6 Cmo 94/2023-271 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali rozhodnutí o ručení žalovaného za splnění povinností dlužníka - společnosti , právnická osoba, . (předchozí obchodní firma , právnická osoba, ) uhradit žalobci a) společnosti , Jméno žalobce A, . pohledávku ve výši 2 261 443,30 Kč, zjištěnou a evidovanou jako pohledávku č. 1 v insolvenčním řízení dlužníka, vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MS PH 99 INS 9101/2016 a žalobci b) Mgr- Jiřímu pohledávku ve výši 588 770,55 Kč, zjištěnou a evidovanou jako pohledávku č. 2 v tomtéž insolvenčním řízení. Ve výroku II. žalobcům uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 71 293,70 Kč.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se žalobci a) a b) domáhali rozhodnutí o ručení žalovaného za závazky společnosti , právnická osoba, . (dále též zkráceně dlužník) , v níž žalovaný vlastnil v rozhodné době 100% podíl, když tento měl z majetku dlužníka vyvést v roce 2014 aktiva, ačkoliv měl vědět o úpadku své uvedené společnosti a o závazku společnosti , právnická osoba, uhradit podíl na ztrátě sdružení, jehož byla uvedená dlužníkova společnost členem, vše na základě smlouvy o sdružení ze dne 3. 1. 2011. Podle žalobců měl ztrátu sdružení za roky 2013 a 2014 nést výhradně sám žalobce a) a z toho důvodu se měl obrátit na uvedeného dlužníka, aby splnil stanovenou povinnost a uhradil mu v rozsahu 20% podíl na ztrátě sdružení, přičemž část této své pohledávky žalobce a) smluvně postoupil dne 20. 7. 2015 na žalobce b). Za tyto závazky vůči žalobcům a) a b) po prohlášení konkursu na majetek společnosti , právnická osoba, . (dlužníka) by měl podle žalobců v souladu s § 68 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále také jen ZOK) ručit žalovaný, jako bývalý člen statutární orgán společnosti , právnická osoba, .3. Soud I. stupně posuzoval rovněž obranu žalovaného, jenž uvedl, že společnost dlužníka převedl na třetí osobu v době, kdy o úpadku dlužníka, případně o jeho hrozícím úpadku, nemohl vědět, když tento stav v době působení žalovaného v dlužnické společnosti neexistoval. V době jeho působení na pozici statutárního orgánu dlužníka k úhradě ztráty sdružení dlužník povinen nebyl, přičemž v době působení žalovaného v dlužnické společnosti není zřejmé, jak žalobci uvedenou ztrátu vyčíslili. Navíc je nárok promlčen.4. Soud I. stupně věc posoudil zejména podle § 68 odst. 1 zák.č. 90/2012 Sb. (ZOK) ve znění účinném do 31. 12. 2020, podle § 829 a násl. zák. č. 40/ 1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále také jen OZ) a dále podle § 511 odst. 2 OZ.5. Soud I. stupně konstatoval, že neuspěla žalovaného námitka promlčení, když splatnost tvrzeného závazku dlužníka, za nějž by měl žalovaný ručit, nemohla nastat před výzvou k jeho úhradě v souladu s § 511 odst. 3 OZ. Podle soudu I. stupně v době, kdy žalovaný v dlužnické společnosti vykonával funkci jednatele, neexistoval závazek dlužnické společnosti, za nějž by mohl žalovaný ručit dle § 68 odst. 1 ZOK. Podle soudu I. stupně v případě plnění žalobce a) v rámci smlouvy o sdružení za dlužnickou společnost a z toho důvodu existence regresu vůči dlužnické společnosti bylo nutno dlužnickou společnost vyzvat ve smyslu § 511 odst. 3 OZ, avšak tento postup tvrzen nebyl.6. Stejně tak podle soudu I. stupně u dlužníka nebyl zjištěn v době výkonu funkce žalovaného hrozící úpadek dlužnické společnosti, když z rozvahy dlužníka za rok 2013 záporný hospodářský výsledek nevyplýval a existence závazku významného z hlediska uvedeného § 68 odst. 1 ZOK nevyplývala ani z emailu z 9. 3. 2014.7. S ohledem na nenaplnění podmínek stanovených § 68 odst. 1 ZOK pro možnost soudním rozhodnutím založit závazek ručení, soud I. stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 o. s. ř.8. Proti tomuto rozsudku se odvolali oba žalobci (odvolatelé) z důvodů daných § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e) a g) o. s. ř. a navrhl rozsudek soudu I. stupně změnit a žalobě vyhovět, případně jej zrušit a věc vrátit prvoinstančnímu soudu k dalšímu řízení.9. Podle odvolatelů soud I. stupně nerespektoval § 839 OZ a účastník sdružení, jehož účast ve sdružení zanikla, se musí podílet na ztrátě z činnosti sdruženi stejným dílem a ve stejném rozsahu (ať již zákonném nebo ve smlouvě dohodnutém).10. Podle odvolatelů se domáhali založení ručení žalovaného jako bývalého statutárního orgánu dlužníka postupem podle § 68 ZOK, avšak soud I. stupně žalobě nevyhověl s odkazem na § 511 OZ, aniž by je seznámil s tímto svým právním názorem a řádné je poučil v intencích § 118a odst. 2 o. s. ř. Podle odvolatelů závazek člena sdružení vůči tomu, kdo za něj hradil závazek sdružení vzniká okamžikem úhrady takového závazku vůči věřiteli, a jeho případná splatnost je otázkou zcela samostatnou, nemající vliv na okamžik vzniku závazku.11. Dále podle odvolatelů nebyly splněny podmínky řízení, když rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně.12. Žalovaný navrhl napadený rozsudek potvrdit s ohledem na jeho věcnou správnost.13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. v napadené rozhodnutí, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.14. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně vycházel jednak z § 68 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (ZOK), z § 3 odst. 4 insolvenčního zákona č. 182/2006 ve znění účinném do 30. 6. 2017 (IZ), z § 511 OZ, z § 829 a násl. OZ a jednak ze soudem I. stupně správně zjištěného skutkového stavu.15. Podle § 68 odst. 1 ZOK soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního orgánu ručí za splnění jejích povinností, jestliže a) bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, a b) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné.16. Z § 3 odst. 4 insolvenčního zákona č. 182/2006 ve znění účinném do 30. 6. 2017 (IZ) o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.17. Z právní úpravy smlouvy o sdružení platné v době uzavření předmětné smlouvy o sdružení je z § 829 OZ zřejmé, že(1) Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu.(2) Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.18. Podle § 830 OZ každý z účastníků je povinen vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se jakékoli činnosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu.19. Podle § 831 OZ vedle pracovní činnosti mohou být účastníci sdružení podle smlouvy povinni poskytnout pro účely sdružení peníze nebo jiné věci. Není-li ve smlouvě určena výše, má se za to, že účastníci jsou povinni poskytnout stejné hodnoty.20. Podle § 832 OZ(1) Majetkové hodnoty je účastník povinen poskytnout pro účely smlouvy v době stanovené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.(2) Pokud není pověřen některý účastník správou věcí uvedených v odstavci 1, nakládá s nimi za účelem dosažení účelu smlouvy účastník, který je poskytl; je však povinen je oddělit od ostatního svého majetku dohodnutým způsobem nebo způsobem, který sdělí ostatním účastníkům smlouvy o sdružení.21. Podle § 833 OZ poskytnuté peníze nebo jiné věci určené podle druhu jsou ve spoluvlastnictví všech účastníků v poměru k jejich výši, a to sdělením o jejich oddělení od ostatního majetku účastníka nebo předáním pověřenému účastníku. Věci jednotlivě určené jsou v bezplatném užívání všech účastníků.22. Podle § 834 OZ majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků.23. Podle § 835 OZ(1) Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak.(2) Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně.24. Podle § 836 OZ(1) Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, rozhodují účastníci o obstarávání společných věcí jednomyslně.(2) Má-li podle smlouvy rozhodovat většina hlasů, patří každému účastníku jeden hlas; velikost podílu nerozhoduje.25. Podle § 838 OZ(1) Každý účastník může ze sdružení vystoupit, ne však v nevhodné době a k újmě ostatních účastníků sdružení. Z vážných důvodů však může ze sdružení vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní lhůta.(2) Z vážných důvodů lze účastníka ze sdružení vyloučit, a to pouze jednomyslným usnesením ostatních účastníků sdružení, nestanoví-li smlouva jinak.26. Podle § 839 OZ účastníkovi, který vystoupil nebo byl vyloučen, se vrátí věci vnesené do sdružení. Podíl majetku podle stavu v den vystoupení nebo vyl