14 Cmo 54/2025-2 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením v jím vedeném obchodním rejstříku, v oddílu C, vložce číslo 220479, vymazal statutární orgán (jednatele) navrhovatelky , jméno FO, (dále jen K. B.“), narozeného 2. 3. 1963, bytem , adresa, , se dnem vzniku funkce 13. 9. 2019 a zapsal jako den zániku jeho funkce 14. 1. 2025 a jako den zápisu změny den nabytí právní moci (výrok I.) a návrh v části zápisu jednatele , jméno FO, (dále jen „Z. K.“) zamítl (výrok II.).2. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že navrhovatelka se svým návrhem domáhala zápisu změny v osobě svého jednatele (výmazu K. B. a zápisu Z. K.) do obchodního rejstříku. Soud prvního stupně na základě listin přiložených k návrhu uzavřel, že K. B. byl platně odvolán z funkce jednatele navrhovatelky. Z výpisu z evidence vyloučených osob ze dne 22. 1. 2025 však zjistil, že u Z. K. jsou dány překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Překážky byly vedeny jako platné a jako důvod jejich vzniku byl uveden § 206 odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zák.“ nebo „trestní zákoník“). Soud prvního stupně proto návrh v části, v níž se navrhovatelka domáhala zápisu Z. K. jako svého jednatele, zamítl. O nákladech řízení soud prvního stupně nerozhodoval, neboť navrhovatelka byla jedinou účastnicí řízení, rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi jeho účastníky proto nepřicházelo z povahy věci v úvahu.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání (výslovně do obou jeho výroků), navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku zcela vyhoví.4. Podle odvolatelky je napadené usnesení nesprávné, neboť návrhu je možné zcela vyhovět. Odvolatelka namítá, že v této věci nelze aplikovat § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) ve znění účinném od 1. 7. 2023 (dále i jen „z. o. k.“). Překážka výkonu funkce spočívající v pravomocném odsouzení totiž vznikla přede dnem 1. 7. 2023, aplikace § 46 odst. 1 z. o. k. je proto nepřípustně retroaktivní a v rozporu s principem legitimního očekávání a právní jistoty.5. Odvolací soud se nejprve zabýval přípustností odvolání.6. Z povahy odvolání jakožto opravného prostředku plyne, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popř. kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska, nikoli podle hmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení důvodnosti nároku ve věci samé. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2323/99).7. Z obsahu spisu (návrhu na zahájení řízení), a z usnesení soudu prvního stupně se podává, že výrokem I. soud prvního stupně zcela vyhověl návrhu odvolatelky na výmaz K. B. jako jednatele z obchodního rejstříku. Podle odvolacího soudu tak tímto rozhodnutím soudu prvního stupně nebyla odvolatelce způsobena žádná újma na jejích právech, kterou by bylo možno odstranit jeho zrušením nebo změnou, a odvolatelka tak není k podání odvolání proti výroku I. napadeného usnesení subjektivně oprávněna.8. Odvolací soud proto odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně odmítl podle § 218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“).9. Odvolací soud se vzhledem k uvedeném závěru dále zabýval důvodností odvolání pouze proti výroku II. napadeného usnesení. Usnesení soudu prvního stupně v tomto rozsahu podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.10. Podle čl. IX písm. a) zákona č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků (dále jen „zákon č. 416/2022 Sb.“), nabývá tento zákon účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení části třetí čl. IV bodů 2 až 4 a části čtvrté čl. VI bodů 3, 8, 30, 35 a 36, která nabývají účinnosti dnem 1. 7. 2023.11. Jelikož byl jednatel odvolatelky jmenován do funkce 14. 1. 2025, je třeba posuzovat splnění (dalších) zákonných podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace dle § 46 z. o. k. ve znění účinném od 1. 7. 2023.12. Podle § 46 odst. 1 písm. c) bodu 1 z. o. k. osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), není způsobilá k výkonu funkce také tehdy, je-li u ní dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, kterou je pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čin zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku.13. Podle § 155 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce právnické osobě oznámí bez zbytečného odkladu.14. Podle § 46 odst. 1 písm. c) bodu 1 z. o. k. osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), není způsobilá k výkonu funkce také tehdy, je-li u ní dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, kterou je pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čin zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku.15. Podle § 70 z. o. k. je evidence osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace (dále jen "evidence vyloučených osob") informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti.16. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.17. Z obsahu spisu se podává, že odvolatelka se svým návrhem (také) domáhá zápisu Z. K. jako jednatele do obchodního rejstříku, přičemž dle návrhu a k němu přiloženého rozhodnutí jediného společníka byl Z. K. jmenován jednatelem odvolatelky ke dni 14. 1. 2025. Z výpisu z evidence vyloučených osob ze dne 6. 8. 2025 (§ 121 o. s. ř.) se podává, že Z. K. byl dne 12. 9. 2019 pravomocně odsouzen za trestný čin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zák., že je u něj dána překážka pro členství v jakémkoliv voleném orgánu, a že nejde o případ, kdy by se na osobu hledělo, jako by nebyla odsouzena (jak se také podává z výpisu z rejstříku trestů, který je rovněž součástí spisu).18. S účinností od 1. 7. 2023 zákon o obchodních korporacích v § 46 odst. 1 písmeno c) bod 1 stanoví zcela konkrétní taxativní výčet trestných činů, jež zakládají překážku výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Existence takové překážky má za následek nezpůsobilost odsouzené osoby jakožto člena voleného orgánu obchodní korporace k výkonu této funkce ve smyslu § 155 odst. 1 o. z. Z uvedeného tak plyne, že tato překážka výkonu funkce dopadá od 1. 7. 2023 shodně na každého pravomocně odsouzeného pachatele takového činu, dokud se na něj nebude hledět, jako by nebyl odsouzen.19. Soudy od 1. 7. 2023 nově nezkoumají souvislost spáchaného trestného činu s podnikáním ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ja