2 Cmo 143/2023-207 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 630 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 3. 11. 2017 do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 333 337,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II.).2. Z odůvodnění se podává, že zaplacená částka představuje bezdůvodné obohacení, které vzniklo žalovanému tím, že se žalobcem uzavřel dne 30. 8. 2010 dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , IČO , IČO, (dále jen druhá dohoda), na jejímž základě zaplatil žalovanému cenu za převod členských práv a povinností ve výši 1 630 000 Kč a tato dohoda byla v rámci řízení vedeného před Městským soudem v Praze pod č. j. 80 Cm 98/2012 shledána jako neplatná, neboť žalovaný nabyl členský podíl na základě neplatné převodní smlouvy uzavřené 22. 4. 2010 s , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen první dohoda).3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když on i žalobce byli při uzavírání dohody v dobré víře, ani jeden neměli pochybnosti, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla členkou družstva, nebyla omezena v nakládání s družstevním podílem. Žalovaný obdržel exekuční příkaz , tituly před jménem, , Anonymizováno, z 3. 1. 2011 až v červenci 2011. Závěry učiněné soudem v řízení vedeném pod č. j. 80 Cm 98/2012 o neplatnosti dohody nebyly obsaženy ve výroku rozsudku, soud si proto otázku její platnosti či neplatnosti musí vyřešit znovu, není jimi vázán. Nadto poukázal, že nebyl účastníkem řízení v této věci.4. Ve věci byly rozhodováno původně Obvodním soudem v , adresa, a následně o odvolání Městským soudem v Praze, tak, že finálně bylo žalobě vyhověno., právnická osoba, dovolání žalovaného Nejvyšší soud rozsudkem z 9. 2. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2292/2022-167 předchozí vydané rozsudky zrušil a věc postoupil soudu prvního stupně k dalšímu řízení jako soudu věcně příslušnému. Konstatoval, že Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v rozporu s konstantní judikaturou, že členská práva a povinnosti v družstvu nelze nabýt od nevlastníka. Rozhodující soud pominul, že v době uzavření dohody byl žalovaný „vlastníkem“ členských práv a povinnosti v bytovém družstvu. Tento právní titul odpadl až dodatečně. Plně se proto uplatní závěry judikatury Nejvyššího soudu citované v odst. 14 odůvodnění, které lze vztáhnout i na převody členských práv a povinností v bytovém družstvu. Lze proto uzavřít, že žalobce nabyl na základě dohody uzavřené se žalovaným platně členská práva a povinnosti v bytovém družstvu a tyto mu dosud svědčí.6. Soud vzal za prokázané, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 z 19. 1. 2010, č. j. 35 Nc 13275/2009-23 byla nařízená exekuce na majetek povinné , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dne 22. 4. 2010 byla mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, (jako převodkyní) a žalovaným (jako nabyvatelem) uzavřena dohoda o převodu členských práv a povinností v Bytovém družstvu (dále jen první dohoda). Dne 30. 8. 2010 byl uzavřena dohoda o převodu týchž práv a povinností mezi žalovaným (jako převodcem) a žalobce (jako nabyvatelem členských práv a povinností) (dále je druhá dohoda). Na základě této dohody žalobce uhradil žalovanému cenu za převod ve výši 1 630 000 Kč. Dne 13. 7. 2011 byl žalovanému doručen exekuční příkaz , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z 3. 1. 2011, č. j. 014 EX 7097/09-22 k provedení exekuce postižením členských práv a povinností , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako členky družstva. Rozsudkem Městského soudu v Praze z 17. 12. 2015, č. j. 80 Cm 98/2012-148 ve znění usnesení téhož soudu z 17. 2. 2016, č. j. 80 Cm 98/2012-166 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze z 17. 8. 2017, č. j. 7 Cmo 146/2016-203 bylo rozhodnuto tak, že žalobce není členem bytového družstva, neboť první dohoda je podle § 44a zák.č. 120/2001 Sb. relativně neplatná, následkem čehož je neplatná i dohoda uzavřená mezi žalobce a žalovaným. Účastníky řízení bylo bytové družstvo (jako navrhovatel) a žalobce (jako účastník).7. Právně věc posoudil ve vztahu k platnosti uzavřených dohod o převodu členských práv a povinností v družstvu podle právní úpravy účinné ke dni uzavření dohod (k 30. 8. 2010, resp. 22. 4. 2010), tj. zák. č. 40/1964 Sb., dále jen obč.zák., zák. č. 513/1991 Sb. a zák. č. 120/2001Sb.8. Soud uzavřel, že žalobce jako nabyvatel se žalovaným jako převodcem uzavřeli 30. 8. 2010 dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu ve smyslu § 230 obch. zák. Žalovaný pak nabyl převáděný podíl na základě dohody uzavřené s , Anonymizováno, , Anonymizováno, z 22. 4. 2010, přestože na její majetek byla usnesením Obvodního soudu pro , adresa, z 19. 1. 2010 nařízena exekuce. Dne 13. 7. 2011 byl žalovanému doručen exekuční příkaz z 3. 1. 2011 k provedení exekuce postižením členských práv a povinností , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako členky bytového družstva, jímž se exekutor dovolal relativní neplatnosti první dohody podle § 44a odst. 1 exekučního řádu a § 40a obč.zák. Exekuční příkaz byl vydán čtyři měsíce po uzavření dohody mezi žalobcem a žalovaným, přičemž žalovanému byl doručen více než deset měsíců po jejím uzavření.9. S poukazem na konkrétní závěry judikatury specifikované v bodě 16, 17 odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že jelikož se soudní exekutor dovolal relativní neplatnosti první dohody více než 10 měsíců poté, kdy žalovaný převedl druhou dohodou členská práva a povinnosti na žalobce, na nabytí členského podílu žalobce nemělo dovolání se relativní neplatnosti první dohody žádný vliv, neboť členská práva a povinnosti převedl v době, kdy byl jejich „vlastníkem“, žalobce je tak platně nabyl a stal se členem bytového družstva.10. Uzavřel, že vzhledem k tomu, že je žalobce členem družstva na základě platně uzavřené dohody, nemá vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák. a žalobu proto zamítl.11. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že v řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod č. j. 80 Cm 98/2012 bylo pravomocně určeno, že žalobce není členem družstva. Výrok tohoto rozsudku není pro žalovaného právně závazný, neboť ten nebyl účastníkem tohoto řízení (§ 159a odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř., srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 24. 5. 2016, sp. zn. 26 Cdo 813/2015). Vzhledem k tomu, že otázka platnosti dohod byla řešena jako otázka předběžná, není závazná ani pro rozhodující soud (§ 159a odst. 3 o. s. ř.). Nezakládá ani překážku věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a odst. 4 o. s. ř.). Rozhodnutí o určení, že žalobce není členem družstva má pouze deklaratorní povahu, nemá vliv na existenci členských práv a povinností.12. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení vyčíslených a specifikovaných v bodě 21 odůvodnění napadeného rozsudku.13. Žalobce ve včas podaném odvolání navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno a jemu přiznána náhrada nákladů řízení. Má za to, že na danou věc nelze aplikovat závěry uvedené v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 78/06, neboť se nejedná o obdobnou situaci jako v posuzované věci. Rozdíl spatřuje v tom, že předmětem posouzení ústavního nálezu bylo řešení problematiky nabytí vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí, kdy každá změna vlastnického práva vyžaduje změnu zápisu ve veřejném seznamu. Členský podíl v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 však není nemovitou věcí, držitel těchto práv a povinností není evidován v žádném veřejném seznamu či rejstříku. Nález navíc řešil situace, kdy kupní smlouva o převodu nemovitostí, od níž bylo následně odstoupeno, nejdříve platně vznikla a stala se účinnou až následným úkonem jedné ze smluvních stran zanikla, byť s účinky ex tunc. Naproti tomu první dohoda od počátku neplatná, byť následky neplatnosti nastaly až po dovolání se neplatnosti soudním exekutorem. V případě posuzovaném v nálezu došlo k zániku prvního vztahu z kupní smlouvy na základě hmotněprávního úkonu jedné ze smluvních stran, v souzené věci pak k zániku dohody došlo na základě procesního úkonu v exekučním řízení, k němuž je oprávněna třetí osoba odlišná od účastníků smluvního vztahu. Nadto nález řeší vztahy upravené občanským zákoníkem, převod členských práv a povinností v družstvu se v rozhodné době řídil úpravou tehdy platného obchodního zákoníku. Pokud by bylo možné závěry uvedené v nálezu aplikovat na posuzovanou věc, pak žalobce namítá, že jednání , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalovaného musí být posouzeno jako zjevné zneužití práva a nepožívá právní ochrany. Z časové souslednosti uzavřených dohod lze dovodit, že , Anonymizováno, a žalovaný uzavírali dohody ve snaze zabránit postižení členského podílu , Anonymizováno, v bytovém družstvu v exekučním řízení. V řízení bylo zjištěno, že Furdová p