatelkami a vytýká žalované 1), že mu svým jednáním zamezila podílet se na chodu společnosti, když s ním jako se společníkem již nejedná.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro věcný přezkum správnosti odvoláními napadnutého rozhodnutí soudu prvního stupně a to z následujícího procesního důvodu.8. Podle § 77 odst. 1 písm. b) o. s. ř. předběžné opatření zanikne, jestliže nebylo návrhu ve věci samé vyhověno.9. Podle § 102 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.10. Podle § 220a o. s. ř.(1) Odmítne-li odvolací soud odvolání z důvodu, že napadené usnesení o předběžném opatření pozbylo účinků, zaniklo nebo bylo zrušeno podle § 77 odst. 2, současně určí, že bylo nezákonné, byl-li by jinak dán důvod pro jeho zrušení.(2) Při určení toho, zda napadené usnesení o předběžném opatření bylo nezákonné, vychází odvolací soud ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného usnesení.11. V řízení ve věci samé se žalobce žalobou u soudu pr