4 Co 24/2023-89 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal povolení vkladu vlastnického práva k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, postaveném na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, s podílem na společných částech v rozsahu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , a tím nahrazení rozhodnutí správního orgánu (výrok I.) a uložil žalobci povinnost nahradit účastnici náklady řízení (výrok II.).2. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně uvedl, že listina, jež má být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, neobsahuje označení nemovitostí, což nemá za následek neplatnost právního úkonu, jestliže lze výkladem projevu vůle dospět bez pochybností k závěru, jakých nemovitostí se právní úkon týká. V daném případě však nelze hovořit o nepřesnosti či neúplnosti identifikace předmětu převodu, neboť předmět převodu byl identifikován v souladu s požadavky § 8 písm. a/ zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „KatZ“), a proto není namístě odstraňovat případné nedostatky pomocí jazykového výkladu či vůle účastníků stran. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že legalizace (ověření podpisů) nebyla provedena předepsaným způsobem, neboť osoba provádějící legalizaci nespojila listy darovací smlouvy ze dne , datum, pevně do svazku a neopatřila je přelepkou s otiskem úředního razítka, a proto není možné přihlížet k přílohám smlouvy, které tvoří výpisy z katastru, neboť byly připojeny kovovou sponkou dodatečně. Soud prvního stupně proto postup katastrálního úřadu, pokud návrh na vklad zamítl, považoval za správný, tudíž žalobu podle § 250i o. s. ř. zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž soudu prvního stupně především vytýkal, že věc nesprávně právně posoudil. Podpisy žalobce a dárce , jméno FO, na darovací smlouvě ze dne , datum, byly řádně ověřeny, když tato darovací smlouva obsahuje příslušné ověřovací štítky. Jedinou vadou ověření podpisů byla chybějící přelepka s razítkem úřadu. Ověření podpisů proběhlo v období koronavirových opatření s tím, že návštěvy zdravotních zařízení byly velmi omezené. Dárce si na personálu nemocnice v Berouně vymínil, aby žalobci a ověřující úřednici byla umožněna jeho návštěva v nemocnici za účelem podpisu darovací smlouvy a ověření podpisů smluvních stran. Ověření podpisů tedy proběhlo ve vysoce neobvyklém a stresovém prostředí, kdy žalobce i ověřující úřednice museli v nemocnici projít kontrolním stanovištěm kvůli prokázání bezinfekčnosti a dále museli mít po celou dobu návštěvy ochranné pomůcky. Podotkl dále, že zákon výslovný požadavek na úřední ověření podpisů na vkladových listinách nestanoví. Ověření podpisů na vkladových listinách slouží k ověření pravosti podpisů s tím, že pokud podpisy nejsou takto ověřeny, lze jejich pravost ověřit jinak (např. prohlášením příslušné osoby u katastrálního úřadu, znaleckým posudkem či jinak). Soud prvního stupně dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že v tomto rozsahu mu nepřísluší věc projednat, a namísto toho, aby ověřil pravost podpisu dárce jinými způsobem (např. výpovědí ověřovací úřednice) žalobu bez dalšího zamítl. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně darovací smlouvě vytkl pouze nedostatky v oblasti legalizace podpisů, není z odůvodnění jeho rozsudku vůbec zřejmé, jak by tato vada mohla být odstraněna případnými přílohami darovací smlouvy, a dále z jakého důvodu nepřistoupil k jinému způsobu ověření pravosti podpisů na darovací smlouvě.4. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobce povolil.5. Účastnice k podanému odvolání uvedla, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně správný. Ověření podpisů neproběhlo předepsaným způsobem, když osoba, která provádělalegalizaci, nespojila listy darovací smlouvy do svazku a neopatřila je přelepkou s otiskem úředního razítka, proto nelze přihlížet k přílohám smlouvy, neboť nejsou nedílně spojeny s předmětnou darovací smlouvou. Nedostatky ověření podpisů nelze omluvit tím, že byla ověřující úřednice vystavena stresujícímu prostředí nemocnice v období koronavirových opatření, které by omlouvalo její pochybení natolik, že by se dalo nahradit její svědeckou výpovědí, jelikož darovací smlouva byla uzavřena dne , datum, , přičemž koronavirová opatření byla v platnosti téměř od počátku roku 2020. Není možné nahradit vůli účastníků případnými přílohami, když je zapotřebí, aby byly nerozlučně spjaty s dokumentem, který je ověřován, což se v daném případě nestalo, a nelze tudíž vyloučit, že přílohy nebyly ke vkladové listině připojeny až dodatečně. Podpis darovací smlouvy proběhl v nemocničním zařízení v době, kdyby nebyly návštěvy povolené, což rovněž narušuje věrohodnost toho, že dárce projevil v darovací smlouvě svoji skutečnou vůli. Soud prvního stupně správně uvedl, že nedostatky legalizace podpisu nelze odstranit, a to ani výslechem ověřující úřednice. Rovněž nelze přihlížet k přílohám darovací smlouvy, neboť nebyly nedílně spojeny s darovací smlouvou a byly kovovou sponkou připojeny až následně.6. Účastnice proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal jí právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Podle § 17 odst. 1 písm. a/ KatZ ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru.9. Podle § 11 odst. 1 zák. č. 21/2006 Sb., o ověřování, legalizace se na listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka.10. Podle § 11 odst. 2 zák. č. 21/2006 Sb., o ověřování, je-li legalizován podpis žadatele na listině, která je nedílnou součástí souboru listin, jednotlivé listy se pevně spojí do svazku.11. Podle § 11 odst. 3 zák. č. 21/2006 Sb., o ověřování, působ spojení listin podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.12. Podle § 3 odst. 2 vyhl. č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, jestliže se soubor listin při legalizaci pevně spojuje do svazku, spojí se sešitím, které se přelepí. Přelepka se opatří otiskem úředního razítka z obou stran tak, že část otisku úředního razítka je otištěna na listině.13. Podstatou řízení podle části páté o. s. ř. o žalobě ve věci, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, je nové projednání sporu nebo jiné právní věci v oblasti soukromého práva u soudu spojené s posouzením správnosti rozhodnutí správního orgánu (§ 250i o. s. ř.), nikoli přezkum zákonnosti rozhodnutí správního orgánu, a případné vydání nového rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným právním nebo skutkovým závěrům než správní orgán. Jedná se o řízení ve věci samé v oblasti soukromého práva, o níž již bylo (pouze jako výjimka z pravidla) dříve rozhodnuto správním orgánem. Projednání věci před soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou soudem definitivně projednány a rozhodnuty, aniž by věc mohla být vrácena správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Věc je soudem znovu v celém rozsahu projednána a posouzena jak po stránce skutkové, tak právní, přičemž soud není v tomto řízení vázán ani skutkovým stavem, jak byl v předchozím správním řízení zjištěn správním orgánem, ani jeho právním hodnocením věci. Proto zásadně platí, že pro rozhodnutívydané v řízení podle části páté o.s.ř. je rozhodující stav (včetně právní úpravy) v době jeho vyhlášení (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1135/14).14. Řízení o návrhu na povolení vkladu práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů výslovně uvedených § 17 odst. 1 KatZ, jde-li o listinu soukromou. Zároveň platí, že všechny rozhodné skutečnosti jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky vkladu se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad došel katastrálnímu úřadu (§ 10 KatZ).15. Katastrální úřad a potažmo i soud v řízení podle části páté o. s. ř. pak listinu, na jejímž základě má být vklad povolen, zkoumá nikoliv z hlediska platnosti právního jednání jako takového, ale pouze z hlediska jeho formy, určitosti a srozumitelnosti smluvního projevu, smluvní volnosti a oprávnění účastníků nakládat s předmětem smlouvy; jiné skutečnosti, které by případně mohly způsobit neplatnost smlouvy, katastrální úřad (a stejně tak i