7 Cmo 85/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením odmítl návrh na zápis změny zapsaných údajů u společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO, dále také jen „společnost“) ze dne 16. ledna 2024 pod Fj 19381/2024/MSPH (výrok I.). Výrokem II. rozhodl, že navrhovateli se vrací po právní moci tohoto usnesení poplatek ve výši 2 000 Kč. Výrokem III. uložil navrhovateli, aby soudu do 3 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil název poskytovatele platebních služeb (banky) a číslo účtu, na který má být převedena částka odpovídající soudnímu poplatku či přeplatku, o jehož vrácení bylo rozhodnuto, nebo není-li to možné, označení osoby a poštovní adresu místa, které má být částka vyplacena prostřednictvím poštovní poukázky. Výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Rozhodl tak o návrhu navrhovatele doručeném soudu prvního stupně dne 16. 1. 2024, kterým se navrhovatel , Jméno navrhovatele, ., IČO , IČO, domáhal zápisu změny zapsaných údajů do veřejného rejstříku ohledně společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO, , a to konkrétně zápisu textu ve znění: „S ohledem na neposkytnutí dostatečné jistoty dle § 35 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev ve prospěch věřitele, společnosti , Jméno navrhovatele, ., IČO: , IČO, , nelze zapsat přeměnu dle projektu přeměny rozdělení odštěpením sloučením ze dne 22. 12. 2023 (uveřejněn v obchodním věstníku pod zn. OV: OV08368611) s nástupnickými společnostmi , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a , právnická osoba, ., IČO: , IČO, .“ do ostatních skutečností.3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že navrhovatel není aktivně věcně legitimován, a proto návrh na zápis dle ustanovení § 86 písmeno a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), odmítl. Vysvětlil, že ke vzniku žádné rozhodné skutečnosti nedošlo, lhůta stanovená v ustanovení § 11 odst. 2 a 3 z. v. r. tak běžet nepočala a navrhovateli oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku nevzniklo. Postupovat dle § 11 odst. 3 z. v. r. v současné době nelze, neboť pouhé prohlášení navrhovatele o neposkytnutí dostatečné záruky nezakládá vznik žádné rozhodné skutečnosti pro zápis do veřejného rejstříku. Výrok o vrácení soudního poplatku je odůvodněn ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (v platném znění), neboť byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek. O nákladech řízení rejstříkový soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Rejstříkovým soudem nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání do výroků I. a II. a navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu na zápis vyhoví. Právní úprava zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodní společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“) je úpravou speciální (lex specialis) k obecné právní úpravě obsažené v z. v. r. a má přednost před registračním principem a registračním právem dotčené společnosti. Zápisu změny právní formy mohou zabránit sami věřitelé, budou-li rejstříkový soud hodnověrně informovat o tom, že navrhovatel jistotu neposkytl, ač jsou splněny podmínky pro její poskytnutí. Pro účinnou možnost ochrany před protiprávním zápisem přeměny dotčené společnosti při neposkytnutí dostatečné jistoty k zajištění pohledávek věřitelů tak je nutné zapsat u dotčené společnosti zákaz přeměny do obchodního rejstříku do oddílu ostatní skutečnosti. Tento zápis je obranou věřitele dle zákona o přeměnách a zároveň upozorněním rejstříkovému soudu a notářům. Odmítnutím návrhu odvolatele došlo k protizákonnému postupu a k popření zákonných práv nedostatečně zajištěných věřitelů, kteří evidují pohledávky za osobami zúčastněnými na přeměně. Odvolatel neposkytnutí jistoty doložil především výzvou k poskytnutí dostatečné jistoty (zajištění) pohledávky odvolatele spolu s potvrzením o doručení na adrese sídla dotčené společnosti. Této žádosti nebylo ze strany osob zúčastněných na přeměně vyhověno.5. Společnost k odvolání uvedla, že s navrhovatelem citovaného ustanovení § 35 zákona o přeměnách oprávnění podat návrh na zápis ostatních skutečností do obchodní rejstříku neplyne. Pokud odvolatel argumentuje ustanovením § 25 odst. 1 z. v. r., tato argumentace není správná, neboť z tohoto ustanovení vyplývají podmínky, které musí být splněny, aby bylo možné podanému návrhu vyhovět. Musí se jednak jednat o návrh samotné zapsané osoby a musí jíž o důležitou skutečnost a zapsaná osoba musí mít na daném zápisu právní zájem. Navrhla proto, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.6. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.7. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.8. Výrokem II. napadeného usnesení nebylo nijak zasaženo do práv navrhovatele, ani mu nebyla rozhodnutím soudu prvního stupně způsobena žádná újma na jejich právech, proto není oprávněn k podání odvolání proti tomuto výroku napadeného rozhodnutí. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že není subjektivně legitimován k podání odvolání a jím podané odvolání podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.9. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku I. a závislém výroku IV. podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 z. v. r., a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.10. Podle § 11 odst. 1 z. v. r. nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně. Podle odstavce 2 téhož ustanovení návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Podle odstavce 3 téhož ustanovení nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.11. Podle § 86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.12. Podle § 35 odst. 3 zákona o přeměnách, jestliže věřitel prokáže, že se v důsledku přeměny podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky a osoba zúčastněná na přeměně neposkytla přiměřené zajištění, může požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem přeměny do obchodního rejstříku.13. Věřitelé mohou být přeměnou zásadně dotčeni. Je tomu tak především za předpokladu, kdy společnost, vůči níž mají pohledávku, se v důsledku přeměny dostane do významně horší ekonomické situace. Z toho důvodu je nezbytné poskytnout věřitelům zúčastněných společností ochranu. V případě, že se podstatným způsobem sníží dobytnost jejich pohledávek, mohou věřitelé podle § 35 odst. 3 zákona o přeměnách požadovat dostatečnou jistotu před zápisem přeměny do obchodního rejstříku.14. Dne 12. února 2024 došlo k zápisu přeměny – rozdělení společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO advokáta B, na základě projektu přeměny ze dne 22. prosince 2023 ve formě odštěpení sloučením se společnostmi , právnická osoba, ., IČO , IČO, a , právnická osoba, ., s rozhodným datem 1. ledna 2024. Vzhledem k tomu, že již došlo k zápisu přeměny do obchodního rejstříku, není aplikace § 35 odst. 3 zákona o přeměnách na místě.15. I pokud by však k zápisu přeměny do obchodního rejstříku nedošlo, nezakládalo by navrhovateli ustanovení § 35 odst. 3 zákona o přeměnách oprávnění podat návrh na zápis požadované skutečnosti do obchodního rejstříku, jak nesprávně dovozuje navrhovatel v odvolání. Ustanovení § 35 odst. 3 zákona o přeměnách opravňuje věřitele požadovat dostatečnou jistotu před zápisem přeměny do obchodního rejstříku. V případě neposkytnutí dostatečné jistoty před zápisem nelze dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2005 sp. zn. 29 Odo 1341/2004) zapsat přeměnu do obchodního rejstříku, na což mohou věřitelé upozornit příslušný rejstříkový soud, příp. notáře. Předmětné ustanovení § 35 odst. 3 zákona o přeměnách tak zakládá oprávnění věřitele upozornit rejstříkový soud na neposkytnutí dostatečné jistoty, avšak nezakládá právo domáhat se zápisu další skutečnosti do obchodního rejstříku. To ostatně sám navrhovatel v odvolání připouští, když uvádí, že „zápisu změny právní formy mohou zabránit sami věřitelé, budou-li rejstříkový soud hodnověrně informovat o tom, že navrhovatel jistotu neposkytl, ač jsou splněny podmínky pro její poskytnutí.“ Nelze se ztotožnit s názorem odvolatele, že jedině zápis předmětné další skutečnosti je upozorněním rejstříkovému s