14 Cmo 97/2024-925 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem žalobu, kterou se žalobce domáhal po 2. - 4. žalovaném zaplatit společně a nerozdílně částku 143 887 440 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 10. května 2014 do zaplacení, zamítl (výrok I.), dále zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po 1. - 4. žalovaném zaplatit společně a nerozdílně částku 15 680 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 10. května 2014 do zaplacení (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (výroky III. – VI.).2. Soud prvního stupně vyšel z těchto rozhodných zjištění:- podle čl. II. a čl. III. 3 smlouvy o uzavření budoucí smlouvy o převodu části obchodního podílu uzavřené mezi , jméno FO, (dále též jen „dlužník“) a 1. žalovanou (dne 30. dubna 2012 (dále též jen „předmětná smlouva“) se 1. žalovaná zavázala převést na dlužníka desetiprocentní obchodní podíl 4. žalované, pokud budou splněny podmínky definované v čl. III. 3. b. předmětné smlouvy, a to kromě jiného v období 1. dubna 2012 až 31. června 2013 zprostředkuje dlužník nebo další společnosti ve smlouvě definované „počet nových aktivních OPM (odběrných míst) stanovený dodatkem č. 2 ke smlouvě o zprostředkování uzavřené mezi BEE a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, dne 1. ledna 2011, přičemž aktivními OPM se pro účely této smlouvy mezi smluvními stranami rozumí počet OPM stanovený bodem 2) písm. a) až c) výše uvedeného dodatku č. 2 (tzn. 124.000 OPM po odpočtu případných bonusů a připočtení náhrady storen definovaných ve výše uvedeném dodatku č. 2 v období od 1. dubna 2012 do 31. srpna 2013). Do uvedeného počtu nových OPM se nezapočítávají OPM zprostředkovaná do 1. dubna 2012. Pro zamezení pochybností se má za uzavření nové smlouvy její dodání řádně vyplněné a kompletní, řádně podepsané klientem a včetně všech jejích povinných příloh do sídla BE nebo jiného BE určeného místa a započítané do měsíční fakturace dle vyúčtování z BE (provizní sestava). Budoucí převodce je oprávněn lhůtu, uvedenou v první větě písm. b. odst. 3., přiměřeně prodloužit, a to i opakovaně. Tato dodatečná lhůta pro splnění podmínky zprostředkovat počet nových aktivních OPM nesmí být kratší jak 2 měsíce.“ A dále bude splněna podmínka uvedené v čl. III.3.c. předmětné smlouvy ve znění: „valná hromada BEE rozhodla (schválila) rozdělení obchodního podílu budoucího převodce se vznikem částí obchodního podílu o velikosti 10 % … a udělila souhlas s převodem této části obchodního podílu na budoucího nabyvatele.“ Dále bylo v čl. III. 1. předmětné smlouvy sjednáno, že „budoucí převodce se zavazuje nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení písemně výzvy budoucího nabyvatele učiněné kdykoli ve lhůtě do 1 roku od splnění všech v odst. 3 tohoto článku sjednaných podmínek převodu, uzavřít s budoucím nabyvatelem smlouvu o převodu části svého obchodního podílu v BEE, jejíž text je vyjma dle odst. 2 k doplnění určených částí obsažen v čl. IV této smlouvy.“ V čl. III. 4. předmětné smlouvy bylo mezi stranami sjednáno, že „obě smluvní strany se zavazujíc jednat tak, aby došlo k naplnění podmínek uvedených v předchozím odstavci v co nejkratší době a mohlo být dosaženo účelu této smlouvy;“- na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce;- jako pohledávka č. 32 ve výši 159 567 440 Kč byla do majetkové podstaty dlužníka sepsána pohledávka (dlužníka) na náhradu škody za žalovanými;- přípisem ze dne 26. září 2013 a ze dne 2. října 2013 vyzval dlužník 1. žalovanou, aby zajistila rozdělení svého obchodního podílu ve 4. žalované a schválení převodu 10 % obchodního podílu na dlužníka valnou hromadou 4. žalované;- přípisem ze dne 16. října 2013 odmítla 1. žalovaná výzvu dlužníka ze dne 2. října 2013 z důvodu nesplnění podmínek předmětné smlouvy;- přípisem ze dne 6. prosince 2013 dlužník vyzval 1. žalovanou k uzavření předmětné smlouvy;- valná hromada 4. žalované konaná dne 6. března 2014 (dále též jen „předmětná valná hromada“) rozhodla o schválení roční účetní závěrky roku 2013 a zisku za rok ve výši 652 441 839,69 Kč, dále o vyplacení zisku za rok 2013 a části nerozděleného zisku z minulých let v částce 943 232 560,31 Kč, a to 1. žalované ve výši 159 567 440 Kč a 3. žalované ve výši 1 436 106 960 Kč. Předmětné valné hromady se 1. žalovaná účastnila jako 10 % společník (4. žalované), 3. žalovaná jako 90 % společník (4. žalované). Pro přijatá usnesení hlasovala 3. žalovaná, 1. žalovaná se zdržela hlasování. Jménem 3. žalované hlasoval jeho jednatel - 2. žalovaný;- přípisem datovaným dnem 18. února 2014 (správně 18. března 2014 jak vyplývá z obsahu) 1. žalovaná oznámila dlužníkovi převod 10 % obchodního podílu na jeho osobu (dále též jen „předmětný podíl“).3. Na podkladě těchto zjištění soud prvního stupně dovodil, že žalobce je vzhledem k tomu, že žalovaná pohledávka byla žalobcem sepsána do majetkové podstaty dlužníka, oprávněn s touto pohledávkou nakládat. Dále se zabýval vznesenou námitkou promlčení a dovodil, že na předmětnou smlouvu je nutno nahlížet jako na absolutní obchod ve smyslu § 261 odst. 3 písm. a) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v posledním platném znění (dále jen „obch. zák.), a proto je dle § 262 odst. 4 obch. zák. třeba použít ustanovení zákona č. 40/1961 Sb., občanského zákoníku, v poslední platném znění (dále jen „obč. zák.“), neboť při dispozici s předmětným podílem 1. žalovaná nevystupovala v pozici podnikatele. Podle § 106 odst. 1 obč. zák. se však právo na náhradu škody promlčelo za dva roky ode 20. března 2014, kdy toto právo mohlo být uplatněno poprvé (neboť dlužníkovi bylo tvrzené porušení povinnosti 1. žalovanou známo z přípisu ze dne 18. března 2014). Žaloba byla (vůči 1. žalované) podána dne 6. března 2017, ale posledním dnem pro podání dle § 106 odst. 1 obč. zák. byl den 20. března 2016. Jelikož žaloba nebyla podána v promlčecí době, byla žaloba zamítnuta. Ve vztahu k 1. žalované soud prvního stupně proto žádných dalších skutkových závěrů neučinil.4. Pokud jde o nárok vůči 2. - 4. žalovanému, žaloba byla podána včas. Jednání těchto žalovaných však nebylo jednáním protiprávním. Pokud je jim vytýkáno, že svoláním valné hromady konané dne 6. března 2014 (tj. předmětné valné hromady) a hlasováním na ní za vědomí nesplnění povinnosti 1. žalované převést 10 % obchodní podíl na dlužníka ušla z jeho majetku dividenda, o níž bylo na této valné hromadě rozhodnuto, pak o rozdělení zisku 4. žalované mohlo být rozhodnuto kdykoliv i po výzvě dlužníka na splnění povinností z předmětné smlouvy. Tedy i v případě, kdy by ze strany 1. žalované nedošlo k tvrzenému porušení uzavřít smlouvu o převodu 10 % obchodního podílu a tato by konala dle předmětné smlouvy, bylo zcela na rozhodnutí dosavadních společníků, zda rozhodnou o rozdělení dříve nerozděleného zisku 4. žalované do doby účinnosti převodu obchodního podílu na dlužníka. Žádná povinnost zdržet se po splnění podmínek předmětné smlouvy rozdělování (nerozděleného) zisku sjednána v předmětné smlouvě nebyla. Jiná situace je pak v případě rozhodnutí o rozdělení zisku 4. žalované za rok 2013, protože i kdyby bylo prodlení 1. žalované prokázáno a současně i vědomost o tomto prodlení u 2. - 4. žalovaného, v logice žalobce by bylo nutno po těchto žalovaných požadovat, aby do doby, než 1. žalovaná splní své závazky z předmětné smlouvy, nerozhodovali. Rozdělení zisku je však základním důvodem zakládání obchodních korporací a v případě, že společník na valné hromadě svým hlasováním vyjádří svoji vůli na zisku korporace participovat, nelze takové jednání mít za protiprávní. Proto byla žaloba zamítnuta.5. Proti rozsudku soud prvního stupně podal žalobce obsáhlé odvolání. Navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Namítá zejména, že promlčecí lhůta dle obč. zák. se vůči 1. žalované nemůže uplatnit, právní závěr soudu o jejím uplatnění je závěrem překvapivým a tyto námitky podrobně odůvodňuje Ve vztahu k 2. – 4. žalovanému tvrdil a doložil, že ve spolupráci s 1. žalovanou učinili vzájemně koordinované kroky směřující k tomu, aby hodnota předmětného podílu byla před jeho převodem na dlužníka co nejvíce snížena a aby mohl být dlužník tohoto podílu co nejdříve zbaven. Např. ve vyjádření ze dne 3. března 2023 žalobce podrobně vysvětlil a doložil jednotlivé kroky provedené žalovanými v této souvislosti. Tyto kroky směřovaly k fingovanému rozdělení celého zisku 4. žalované, aby byl o několik týdnů později téměř celý zisk do ní opět vrácen (ovšem bez části, která by připadala na předmětný podíl), a následně k převodu předmětného podílu na dlužníka přesně v momentu, aby mu již nebyla vyplacena dividenda, ale aby mu prakticky ihned vznikla povinnost podílet se na zvýšení základního kapitálu právě ve výši uvedené dividendy, na kterou by mohl jen těžko včas získat potřebné prostředky. Soud prvního stupně tak své závěry založil nikoliv na posouzení toho, co vyplynulo z dokazování, nýbrž jen na posouzení tvrzení, která zcela chybně interpretoval a v důsledku toho s