14 Cmo 136/2025-66 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením přiznal likvidátorovi společnosti , právnická osoba, (dále jen „společnost“) , tituly před jménem, (dále jen „likvidátor“) odměnu ve výši 27 159,60 Kč [výrok I.], schválil konečnou zprávu o průběhu likvidace tohoto znění: Příjmy: příjmy likvidací podstaty – 221 803 Kč, Výdaje: poštovné – 207 Kč, Výdaje celkem: 207 Kč, Likvidační zůstatek 221 596 Kč [výrok II.], a schválil použití likvidačního zůstatku ve výši 221 596 Kč s tím, že odměna likvidátora činí 27 159,60 Kč, 15% srážková daň z podílů na likvidačním zůstatku činí 29 165,55 Kč a vyplacení čistého majetkového zůstatku k rukám společníka (, Anonymizováno, , narozené , rodné přijmení, bytem , adresa, ; dále jen „, Anonymizováno, “) činí 165 270,85 Kč [výrok III.].2. Soud prvního stupně rozhodnutí odůvodnil tím, že likvidátor po provedeném šetření zjistil, že jediným aktivem společnosti je hotovost v pokladně ve výši 221 803 Kč. Ke dni vstupu do likvidace nevyvíjela společnost žádnou činnost, neměla zaměstnance, nejsou vedena soudní řízení, z nichž by mohl plynout „prospěch“ do likvidační podstaty, a do probíhající likvidace nebyla přihlášena žádná pohledávka. Ani přes součinnost jednatelky se nepodařilo převzít účetnictví společnosti. Hotové výdaje likvidace činí 207 Kč (poštovné), likvidační zůstatek tak dosahuje výše 221 596 Kč. Jedinému společníkovi společnosti (, Anonymizováno, ) tak bude vyplacen čistý majetkový zůstatek ve výši 165 270,85 Kč, vypočtený jako 221 803 Kč (příjmy) – 207 Kč (celkové výdaje) – 27 159,60 Kč (odměna likvidátora) – 29 165,55 Kč (srážková daň). Výši odměny likvidátora určil soud prvního stupně s odkazem na § 5 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále též jen „nařízení“). Výši náhrady hotových výdajů určil s odkazem na § 9 odst. 2 nařízení a uvedl, že bude „plně hrazena z prostředků společnosti“. Schválení konečné zprávy o průběhu likvidace odůvodnil s odkazem na § 205 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala odvolání , Anonymizováno, navrhujíc, aby odvolací soud změnil výrok III. usnesení soudu prvního stupně tak, že se schvaluje použití likvidačního zůstatku ve výši 221 596 Kč s tím, že odměna likvidátora činí 27 159,60 Kč a výše jí vyplaceného čistého majetkového zůstatku činí 194 436,40 Kč.4. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně nesprávně určil výši 15% srážkové daně z podílů na likvidačním zůstatku, v důsledku čehož nesprávně určil i výši čistého majetkového zůstatku, která má být odvolatelce vyplacena. Uvádí, že základem pro stanovení 15% srážkové daně z příjmu, vybírané dle § 36 odst. 2 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), je „podíl na likvidačním zůstatku snížený o nabývací cenu podílu společníka ve společnosti, která činí 200 000 Kč a o které společnost řádně účtovala“. Chyba ve výpočtu soudu prvního stupně byla zapříčiněna nezohledněním nabývací ceny podílu odvolatelky, ačkoli společnost v rámci účetnictví vykazovala řádně splacený peněžitý vklad ve výši 200 000 Kč. Splacení vkladu je patrno také z obchodního rejstříku. Správně tak měl být základ daně snížen o hodnotu daňové nabývací ceny podílu odvolatelky ve výši 200 000 Kč a až z této částky měla být vypočtena 15% srážková daň. Výše daně ve skutečnosti činí 0 Kč a čistý majetkový zůstatek určený k rozdělení mezi společníky činí 194 436,40 Kč. Trvá na tom, že za správné vyčíslení a odvod srážkové daně odpovídá společnost.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Podle § 24 odst. 7 aliney 1 písm. a) ZDP se nabývací cenou v případě podílů v obchodní korporaci pro účely tohoto zákona rozumí hodnota splaceného peněžitého vkladu člena obchodní korporace.7. Podle § 24 odst. 7 aliney 2 věty osmé ZDP se vkladem pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu.8. Podle § 36 odst. 2 písm. f) ZDP zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 nebo 5 stanoveno jinak, činí 15 %, a to z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána.9. Podle § 38d odst. 1 ZDP se daň vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36 (věta první). Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5, 6 a 12 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých zápůjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem (věta třetí).10. Podle § 38d odst. 3 poslední věty ZDP se srážka daně provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.11. Likvidační zůstatek (s výjimkou likvidačního zůstatku společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) podléhá srážkové dani ve výši 15 % dle § 36 odst. 2 písm. f) ZDP. Základem pro odvod srážkové daně je přitom likvidační zůstatek snížený o nabývací cenu podílu, je-li společnosti ze strany společníka prokázána. Nabývací cena je definována v § 24 odst. 7 ZDP (mimo jiné) jako hodnota splaceného peněžitého vkladu. Srážkovou daň je společnost povinna srazit při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch společníka, nejpozději však do tří měsíců poté, co společníci schválí návrh na rozdělení likvidačního zůstatku (§ 38d odst. 2 ZDP). Společnost vykáže závazek z titulu podílů na likvidačním zůstatku a z titulu případné srážkové daně v konečné účetní závěrce ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. Vzhledem ke skutečnosti, že společnosti již pravděpodobně nevznikne další povinnost k výběru srážkové daně, podá i tzv. vyúčtování srážkové daně, ideálně současně s tzv. konečným přiznáním k dani z příjmů – za období přede dnem zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku (srov. Pravdová, M., Zachardová, L. 6.1 Obecné zásady zdanění likvidačního zůstatku. In: Josková, L., Pravdová, M., Zachardová, L. Likvidace obchodních společností. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 228–230.).12. Podíl na likvidačním zůstatku společníka ve společnosti s ručením omezeným tedy podléhá dani z příjmů se zvláštní 15% sazbou [§ 36 odst. 2 písm. f) ZDP] vybírané srážkou z tohoto příjmu (§ 38d odst. 1 věta první ZDP). Tuto srážku odvádí plátce daně, kterým je (v daném případě) společnost s ručením omezeným. Základem pro odvod srážkové daně je likvidační zůstatek snížený o nabývací cenu podílu, je-li společnosti ze strany společníka prokázána [§ 38d odst. 3 poslední věta ZDP ve spojení s § 36 odst. 2 písm. f) ZDP]. Nabývací cena je definována v § 24 odst. 7 ZDP jako (mimo jiné) hodnota splaceného peněžitého vkladu.13. Z konečné zprávy o průběhu likvidace, která je součástí spisu, se o průběhu likvidace podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně. Mimo jiné se z ní podává, že likvidační zůstatek činí 221 596 Kč, výše srážkové daně 28 309,932 Kč a částka určená k vyplacení odvolatelce 160 422,94 Kč. Soud prvního stupně určil výši srážkové daně částkou 29 165,55 Kč a výši čistého majetkového zůstatku určeného k vyplacení odvolatelce částkou 165 270,85 Kč.14. Z obchodního rejstříku se však podává, že jediným společníkem (i jedinou jednatelkou) společnosti je (a vždy byla) odvolatelka. Její peněžitý vklad ve výši 200 000 Kč byl splacen v plné výši. Tento údaj je pro splnění podmínek uplatnění principu materiální publicity obchodního rejstříku účinný vůči každému ode dne jeho zveřejnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2126/2024).15. Soud prvního stupně při výpočtu srážkové daně tak sice správně nejprve odečetl od likvidačního zůstatku odměnu likvidátora (221 596 Kč – 27 159,60 Kč = 194 436,40 Kč). Pochybil však, pokud 15% srážkovou daň vypočetl již z výsledné částky, aniž by od ní nejprve odečetl nabývací cenu podílu ve společnosti, resp. hodnotu splaceného peněžitého vkladu odvolatelky [§ 36 odst. 2 písm. f) ZDP]. Postupoval-li by správně, došel by k závěru, že základ pro výpočet srážkové daně dosahuje záporné hodnoty [221 596 Kč (likvidační zůstatek) – 27 159,60 Kč (odměna likvidátora) - 200 000 Kč (hodnota nab