5 Cmo 37/2024-91 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích se pro nezaplacení soudního poplatku zastavují řízení o odvoláních žalovaných 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11. 5. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-35 (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení za situace, kdy účastníkům náklady v odvolacím řízení nevznikly (výrok II.). Usnesení neobsahuje odůvodnění.2. Žalovaní podali proti usnesení v zákonem stanovené lhůtě odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), ve kterých namítli, že jim nebyla doručena kvalifikovaná výzva k zaplacení soudního poplatku a že tak nebyli řádně (zákonným způsobem) poučeni o následcích nezaplacení soudního poplatku. Důvod pro zastavení řízení o jimi podaných odvoláních nebyl proto dán. Z těchto důvodů žalovaní navrhli změnu usnesení tak, že odvolací řízení se nezastavují.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaných odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání nedůvodná.4. Podle § 2 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 22. 9. 2017 (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel. Podle § 4 odst. 1 písm. b/ zákona o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.5. Z obsahu spisu se podává, že žalovaní napadli odvoláními rozsudek soudu prvního stupně ze dne 11. 5. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-35, jímž byl ponechán v platnosti ve věci vydaný směnečný platební rozkaz a jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů námitkového řízení. Podáním odvolání proti rozsudku vznikla žalovaným poplatková povinnost ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. b/ ve spojení s § 2 odst. 5 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek nebyl žalovanými zaplacen při podání odvolání, a proto soud prvního stupně vyzval usnesením ze dne 24. 7. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-45, žalovanou 1. k jeho zaplacení ve výši 5 422 Kč podle položky 22. odst. 1 písm. a/ a položky 1. odst. 1 písm. b/ sazebníku soudních poplatků ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení s poučením, že odvolací řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno. Usnesením ze dne 24. 7. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-46, byl k zaplacení soudního poplatku v téže lhůtě, v téže výši a podle téže položky vyzván žalovaný 2., který byl rovněž poučen o zastavení odvolacího řízení pro případ nezaplacení poplatku. Výzvy byly doručeny zástupci žalovaných na základě plné moci ze dne 15. 3. 2017 , Jméno advokáta D, , advokátovi, dne 3. 8. 2017, jak prokazuje potvrzení o dodání a doručení do datové schránky ze dne 4. 8. 2017. V reakci na to žalovaní požádali podáním ze dne 21. 8. 2017 o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Tyto žádosti byly zamítnuty usnesením ze dne 14. 11. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-60, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 12. 2017, č. j. 5 Cmo 372/2017-69, pokud jde o žalovanou 1., a usnesením ze dne 14. 11. 2017, č. j. 39 Cm 6/2017-61, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 12. 2017, č. j. 5 Cmo 372/2017-73, pokud jde o žádost žalovaného 2.6. Přípisem ze dne 12. 1. 2024 soud prvního stupně znovu vyzval žalované k zaplacení soudních poplatků za jimi podaná odvolání, a to ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení. Součástí přípisu bylo opět poučení o tom, že v případě nezaplacení soudního poplatku budou odvolací řízení zastavena. Přípis byl doručen zástupci žalovaných dne 18. 1. 2024, soudní poplatky však žalovanými (či některým z nich) zaplaceny nebyly, v důsledku čehož nelze v řízení o jimi podaných odvoláních pokračovat. Soud prvního stupně tak postupoval správně, pokud po zjištění, že poplatková povinnost nebyla žalovanými splněna, odvolací řízení zastavil postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Správně rozhodl též o nákladech odvolacího řízení, když právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobkyní nebyly vynaloženy žádné náklady, které by jí byli žalovaní povinni zaplatit s ohledem na procesní zavinění na zastavení odvolacího řízení.7. Pokud jde o argumentaci žalovaných v podaných odvoláních, že výzva k zaplacení soudních poplatků za odvolání nebyla doručena přímo jim, tato neobstojí, neboť zaplacení soudního poplatku nelze považovat za natolik nezastupitelný úkon, který by musel vykonat pouze účastník osobně. Ustanovení § 50b odst. 4 písm. a/ o. s. ř. se v daném případě nepoužije, v důsledku čehož nelze soudu prvního stupně vytknout pochybení, pokud výzvy k zaplacení soudních poplatků doručoval pouze zástupci žalovaných [srov. plenární nález Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 2/07 (uveřejněn ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 193, ročník 2007), či na něj navazující usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3182/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4481/2018].8. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř.9. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyni žádné takové náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo.