2 Cmo 157/2024-81 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení neplatnosti směnek definovaných v jeho výroku I., II., zamítl žalobu na vydání směnek definovaných v bodě III., IV. napadeného rozsudku, zamítl žalobu na určení nenaplnění kauzy směnek definovaných v bodě V., VI. napadeného rozsudku, žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému 1. na nákladech řízení částku 11 086 Kč (výrok VII.) a žalovanému 2. na nákladech řízení tutéž částku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám tohoto kterého právního zástupce (výrok VIII.).2. Z odůvodnění se podává, že žaloba byla mimo jiné podána v reakci na výrok III. předběžného opatření vydaného soudem prvního stupně dne 21. 8. 2023 pod sp. zn. 37 Nc 1403/2023, kterým jí byla uložena povinnost podat ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení o předběžném opatření žalobu na prohlášení směnek za neplatné ve spojení se žalobou na vydání směnek. V žalobě uvedla, že žalovaní přislíbili žalobkyni zajistit, že dědické řízení po , jméno FO, , v němž bude vypořádána pozůstalost v hodnotě nejméně 900 000 000 Kč, dopadne v její prospěch, která bude na základě závěti ze dne 16. 2. 2021 jedinou testamentární dědičkou, tedy, že s výjimkou zákonného podílu neopominutelných dědiců zdědí veškerý majetek z pozůstalosti a dále zajistí ziskovost společnosti , Anonymizováno, dosaženou její vlastní podnikatelskou činností, tím, že pro společnost zajistí nové zakázky pro nově postavený lis Schuler. Za tuto činnosti požadovali žalovaní tzv. odměnu za úspěch ve výši 28 000 000 Kč pro každého z nich nad rámec standartní smluvní časové odměny za samotné poskytování právních služeb a služeb krizového managementu. K zajištění úhrady provize si každý ze žalovaných nechal od žalobkyně vystavit dne 13. 4. 2021 blankosměnku na směnečnou sumu ve výši 28 000 000 Kč, ve kterých nebyl vyplněn údaj splatnosti. K žádosti žalovaných byly avalovány , jméno FO, . Potřeba poradenství v oblasti krizového managementu vyplynula v důsledku úmrtí , jméno FO, (manžela žalobkyně) dne 9. 3. 2021. Kauzy směnek nebyly naplněny, neboť spolupráce byla z vůle žalovaných předčasně ukončena. K ukončení právního zastoupení žalovaným 1. došlo jeho oznámením o ukončení plné moci dne 8. 9. 2021. K neposkytování služeb v oblasti krizového managmentu došlo nedlouho po ukončení právního zastoupení žalovaným 1. v důsledku prověřování policejním orgánem. Nadto se žalovaným nepodařilo zajistit žádnou zakázku pro lis Schuler. Vzhledem k tomu, že zanikla kauza směnek, žalobkyně, stejně jako , jméno FO, , očekávaly, že dojde k jejich zničení. Žalobkyně namítá neplatnost směnek z důvodu uvedení v omyl. Ten spočíval v tom, že byla ujišťována, že žalovaní jsou oprávněni k poskytování právních služeb. Komunikace mezi účastníky z období června 2023 svědčí o tom, že úmyslem žalovaných je převést směnky na třetí osobu, která by následně uplatnila nárok ze směnek. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti směnek a určení nenaplnění kauzy směnek, je odůvodněn tím, že v případě převedení směnek na třetí osobu by byla možnost obrany žalobkyně oslabena, resp. znemožněna ve smyslu § 17 ZSŠ. Nevydání směnek by mohlo vést k ohrožení života žalobkyně, neboť ta by se ocitla ve finanční tísni. Vzhledem k nenaplnění kauzy směnek má žalobkyně nárok na jejich vydání. V případě jejich nevydání hrozí jejich převod na třetí osobu, což může vést k poškození žalobkyně jako povinné ze směnek.3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby pro nedostatek pasivní legitimace na jejich straně. Sporné směnky indosovali na nového majitele ještě před zahájením tohoto řízení a před vydáním předběžného opatření. Jakékoliv určení nemůže z tohoto důvodu přinést žalobkyni jakoukoliv právní ochranu. Ze stejného důvodu se proti nim nelze domáhat vydání směnek. Není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Žalobkyně své nároky prokazuje čestnými prohlášeními osob, které mají zájem na výsledku řízení právní zájem. Nelze tak dospět k závěru o unesení důkazního břemene ze strany žalobkyně.4. Soud ve věci jednal bez přítomnosti žalobkyně, která se k jednání bez omluvy nedostavila, doručení bylo vykázáno.5. Konstatoval, že žaloba byla k soudu podána v důsledku usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 8. 2023, č. j. 37 Nc 1403/2023-89, kterým bylo vydáno předběžné opatření, jímž bylo odpůrcům 1. a 2. (žalovaným 1. a 2. v tomto řízení) zakázáno převést indosamentem směnky popsané v žalobě a žalobkyni uložena povinnost podat ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení podat žalobu na prohlášení směnek za neplatné ve spojení se žalobou na vydání směnek. Z úřední činnosti je soudu známo, že k odvolání žalovaných bylo nařízené předběžné opatření usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2023, č. j. 12 Cmo 172/2023-104 změněno tak, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá a žalobkyni se neukládá povinnost podat ve stanového lhůtě žalobu na prohlášení směnek za neplatné ve spojení se žalobou na vydání směnek. Odvolací soud konstatoval, že nebyla prokázána naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. Námitka neplatnosti směnek je námitkou absolutní, která je přípustná vůči každému majiteli směnky, tj. i proti případnému nabyvateli směnek. Z návrhu nevyplynulo, kdy nastala splatnost směnek, a tedy ani to, kdy případně uplynula lhůtě k jejich protestaci podle čl. I § 44 odst. 3 zák. č. 191/1950 Sb., dále jen ZSŠ. Z listin z 13. 4. 2024 vystavených na řad odpůrců není ani zřejmé, zda se jedná o blankosměnky ve smyslu čl. I § 10 ve spojení s § 77 odst. 2 ZSŠ, či zda se jedná o směnky na viděnou. V případě, že by se mělo jednat o blankosměnky neobsahoval návrh tvrzení o vyplňovacím právu směnečném. Nelze tak bez dalšího uzavřít, že důsledkem indosace obou směnek, pokud by k ní došlo až podání návrhu na vydání předběžného opatření, by nutně musela být omezena přípustnost kauzálních námitek navrhovatelky vůči novému majiteli směnek, neboť v případech uvedených v čl. I § 20 ZSŠ se zákaz přenosu kauzálních námitek na nového majitele neuplatní. O naléhavosti potřeby zatímní úpravy poměrů nevypovídá ani skutečnost, že návrh byl podán s odstupem dvou let poté, kdy zanikly, resp. se nenaplnily, dle navrhovatelky, kauzy směnek.6. Žaloba obsahuje v zásadě totožná tvrzení jako návrh na vydání předběžného opatření, když žalobní argumentace ve věci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení je totožná se zdůvodněním potřeby zatímní úpravy poměrů ve věci návrhu na vydání předběžného opatření. Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, se zbavila možnosti být soudem poučena podle § 118a o. s. ř. o povinnosti doplnit svá tvrzení k otázce toho, zda se jedná o blankosměnky či směnky, nevylíčila dohody o vyplňovacím právu směnečném. Neunesla tak břemeno tvrzení a soud neshledal naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Ten je přitom třeba zkoumat ke dni vydání rozhodnutí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2494/2010). Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak. Ostatně žalobkyně žalovala zároveň na určení i na plnění. Žaloba na plnění (tj. na vydání směnek) by mohla být zárukou odvrácení budoucích sporů mezi účastníky, pokud by žalobkyně unesla břemeno tvrzení. Nedostatek naléhavého právní zájmu na požadovaném určení je samotným důvodem pro zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba se zabývat věcnými aspekty žaloby (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1121/2011), případně námitkou nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaných.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení úspěšným žalovaným byla přiznána náhrada nákladů řízení za řízení před soudem prvního stupně představovaná náklady za jejich právní zastoupení, jak vyčíslena v bodě 9., 10. odůvodnění napadeného rozsudku.8. Žalobkyně ve včasném odvolání navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Poukázala nato, že v době podání žaloby rozvázala spolupráci se svým tehdejším právním zástupcem, v důsledku čehož došlo k nedorozumění, které bylo důvodem jejího nedostavení se k jednání soudu prvního stupně. Žalobkyně nebyla v předvolání poučena o následcích nedostavení se k jednání. Soudem bylo při tomto jednání rozhodnuto, aniž jí byla dána možnost doplnit požadované skutečnosti a označit příslušné důkazy. Poukázala na skutečnost, že judikatura vyšších soudů stojí na závěru, že je třeba zohlednit, zda měl účastník právní zastoupení, příp. je schopen sám hájit své zájmy. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1241/2011 z 24. 1. 2013 pak platí, že žalobu nelze zamítnout pro neunesení důkazního břemene, aniž by byl účastník o své důkazní povinnost poučen. Bylo na soudu prvního stupně, aby žalobkyni poučil formou výzvy k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání svých tvrzení. Ostatně poučovací povinnost ve smyslu § 118a o. s. ř. může soud uložit i písemně. Poučení žalobkyně nebylo zaznamenáno do proto