9 Cmo 10/2024-172 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 20. 5. 2021 a v průběhu řízení doplněnou domáhali se žalobci, aby soud určil, že jsou společnými členy prvního žalovaného s družstevním podílem, jehož obsahem je další členský vklad, kterým se podíleli na nabytí bytu č. 11 o výměře 49,79 m2 v druhém nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, na adrese žalovaného č. 1 (dále jen „byt č. , Anonymizováno, “), a aby první žalovaný byl uznán povinným uzavřít s nimi smlouvu o nájmu bytu č. 11 jako bytu družstevního ve znění, které uvedli v doplnění žaloby, eventuálně - nebylo-li by možné takto rozhodnout - aby s nimi byl povinen uzavřít nájemní smlouvu na byt č. , Anonymizováno, .2. Žalobci tvrdili, že družstvo bylo založeno v roce 1994 za účelem privatizace domu. Zakládající členkou byla žalobkyně a) jako nájemkyně bytu č. , Anonymizováno, a také matka druhého žalovaného , Anonymizováno, jako nájemkyně bytu č. , Anonymizováno, . Dne 5. 6. 1996 uzavřela žalobkyně a) již jako manželka žalobce b) s druhým žalovaným smlouvu o převodu členství, kterou druhý žalovaný převedl svůj členský podíl na žalobkyni a). Smlouva byla prvnímu žalovanému doručena. První žalovaný koupil dům od Městské části Praha 3 s právními účinky vkladu k 13. 6. 1996. Žalobci v následujících letech splatili svůj členský podíl, představující podíl na pořízení bytu č. , Anonymizováno, . První žalovaný vždy evidoval žalobce jako členy družstva s podílem určeným podle bytu č. , Anonymizováno, , avšak nikdy s nimi na byt č. , Anonymizováno, neuzavřel nájemní smlouvu. V seznamu členů z 30. 3. 2021 už žalobci jako společní členové bytového družstva uvedeni nejsou. Naléhavý právní zájem tedy žalobci spatřují v tom, že jim družstvo upírá jejich postavení členů. V bytě č. , Anonymizováno, bydlí žalovaný 2), avšak členem družstva není a ani jím být nechtěl. Žalobci tvrdí, že jim svědčí právo nájmu k bytu č. , Anonymizováno, , a proto se domáhají toho, aby žalovanému č. , Anonymizováno, bylo uloženo s nimi uzavřít nájemní smlouvu. S druhým žalovaným by pak uzavřeli smlouvu podnájemní. Žalobci upozornili na to, že první žalovaný vlastní v domě několik bytů, které nejsou pronajaty členům družstva, nýbrž komerčně. Spokojili by se tedy i s tím, kdyby první žalovaný jejich nárok uspokojil pronájmem jiného družstevního bytu.3. První žalovaný ve svém vyjádření zpochybnil tvrzení žalobců, že členský podíl s právem nájmu k bytu č. , Anonymizováno, získali převodem od druhého žalovaného, který jej nabyl po své matce. Paní , Anonymizováno, totiž podle prvního žalovaného zemřela 2. 9. 1996 a zanechala po sobě jen majetek nepatrné hodnoty, který byl vydán jejímu synovi , adresa, (tj. nikoli žalovanému č. 2) jako vypraviteli pohřbu. Tvrzená smlouva o převodu členského podílu z 5. 6. 1996 tak nemohla vyvolat žádné právní účinky.4. Druhý žalovaný se u jednání soudu vyjádřil tak, že o vzniku družstva v podstatě nevěděl, vše zařizovala jeho matka. Sám žádnou přihlášku do družstva nepodával a jeho matka družstvu nikdy nic neplatila, protože na to neměla. Sám řešil jen uzavření nájemní smlouvy, kterou uzavíral po smrti matky, snad v roce 1996.5. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu o určení členství v družstvu (výrok I.), o uzavření nájemní smlouvy k bytu č. , Anonymizováno, (výrok II.) a uzavření nájemní smlouvy k bytu č. , Anonymizováno, (výrok III.). Dále rozhodl o nákladech řízení (výroky IV. a V.).6. Soud prvního stupně uvedl, že žalobci měli nabýt sporný podíl smlouvou o převodu členství ze dne 5. 6. 1996, uzavřené mezi žalobkyní a) jako nabyvatelkou a žalovaným 2) jako převodcem (dále jen „smlouva o převodu členství“). Protože dne 4. 11. 1994 uzavřeli žalovaní manželství, vzniklo by jim uzavřením této smlouvy společné členství v žalovaném družstvu. V této smlouvě je uvedeno, že žalovaný 2) byl ke dni převodu členem žalovaného 1) na základě notářského zápisu ze dne 19. 4. 1994, č. j. , právnická osoba, , kterým bylo družstvo založeno. V uvedeném notářském zápisu však jako zakládající člen není uveden žalovaný 2), nýbrž jeho matka , Anonymizováno, , která rovněž splatila základní členský vklad ve výši 5 000 Kč a účastnila se ustavující členské schůze žalovaného 1). Vše činila jménem svým, neboť v notářském zápisu není uvedeno, že by někoho zastupovala, totéž se týká dokladu o úhradě základního členského vkladu. Ještě 8. 7. 1996 uzavřel žalovaný 1) s , Anonymizováno, nájemní smlouvu; tato smlouva je datována později, než smlouva o převodu členství na žalobkyni a). Soud prvního stupně uzavřel, že zakládajícím členem žalovaného 1) nebyl žalovaný 2), nýbrž jeho matka, přestože žalovaný 2) podal do družstva dne 14. 3. 1994 přihlášku. Zakládajícím členem se totiž stát nemohl, neboť nebyl ke dni založení družstva nájemcem bytu č. , Anonymizováno, a nezúčastnil se ustavující schůze žalovaného 1). Žalobci netvrdili ani neprokázali, že by žalovaný 2) nabyl členský podíl od své matky po vzniku družstva. , Anonymizováno, zemřela až po uzavření smlouvy o převodu členství a dědické řízení skončilo vydáním majetku nepatrné hodnoty vypraviteli pohřbu, kterým navíc nebyl žalovaný 2), nýbrž jeho bratr. Soud prvního stupně proto uzavřel, že žalobci nemohli sporný členský podíl nabýt od žalovaného 2), neboť ten nikdy členem družstva nebyl.7. Soud prvního stupně se dále zabýval i tím, zda žalobci nabyli družstevní podíl vydržením podle § 134 odst. 1 obč. zák. K tomu citoval usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2012, č. j. 29 Cdo 1989/2011, podle kterého lze práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu vydržet jako věc movitou. Držitel se však musí chopit všech práv a povinnosti spojených s členstvím v bytovém družstvu, tj. jak práv vztahujících se ke konkrétnímu bytu (včetně práva nájmu), tak práv, která příslušejí každému členu bytového družstva a nepřipínají se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru. V projednávané věci se žalobci držby práva nájmu bytu č. 11 nikdy neujali, neboť nájemcem bytu č. 11 byl vždy žalovaný 2). Vydržecí doba se tedy nemohla rozběhnout.8. Podle soudu prvního stupně na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani prokázaná skutečnost, že žalovaný 1) vyměřoval žalobci úhrady (tj. další členské vklady, jimiž členové družstva přispívali na splátky kupní ceny za dům) za podíl, který se připínal k bytu č. 11. Žalovaný 1) označoval tento podíl jako zbytkový, případně jako „podíl 2“ a zřejmě vycházel z toho, že jde o podíl, k němuž se právo nájmu družstevního bytu nepřipíná, jakkoli procenty odpovídá poměru podlahové plochy bytu č. , Anonymizováno, k ploše domu. Žalobci byli srozuměni s tím, že se práva nájmu bytu č. , Anonymizováno, neujali, neboť se sami domáhali u žalovaného vysvětlení, proč platí „věcně usměrněné nájemné“, přestože byt neužívají. Bylo jim ze strany žalovaného 2) vysvětleno, že nejde o úhradu za užívání bytu; nájemné za byt č. , Anonymizováno, (ovšem nikoli jako za byt družstevní) a úhrady za služby platil žalovaný 2). Žalovaný 1) evidoval žalobce jako společné členy družstva s tím, že podíl nabyli od žalovaného 2) převodem (v evidenci členů byl uvedeno „převod , Anonymizováno, 5. 6. 1996 - bez bytu pouze podíl, dále nájemní smlouva“). V řízení sice nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by smlouva o převodu členství z 5. 6. 1996 byla předložena žalovanému 1), z chování žalovaného 1) však bylo zřejmé, že s žalobci jednal jako s vlastníky „podílu od pana , Anonymizováno, “. Žalovaný 1) účtoval žalobkyni platby jak na „její“ podíl č. 1, včetně záloh za služby, tak za podíl č. 2. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný 1) svým konkludentním jednáním přitakával tomu, že žalobci jsou členy družstva jako právní nástupci žalovaného 2) a že žalobci mohli z chování žalovaného 1) oprávněně dovozovat, že jsou vlastníky „podílu č. 2“ a žalovaný 1) jim toto právo neupírá.9. Soud prvního stupně měl pochybnosti o dobré víře žalobců ohledně vlastnictví sporného podílu, neboť žalobkyně a) se účastnila ustavující členské schůze a následně byla po cca 2 roky členkou představenstva. Její povinností bylo vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře a vědět, kdo je členem družstva. Nevyvinula sebemenší úsilí k objasnění rozporu ve smlouvě o převodu členství z 5. 6. 1996, podle níž měl být žalovaný 2) zakládajícím členem žalovaného 1), ačkoli se nezúčastnil (ani v zastoupení) ustavující schůze. Stejně tak musela vědět, že nájemcem bytu č. , Anonymizováno, není žalovaný 2), nýbrž jeho matka. Nepostupovala tedy ani s minimální opatrností. K uzavření nájemní smlouvy potom žalobci vyzvali družstvo poprvé až 16. 3. 2021. Žalobci rovněž netvrdili, že by s žalovaným 1) uzavřeli smlouvu o dalším členském vkladu. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobci neprokázali, že by jim náležel členský podíl, jehož součástí by bylo právo nájmu bytu č. , Anonymizováno, .10. Proti tomuto rozsudku podali žalobci odvolání. Upozornili, že samosoudkyně prvního stupně projevovala pochopení vůči jejich nároku a o povinnosti tvrzení a důkazní poučovala žalovaného 1), nikoli žalobce. O