7 Cmo 153/2023-641 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že účastnice je povinna zaplatit navrhovatelce částku 681 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši, která odpovídá roční výši REPO sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku závislá na výši REPO sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí až do zaplacení, jdoucí od 24. dubna 2010 do zaplacení, a to vše do patnácti dní od právní moci tohoto usnesení (výrok I.). Výrokem II. zamítl návrh co do částky 334 560 Kč s příslušenstvím. Výrokem III. uložil účastnici povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 125 Kč, a to do patnácti dní od právní moci tohoto usnesení.2. Navrhovatelka se návrhem došlým soudu prvního stupně dne 10. června 2010 domáhala po společnosti , Jméno navrhovatelky B, . (dále též „společnost“ nebo „účastnice“) zaplacení vypořádacího podílu po zemřelé společnici , Anonymizováno, ve výši 1 015 560 Kč. Navrhovatelka tvrdila, že obchodní podíl v účastnici připadl státu jako odúmrť na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 34 D 2268/2005-56, které nabylo právní mocí dne 26. září 2006. K zaplacení této částky vyzvala účastnici dopisem ze dne 2. dubna 2010, ta však její nárok dopisem ze dne 27. dubna 2010 odmítla.3. V této věci se jedná již o šesté rozhodnutí soudu prvního stupně.4. Soud prvního stupně ve věci rozhodl prvním usnesením ze dne 23. listopadu 2011, č. j. 81 Cm 116/2010–42 tak, že návrh zamítl, neboť dospěl k závěru, že navrhovatelka je společníkem společnosti a nárok na vyplacení vypořádacího podílu jí tak nevznikl. K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 27. prosince 2013, č. j. 7 Cmo 92/2012-63, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a mimo jiné mu vytkl, že se nezabýval ustanovením článku 7.3. společenské smlouvy, a to ve vazbě na přechod obchodního podílu v rámci odúmrti, když míru jeho souladu se zákonem bylo třeba řešit primárně.5. Soud prvního stupně následně ve věci rozhodl druhým usnesením ze dne 24. dubna 2014, č. j. 81 Cm 116/2010-69, aniž by ve věci nařizoval jednání tak, že návrh zamítl z důvodu, že obchodní podíl zemřelé společnice přešel odúmrtí na stát, jednající prostřednictvím , právnická osoba, , a jeho účast ve společnosti tak nezanikla, tedy ani mu nevznikl nárok na vypořádací podíl. K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 16. února 2015, sp. zn. 7 Cmo 269/2014-89, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, protože soud prvního stupně zatížil řízení vadami, to i mimo jiné vadou zmatečnosti, neboť účastníkům byla v průběhu řízení jeho nesprávným postupem odňata možnost jednat před soudem dle ustanovení § 229 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy uvedené vady mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.6. Třetím usnesením ze dne 20. října 2017, č. j. 81 Cm 116/2010-188, soud prvního stupně rozhodl tak, že se návrh na zaplacení částky 1 015 560 Kč s příslušenstvím zamítá (výrok I.), a žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 14. února 2019, č. j. 7 Cmo 6/2018-215, po provedeném jednání, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí vyjádřil odvolací soud své právní názory a učinil soudu prvního stupně pokyn pro jeho další postup.7. Čtvrtým usnesením ze dne 27. května 2020, č. j. 81 Cm 116/2010-476, soud prvního stupně rozhodl tak, že účastnice je povinna zaplatit navrhovatelce částku 59 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok I.), co do zbývající části žalobního návrhu, tedy částky 956 560 Kč, návrh zamítl výrok II.) a žádnému z účastníků se nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , adresa, , soudní znalkyni přiznal za účast na jednání soudu konaném dne 27. května 2020 znalečné ve výši 350 Kč (výrok IV.), a že na nákladech znaleckého posudku č. 1-56-2020 jsou povinny zaplatit Městskému soudu v Praze: navrhovatelka částku 56 284,50 Kč a účastnice částku 3 465,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok , právnická osoba, odvolání účastnice proti uvedenému usnesení Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. srpna 2021, č. j. 7 Cmo 214/2020-509, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně (při nezměněném skutkovém stavu) v napadeném rozhodnutí nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu, který byl základem zrušovacího usnesení (§ 226 odst. 1 o. s. ř.) a řízení je tak postiženo jinou vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (určení doby splatnosti práva na vypořádací podíl, potažmo námitky promlčení vznesené účastnicí). Dle ustanovení § 221 odst. 2 o. s. ř. nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce.8. Pátým usnesením ze dne 27. července 2022, č. j. 81 Cm 116/2010 – 540, soud prvního stupně rozhodl tak, že účastnice je povinna zaplatit navrhovatelce částku 59 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši, která odpovídá ročně REPO sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku závislá na výši REPO sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí až do zaplacení, a to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok I.), že žalobní návrh se co do částky 956 560 Kč s příslušenstvím zamítá (výrok II.), a že účastnice je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 72 141 Kč k rukám zástupce účastnice , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). K odvolání navrhovatelky proti uvedenému usnesení Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. ledna 2023, č. j. 7 Cmo 233/2022-561, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že odůvodnění usnesení soudu prvního stupně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje všechny informace, které by z hlediska ustanovení § 132 o. s. ř. mělo obsahovat, což je na újmu uplatnění práv odvolatelky a nelze než uzavřít, že napadené usnesení je pro nedostatek důvodů odvolacím soudem nepřezkoumatelné.9. O věcné příslušnosti Městského soudu v Praze k rozhodování v této věci bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2017 č. j. Ncp 235/2017–175, jež nabylo právní moci dne 22. května 2017.10. Soud prvního stupně vyšel na základě provedených důkazů z toho, že zůstavitelka , Anonymizováno, byla společnicí účastnice v období od 12. června 1997 do své smrti dne 25. července 2005. Zůstavitelka byla z obchodního rejstříku vymazána až dne 23. srpna 2007 a v uvedené společnosti měla podíl ve výši 20/840 (zde podle obchodního rejstříku měla zůstavitelka v období od 12. června 1997 - 16. dubna 2002 podíl ve výši 20/811 a od 16. dubna 2002 jí náležel uvedený podíl ve výši 20/840). Zůstavitelka nezanechala žádnou závěť a Česká republika se prostřednictvím , právnická osoba, účastnila dne 14. prosince 2005 projednávání dědictví po zemřelé , Anonymizováno, . Při tomto jednání nebylo postaveno na jisto, kdo bude jejím dědicem (když v úvahu přicházel další dědic, který byl dědicem závětním, jednalo se o vzdáleného příbuzného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který se tohoto jednání také účastnil. O postavení státu jako osoby, které dědictví po zesnulé , Anonymizováno, (zemřelé 25. července 2005) připadá, bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4, ze dne 18. srpna 2006, č.j. 34 D 2268/2005-56. Toto usnesení označuje stát za dědice podle § 462 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Zároveň je tímto usnesením také určena čistá hodnota dědictví, částkou 1 126 897,70 Kč a hodnota obchodního podílu účastnice činí 1 015 560 Kč. Toto usnesení bylo navrhovatelce doručeno dne 8. září 2006 a nabylo právní moci dne 26. září 2006. Hodnota dědictví (byla pro dědické řízení ke dni úmrtí zůstavitelky) stanovena znaleckým posudkem ze dne 6. června 2006 zpracovaným znalcem , tituly před jménem, , právnická osoba, na částku 1 015 560 Kč. Uvedený znalecký posudek byl zpracován pro řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4 a znalce hodnotu obchodního podílu stanovoval podle cen bytů, které kvalitou a cenou odpovídaly bytu, který na základě § 2 Stanov účastnice užívala zůstavitelka (a jejíž podíl byl daným bytem představován – jednalo se o byt o velikosti 1+1), když účastnice je vlastnicí předmětné nemovitosti. Poté co bylo o nabytí majetku po zůstavitel