5 Cmo 105/2023-222 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 17. 4. 2020 se , Jméno žalobkyně B, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalobkyně B, (dále jen „, Jméno žalobkyně B, “) domáhal proti žalované zaplacení částky 850 000 Kč s 6% úrokem ročně z této částky od 30. 7. 2019 do zaplacení a s odměnou ve výši 2 833,33 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná vystavila dne 15. 11. 2018 v , Anonymizováno, na řad , Jméno žalobkyně B, směnku vlastní znějící na směnečnou sumu 850 000 Kč se splatností v , Anonymizováno, dne 29. 7. 2019, která byla opatřena doložkou „bez protestu“. Žalovaná se zavázala žalobci vrátit poskytnuté finanční prostředky ze směnky řádně a včas, svůj dluh však nesplnila.2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 14. 9. 2020, č. j. 39 Cm 85/2020-31 (výrok I.), jímž žalované současně uložil povinnost zaplatit České republice – Krajskému soudu v Českých Budějovicích soudní poplatek za žalobu ve výši 42 642 Kč (výrok II.).3. Žalovaná podala proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, ve kterých uvedla, že směnku nezná, nikdy ji neviděla, nedržela ji v ruce a ani žádnou takovou směnku jako výstavce na řad , Jméno žalobkyně B, nevystavila. Podpis na směnce není jejím pravým podpisem, je pouze víceméně zdařilou imitací jejího podpisu. Žalovaná dále namítla, že formulář směnky nebyl přílohou předžalobní upomínky ze dne 29. 9. 2019. Již v té době přitom , Jméno žalobkyně B, písemně sdělila, že o žádné směnce, tím méně o půjčce finančních prostředků od něj neví a domnívá se, že jde o falzifikát. Jak žalovaná dále uvedla, s , Jméno žalobkyně B, jsou bývalými partnery, společně bydleli v pronajatém domě a , Jméno žalobkyně B, ji přesvědčil, aby na koupi uvedeného domu použila finanční prostředky z prodeje jejího bytu. Žalovaný ani nikdo z jeho rodiny přitom neměl na koupi domu finanční prostředky, z čehož je evidentní, že , Jméno žalobkyně B, neměl a nemohl mít k dispozici prostředky, které by žalované mohl půjčit či jinak poskytnout. Společně s námitkami podala žalovaná odvolání proti výroku II. směnečného platebního rozkazu o povinnosti zaplatit soudní poplatek.4. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 10. 2022, č. j. KSCB 26 INS 16759/2022-A-6, byl zjištěn úpadek , Jméno žalobkyně B, , v důsledku čehož došlo k přerušení řízení podle ustanovení § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“). Usnesením téhož soudu ze dne 9. 3. 2023, č. j. KSCB 26 INS 16759/2022-B-10, bylo , Jméno žalobkyně B, zakázáno nakládat s pohledávkou, jež je předmětem tohoto směnečného řízení (výrok I. usnesení). Rozhodnuto bylo dále, že dispoziční oprávnění k uvedené pohledávce přechází v plném rozsahu na insolvenční správkyni , Jméno žalobkyně B, , Jméno žalobkyně A, , IČO , IČO žalobkyně A, (výrok II. usnesení). Usnesením uvedeného soudu ze dne 15. 3. 2023, č. j. KSCB 26 INS 16759/2022-B-14, byl na majetek , Jméno žalobkyně B, prohlášen konkurs (výrok III. usnesení). Vzhledem k tomu, že podáním ze dne 9. 3. 2023 došlým soudu prvního stupně téhož dne navrhla insolvenční správkyně dlužníka , Jméno žalobkyně A, pokračování v přerušeném řízení, stala se účastníkem řízení na straně žalobce místo , Jméno žalobkyně B, (§ 264 odst. 1 IZ).5. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti (výrok I.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 33 552 Kč (výrok II.). Rozsudek byl doplněn usnesením soudu prvního stupně ze dne 16. 11. 2023, č. j. 39 Cm 85/2020-207, o výrok o náhradě nákladů státu, kdy žalované byla uložena povinnost zaplatit České republice – Krajskému soudu v Českých Budějovicích, tuto náhradu ve výši 4 100,41 Kč.6. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že k námitce nepravosti podpisu žalované na sporné směnce nechal vypracovat znalecký posudek, jehož výsledkem byl závěr, že podpis výstavce směnky je velmi pravděpodobně pravým podpisem žalované. Soud prvního stupně konstatoval, že ke skutkovému zjištění o pravosti podpisu není potřeba, aby znalec formuloval závěr jako kategorický. Pokud jde o vysokou pravděpodobnost pravosti podpisu používanou v písmoznalecké praxi, ta představuje pravděpodobnost v rozsahu 95 až 99,9 %, což soud prvního stupně považoval s ohledem na další okolnosti případu za dostačující pro kladný závěr zjištění. Poukázal dále na to, že , Jméno žalobkyně B, a žalovaná byli dlouholetými partnery a měli společný zájem na výstavbě domu, ve kterém chtěli bydlet. Lze si proto dobře představit ekonomický důvod pro vystavení směnky, který , Jméno žalobkyně B, popsal ve vyjádření k námitkám a který žalovaná nijak věrohodně nezpochybnila. K námitce, že směnka byla žalované podstrčena s jinými listinami a že ji tudíž žalovaná podepsala omylem, popř. ve stavu se sníženými rozpoznávacími či ovládacími schopnosti, soud prvního stupně nepřihlédl s ohledem na uplynutí lhůty pro podání námitek. Neprovedl proto žalovanou navržený výslech , Jméno žalobkyně B, . K tvrzení žalované, že , Jméno žalobkyně B, neměl a nemohl mít s ohledem na exekuce proti němu vedené k dispozici finanční prostředky, které by jí mohl zapůjčit, soud prvního stupně uvedl, že z uvedeného tvrzení lze dovodit, že se jedná o námitku neexistence kauzy směnky. Námitku však shledal nedostatečně odůvodněnou, když z pouhé skutečnosti, že na něčí majetek jsou vedeny exekuce, nevyplývá bez pochyb, že dotyčná osoba nemůže mít peněžní prostředky (ať své či cizí) k dispozici. Jestliže soud zjistí, že podpis výstavce na směnce je pravým podpisem žalované, pak by žalovaná měla rozumně vysvětlit, jak se její podpis na listině objevil. , Jméno žalobkyně B, přitom uvedl, že disponoval peněžními prostředky od spolku , Anonymizováno, a že tyto zapůjčil žalované k výstavbě nemovité věci na jejím pozemku. Tato tvrzení přitom žalovaná ničím nezpochybnila. K argumentu žalované, že , Jméno žalobkyně B, sám nepovažuje směnečnou pohledávku za existentní, neboť ji nečinil předmětem dohody o narovnání, soud prvního stupně uvedl, že jde o argument pro věc nevýznamný, neboť dohodou o narovnání jsou „narovnávány“ jen ty právní vztahy, které jsou učiněny předmětem dohody. Navíc platí, že správnost směnečného platebního rozkazu je nutné posuzovat podle stavu v době jeho vydání. Rovněž k otázce uzavření dohody o narovnání by byl proto nadbytečný výslech , Jméno žalobkyně B, . Soud prvního stupně uzavřel, že námitky nejsou důvodné, a proto směnečný platební rozkaz ponechal v celém rozsahu v platnosti. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého přiznal úspěšné žalobkyni právo na jejich náhradu v rozsahu odměny za její zastupování advokátem, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas, náhrady cestovních výdajů a náhrady za daň z přidané hodnoty. Pokud jde o doplňujícím usnesením uloženou povinnost žalované zaplatit České republice – Krajskému soudu v Českých Budějovicích náklady řízení ve výši 4 100,41 Kč, tato vychází z ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že jde o znalečné přiznané znalci , Anonymizováno, , jež nebylo kryto zálohou složenou žalobcem ve výši 5 000 Kč.7. Žalovaná napadla rozsudek včas podaným odvoláním, v němž navrhla změnu rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta, případně zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že žádnou směnku nikdy vědomě nepodepisovala a že o ničem takovém neví. Setrvala na tom, že bylo nezbytné vyslechnout , Jméno žalobkyně B, , neboť za směnkou „nic nestálo“. Popsala okolnosti vystavení dohody o narovnání dne 1. 6. 2022, přičemž zdůraznila, že v čl. V. její strany prohlásily, že uzavřením dohody jsou mezi nimi narovnána veškerá sporná práva. Je proto nade vší pochybnost jasné, že žalovaná , Jméno žalobkyně B, ničeho nedlužila. Žalovaná dále popsala jednání, která probíhala mezi ní a žalobkyní, a uvedla, že po zamítnutí jí navrženého důkazu výslechem , Jméno žalobkyně B, se jí jmenovaný přiznal k tomu, jak a proč došlo k podpisu směnky. Podle tvrzení žalované v podaném odvolání jí směnka byla , Jméno žalobkyně B, předložena k podpisu skrytě spolu se žádostmi a doklady ke stavebnímu povolení. Proto žalovaná o jejím podpisu nevěděla. V ukončení daného řízení , Jméno žalobkyně B, zabránila výlučně žalobkyně coby insolvenční správkyně. Jak žalovaná dále uvedla, tvrzení o tom, jak skutečně došlo k vystavení směnky, nemohla použít do koncentrace řízení, protože o tom nevěděla.8. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného, přičemž se zcela ztotožnila s jeho odůvodněním. Uvedla, že žalovaná v podaném odvolání pouze opakuje tvrzení, která vznášela již před soudem prvního stupně v rámci řízení o jí podaných námitkách. Žalovaná přitom pomíjí, že toto řízení je ovládáno zásadou koncentrace směnečných námitek, které lze vymezit jen v době pro