2 Cmo 109/2024-384 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem soud prvého stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz vydaný Městským soudem v Praze dne 8. 2. 2022, pod č. j. 13 Cm 108/2020-96, a to vůči všem třem žalovaným a rozhodl o společné a nerozdílné povinnosti žalovaných k náhradě nákladů námitkového řízení žalobkyně ve výši 84 301 Kč (výrok I. a II. rozsudku).2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovaným 1., 2. a 3 zaplacení směnečného peníze ve výši 1 942 128, 25 s 6% úrokem p. a. jdoucím od 10. 8. 2020 do zaplacení a odměny ve výši 6 473, 76 Kč. Svou pohledávku odůvodnila tím, že žalovaná 1. vystavila na řad žalobkyně blankosměnku vlastní bez uvedení směnečné sumy, data splatnosti a data a místa vystavení. Žalovaná 2. a 3. směnku podepsaly jako směnečné rukojmí. V souladu se směnečnou dohodou uzavřenou se směnečnými dlužníky žalobkyně vyplnila směnečnou sumu částkou 1 942 128, 25 Kč, datum splatnosti 10. 8. 2020 a místo a datum vystavení. Žalované se k prezentaci směnky nedostavily a na předmětnou směnku neplnily.3. Soud prvního stupně žalobě vyhověl v plném rozsahu, když rozhodl dne 8. 2. 2022 směnečným platebním rozkazem č. j. 13 Cm 108/2020-96.4. Žalované podaly včasné a odůvodněné námitky, ve kterých shodně uvedly, že nárok žalobkyně neuznávají. Směnku považují za neplatnou, když nenaplňuje zákonem předepsané náležitosti, jak je vyžadováno podle čl. I. § 75 ZSŠ. Obsah listiny netvoří určitý ucelený text, respektive předložená listina netvoří souvislý obsah. Obsah listiny tvoří samostatná uskupení textu navzájem na sebe nenavazující a nesouvisející, kdy určité části jako zejména určení částky a měny číslem a slovy jsou od sebe nelogicky odděleny. Části listiny jsou od sebe odděleny i graficky, kdy část označená jako jméno, funkce a podpis výstavce či avalové jsou výrazně odděleny od dalších textových uskupení, přičemž se lze domnívat, že listina nesplňuje zákonem předepsané náležitosti a tudíž není cenným papírem. Dále žalované vytýkaly, že označení osoby výstavce a jeho podpis se nenachází ani na směnce, ani na přívěsku a z listiny tak není patrná osoba výstavce, přičemž nejsou zřejmé ani osoby avalů. Namítaly tedy nejednoznačné označení osob. Poukázaly i na nečitelné a neplatné datum splatnosti 10. 8. 2020. I kdyby se jednalo o směnku platnou, namítly, že nebyla předložena k placení a proto nelze následně uplatnit postih po avalech. Termín splatnosti buďto ještě nenastal anebo nebyly splněny náležitosti čl. I. § 38 ve spojení s § 75 ZSŠ. V této souvislosti odkázaly na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 Cmo 504/98 nebo na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1216/2014. Dále žalované namítaly, že směnka nebyla vyplněna v souladu s písemnou dohodou o vyplnění směnky ze dne 31. 12. 2015 s tím, že žalobkyně nikterak neprokazuje vznik jakékoli zajištěné pohledávky, a to ani, co do jejího důvodu a výše. Žalované tvrdily, že rovněž nelze vyloučit, že žalobkyně vyplnila směnku v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná 1. jako výstavce směnky uvedla, že tvrzený nárok žalobkyně by měl údajně spočívat v pohledávce z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 1 623 601, 96 Kč a z titulu smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč. Označené pohledávky byly žalobkyní uplatněny výzvou ze dne 13. 7. 2020, ačkoli postrádají jakýkoli právní základ, a to v návaznosti na uplatněné odstoupení žalované 1. od smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 1. 2016 ve znění dodatků č. 1/2019 ze dne 1. 5. 2020 z důvodů závažného porušení povinností na straně žalobkyně. Tvrzené bezdůvodné obohacení odpovídá provizi, která byla žalované 1. vyplacena v souladu se smlouvou o obchodním zastoupení ze dne 1. 1. 2019 ve znění dodatků ze dne 1. 1. 2029 a dne 1. 5. 2020 a žalobkyně požaduje vrácení této částky, ačkoli žalované 1. vzniklo právo na provizi podle § 2507 ve spojení s § 2504 odst. 2 o. z., které nezaniklo. K nároku na smluvní pokutu uvedla, že tento nárok neuznává, když nedošlo k porušení žádné povinnosti. Žalovaná 1. výslovně uvedla, že neeviduje vůči žalobkyní žádné závazky, naopak eviduje za žalobkyní pohledávky u titulu dosud nevyplacené provize, jejíž výši nebylo možné zaviněním žalobkyně dosud stanovit. Dále eviduje vůči žalobkyni pohledávku z titulu vrácení finanční jistoty ve výši 75 000 Kč, uhrazené podle čl. VII. odst. 7.8 smlouvy o obchodním zastoupení, kterou žalobkyně neoprávněně zadržuje. V rámci odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení byla žalobkyně vyzvána i k vrácení blankosměnky, z důvodu ukončení spolupráce. V neposlední řadě shodně všechny tři žalované namítly, že směnku nepodepsaly. Mimo podané námitky žalované sdělily, že jim není zřejmé, z jakého důvodu jim byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 216 495 Kč.5. S ohledem na obsah námitek soud prvního stupně shrnul námitky žalovaných, kterými byla vymezena námitková obrana. Žalované se bránily tvrzením, že směnka je neplatná, nebyla žalovanými podepsána, směnka, která byla původně blankosměnkou byla vyplněna v rozporu s dohodou a vyplnění blankosměnky. Žalovaná 1. se navíc bránila tvrzením o tom, že má vůči žalobkyni pohledávky, které námitkami uplatnila jako obranu proti nároku žalobkyně.6. Pokud jde námitku neplatnosti předmětné směnky, soud prvního stupně přijal závěr o tom, že není důvodná. Soud odkázal na čl. I. § 75 ZSŠ, podle kterého obligatorní náležitosti směnky vlastní jsou: 1) označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listiny sepsána, 2) bezpodmínečný slib zaplatit směnečnou sumu, 3) údaj splatnosti, 4) údaj místa, kde má být placeno, 5) jméno toho, komu má být placeno nebo na jehož řad má být placeno, 6) datum a místo vystavení směnky a 7) podpis výstavce. Zákon neklade žádné zvláštní podmínky pro grafické provedení směnky. Grafické provedení předložené směnky je zcela standartní, odpovídá zavedeným zvyklostem, použité členění je přehledné a přispívá k lepší srozumitelnosti i orientaci v textu, žádná z povinných položek není z textu vyčleněna. V této souvislosti soud ještě doplnil, že dvě svislé a dvě vodorovné linky, které jsou na ploše vytištěny, končí vždy v prostoru, nevytvářejí uzavřené rámečky. V obecné rovině k vyloučení části textu ze směnečného prohlášení mohou rámečky, nikoli však linky. Nadto, podle ustálené judikatury, může umístění údaje v rámečku znamenat vyloučení textu z listiny jen tehdy, je-li z grafické úpravy listiny každému zřejmé, že rámeček má právě tento význam a nikoliv jiný. Není pochyb, že výstavcem směnky je žalovaná 1., jejímž jménem jednal Karel Žabka. Podpis výstavce se nachází na líci směnky a kryje směnečné prohlášení. Žalovaná 1. je proto ze směnky zavázána jako výstavce. Podpisy žalované 2. a 3. jsou rovněž připojeny na líci směnky u doložky jako avalové a osobních identifikačních údajů každé z nich. Tedy i žalovaná 2. a 3. se jako rukojmí zavázaly platně na směnku v době její splatnosti plnit. Neplatnost směnky nezpůsobuje ani domněle nečitelné a neplatně vyplněné datum splatnosti 10. srpna 2020. Předně je třeba upřesnit, že splatnost směnky není vyplněna do (což by způsobilo neplatnost směnky), ale údajem konkrétního dne, což je řádné uvedení splatnosti. Není pochyb o tom, že datum splatnosti bylo do směnky doplněno, když směnka byla původně vyplněna jako blankosměnka. Žalobce jako údaj splatnosti do směnky doplnil datum 10. srpna 2020 a byť druhá číslice 0 je přepisována, je dostatečně čitelná, aby nevzbuzovala pochybnost o tom, že jde o číslici 0. Směnku shledal soud prvního stupně platnou již dříve, což vyjádřil tím, že ve věci rozhodl směnečným platebním rozkazem.7. Nedůvodnou shledal soud rovněž námitku, že žalované směnku nepodepsaly. Tato námitka byla vyvrácena znaleckým posudkem znalkyně , tituly před jménem, Jiřiny Strakové. Kategorický závěr stran podpisu žalované 2. a 3., ale i pravděpodobnostní závěr stran pravosti podpisu žalované 1., při zohlednění všech zjištění, nedávají prostor pro pochybnost o tom, že žalované směnku jako směneční dlužníci podepsaly.8. Námitku žalovaných, že žalobkyně vyplnila směnku v rozporu s dohodou o vyplnění, shledal soud neurčitou. V této souvislosti odkázal na čl. I. § 10 ve spojení s § 77 ZSŠ. Připomněl v souladu s § 175 o. s. ř., že námitková obrana, aby byla úspěšná, musí obsahovat všechny rozhodující okolnosti, na nichž je stavěna. Za odůvodněné lze považovat jen takové námitky, které dostatečně vypovídají o tom,, ze kterých skutků je obrana vyvozována, přičemž tyto skutky musí být popsány dostatečně konkrétně a nezaměnitelně. Žalované správně uvedly, že směnka byla emitována jako blankosměnka ke konkrétní smlouvě o obchodním zastoupení, kterou uzavřela žalovaná 1. a žalobkyně dne 1. 1. 2019, že její funkce byla zajišťovací a že účastníci uzavřely dohodu o vyplňovacím práv u směnečném. Nicméně nepopsaly ani obsah smlouvy o obchodním zastoupení, ani to, jak se úvěrový vztah vyvíjel, jaké závazky stran vznikly a jak byly plněny, které ze závazků měly být směnkou zajištěny, popř. kdy a