2 Cmo 41/2025-68 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl návrh žalobců na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky počínaje dnem 20. 3. 2023 do zaplacení (výrok I. rozsudku) a rozhodl o povinnosti žalobců k náhradě nákladů řízení žalovaného ve výši , částka, (výrok II. rozsudku).2. Žalobci pokud jde o skutkové okolnosti věci tvrdili, že dne 22. 5. 2022 vystoupili v souladu s čl. 13 bod 1 Stanov z Družstva, jehož byli členy. Jejich členství zaniklo ke dni 20. 12. 2023. Podle čl. 35 bod 1 Stanov jim vzniklo právo na vypořádací podíl. Žalovaný jim dne 22. 3. 2023 vyplatil vypořádací podíl ve výši , částka, . Taková částka neodpovídá Stanovám, zákonným ustanovením ani spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky, když vypořádací podíl je třeba určit s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu bývalého člena Družstva ke dni zániku členství. Odkázali na prodej bytové jednotky č. 632/21 žalovanou v roce 2013, kdy žalobci připadlo 6,4 % z rozdělovaného výtěžku. V roce 2019 došlo k prodeji bytové jednotky č. 632/22, kdy výtěžek z prodeje nebyl rozdělen a byl použit ve prospěch jen některých členů Družstva. Podotkli, že žalovaný je vlastníkem bytových jednotek č. 632/2, 632/101, 632/102,632/103, 632/104 a 163/105 v budově čp. 632, stojící na pozemku p. č. 581 v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Dovozovali, že vypořádací podíl by měl zahrnovat i podíl na hodnotě jednotek ve vlastnictví Družstva. Žalovaná částka představuje podíl o velikosti 4,55 % (zohledňující 22 členů Družstva k datu zániku členství žalobců v Družstvu) na výše uvedených jednotkách ve vlastnictví Družstva, tedy částku , částka, . Žalobci se domáhají pouze částky , částka, , která již zahrnuje Družstvem vyplacenou částku , částka, .3. Žalovaný nárok neuznal. Potvrdil členství žalobců a jejich vystoupení ke dni 20. 9. 2022 a k zániku členství ke dni 20. 12. 2022. Výši vyplaceného vypořádacího podílu ve výši , částka, nesporoval. Vypořádací podíl byl vypočten podle žalovaného v souladu s čl. 35 Stanov, když odpovídal výši splněného členského vkladu. Způsob výpočtu je v Družstvu neměnný od roku 2015 a žalovanému není zřejmé, v čem je rozpor ve výpočtu. Žalobci byli původně nájemci bytu č.12, který jim byl smlouvou dne 12. 11. 2013, již jako jednotka č. 632/2022, včetně spoluvlastnického podílu, převeden do vlastnictví. Kupní cena činila , částka, , což odpovídá dalšímu členskému vkladu kupujících (žalobců) v Družstvu. Celkový nárok žalobců vůči družstvu činil , částka, (skládal se ze základního členského vkladu ve výši , částka, a dalšího členského vkladu ve výši , částka, ). S ohledem na kupní cenu byl proto žalobcům vyplacen vypořádací podíl ve výši , částka, . Žalobci s výší vypořádacího podílu souhlasili (převodní smlouva z 12. 11. 2013). Judikatura, na kterou žalobci odkazují, se týká jiné situace. V projednávané věci došlo k vypořádání formou převodu jednotky do vlastnictví žalobců, kteří za svůj vklad ve výši , částka, získali majetek v řádu miliónů, o čemž svědčí prodej třetí osobě v roce 2018 za částku , částka, .4. Po provedeném důkazním řízení soud prvního stupně nejprve vymezil právní stránku celé věci. Odkázal na § 748 a 749 odst. 1 ZOK.5. Vyšel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že v důsledku zániku členství žalobců, jim vznikl nárok na vypořádací podíl. Ustanovení § 748 a 749 ZOK přenechává způsob stanovení výše vypořádacího podílu stanovám družstva, avšak určuje jeho minimální výši, a to splněnou vkladovou povinností.6. Mezi účastníky nebyl rovněž spor o to, že v důsledku zániku jejich členství v Družstvu činil vypořádací podíl výši splněných členských vkladů. Žádnou další splněnou vkladovou povinnost žalobci neztvrdili. Sporné tedy zůstává, zda žalobci, mají právo na vypořádací podíl stanovený vzhledem k majetku Družstva. V další části odůvodnění se zabýval soud prvního stupně základním účelem bytového družstva a nabytím družstevního podílu, kdy jeho základním účelem je zajištění bydlení jakožto jedné ze základních životních potřeb. Družstevní podíl, se kterým je spojeno právo nájmu družstevního bytu, je věcí v právním smyslu, se kterou se na bytovém trhu běžně obchoduje, a je vnímám jako plnohodnotná alternativa k vlastnictví bytových jednotek, a to i na cenové úrovni. Zánik účasti v bytovém družstvu bez právního nástupce, znamená ztrátu vlastnictví družstevního podílu, ten jako věc zaniká, přičemž jeho hodnotu získává bytové družstvo a může s ním volně nakládat. Může jej pronajmout jinému členovi, přijmout nového člena či byt (bytovou jednotku) prodat. S ohledem na výše popsaný důvod nabývání v bytových družstvech, by měl mít nabyvatel rozumnou míru jistoty, že investice, již do zajištění bydlení vložil, zůstane zachována. Na druhou stranu není rozumný důvod proto, proč by mělo družstvo na zániku účasti svého člena profitovat.7. Při hodnocení spravedlivé výše vypořádacího podílu, nejde o hodnotu celého majetku družstva, ale o možnost bydlení, kterou výstupem z bytového družstva člen pozbývá. Výše vypořádacího podílu je tak porovnávána s (tržní) hodnotou bytové jednotky, se kterou je spojeno právo nájmu, přičemž každá bytová jednotka může mít jiné hodnoty a vypořádací podíl jednotlivých členů tak nebude spravedlivé vypočítat rovným dělením počtu členů.8. V posuzované věci (na rozdíl od judikatury, na niž odkazují žalobci) je třeba zohlednit, že žalobci byli nebydlícími členy družstva, resp. s jejich družstevním podílem již nebylo spojeno právo nájmu bytu. Je zřejmé, že žalobci o hodnotu odpovídající tržní ceně bytu (svým vystoupením) ve prospěch družstva nepřišli. Naopak za kupní cenu (další členský vklad) v řádu několika stovek tisíc korun získali bytovou jednotku, kterou prodali za více než , částka, . Jestliže tedy bytová jednotka byla ve vlastnictví žalobců a jejich vystoupením z družstva z ní žalovaný neměl žádný užitek, nelze využívat korektivů spravedlivého uspořádání vztahujícího se k tržní hodnotě podílů v bytovém družstvu dovozených citovanou judikaturou. Zaplacený vypořádací podíl ve výši , částka, odpovídá čl. 35 bod 2 Stanov a s ohledem na převod bytové jednotky je třeba jeho výši považovat za spravedlivou. Z tohoto důvodu soud nepřistoupil k zadání znaleckého posudku a žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.9. Proti rozsudku podali včasné odvolání oba žalobci. Rozsudek napadli v celém rozsahu. V úvodu podaného odvolání provedli rekapitulaci průběhu řízení. Jádrem sporné věci je zpochybnění výše vypořádacího podílu, když určení jeho výše odporuje znění obecně závazných právních předpisů a ustálené judikatuře. Důkazní situaci považují žalobci za zřejmou a oprávněnost žalobního nároku za prokázanou právě s ohledem na citovanou judikaturu. Žalobci se domáhají nároku přinejmenším na hodnotu podílu na majetku družstva ve výši 4,55 %, a to na jednotkách č. 632/2, 632/101, 632/102, 632/103, 632/104 a 632/105 v budově č.p. 632, postavené na parcela p. č. 581. Podle sdělených výsledků ocenění provedeného realitním specialistou činila hodnota podílu ke dni zániku členství žalobců v družstvu částku , částka, , žalobci požadují zaplacení pouze částky , částka, , když právě tuto částku ke dni podání žaloby považují za spravedlivé vypořádání. V této souvislosti opakovali, že soudu navrhli zadání zpracování znaleckého posudku k určení hodnoty jejich podílu na majetku družstva. V řízení podle žalobců byla prokázána snaha žalovaného diskriminovat žalobce a zvýhodnit ostatní členy družstva. Soud především opakovaně nereagoval na upozornění žalobců, že jeho předběžně vyslovený názor je objektivně nesprávný. Skutkový omyl soudu prvního stupně, že někteří členové družstva uspokojují své bytové potřeby prostřednictvím členství v družstvu vedl logicky k nesprávnému rozhodnutí ve věci. Naopak žádný z členů družstva neuspokojoval ke dni vystoupení žalobců z družstva své bytové potřeby prostřednictvím svého členství v družstvu, žádný z členů neměl ke shodnému dni právo družstevního bytu, a tedy všichni členové družstva měli k tomuto dni objektivně stejná práva jako žalobci. Žalovaný je aktuálně spoluvlastníkem domu na adrese svého sídla a náleží mu vlastnické právo ke shora uvedených jednotkám. Tyto slouží jako zdroj příjmů žalovaného, žádný ze členů v nich nebydlí, resp. žádný způsobem neslouží, nemohou sloužit, k uspokojování bytových potřeb členů družstva, neboť tu všichni členové družstva uspokojují prostřednictvím bytové jednotky ve svém osobním vlastnictví, tzn. žádný z členů družstva nebyl a není bydlícím členem družstva. Družstvo od převodu družstevních bytů do osobního vlastnictví členů družstva slouží jen jako správce společného majetku členů družstva, tzn. zejména výše vymezených jednotek. V této souvislosti odkazují na spisové značky rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. V závěru podaného odvolání vytkli soudu i nesprávný procesní postup. Soud nevydal ve věci platební rozkaz a ani nevyzval k případnému odstranění vad žaloby. Nedal prostor ke smírnému řeš