3 Cmo 10/2025-784 — Vrchní soud v Praze

1. Výrokem I. výše uvedeného rozsudku soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 533 750 Kč, výrokem II. uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 751 366,10 Kč.2. V odůvodnění nejprve shrnul, že žaloba z 29. 6. 2011 byla podána původně o zaplacení částky 633 750 Kč proti třem žalovaným, vedle žalovaného ještě proti , tituly před jménem, a , tituly před jménem, . S , tituly před jménem, se žalobkyně dohodla smírně, takže řízení proti němu o zaplacení částky 100 000 Kč bylo pravomocně zastaveno. Poté byla předmětem řízení částka 533 750 Kč, kterou žalobkyně žádala od zbývajících dvou žalovaných. Rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 6. 12. 2017, č. j. 32 Cm 76/2012-458, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 2019, č. j. 3 Cmo 60/2018-499, byla žaloba proti , tituly před jménem, pravomocně zamítnuta, rozsudek směřující proti žalovanému byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Dále soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně v žalobě tvrdila, že je právním nástupcem společnosti , právnická osoba, . (dále i jen „žalobkyně“ nebo „, Anonymizováno, “) zaměřující se na grantové poradenství, a to zvláště ve vztahu k dotačním fondům EU, jejímiž zaměstnanci byli žalovaný a , tituly před jménem, . , tituly před jménem, byl jednatelem a jediným společníkem společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále i jen „, Anonymizováno, “ nebo „, právnická osoba, “). V trestním řízení, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 10/2009, byli žalovaný a , tituly před jménem, pravomocně odsouzeni za spáchání trestného činu zneužívání informací v obchodním styku a , tituly před jménem, za pomoc ke spáchání tohoto trestného činu. Žalobkyně byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestného činu se dopustili tak, že , tituly před jménem, inicioval vznik společnosti , Anonymizováno, a byl aktivní v její prospěch ještě před jejím založením, přitom se od listopadu 2006 do prosince 2007 věnoval stejné agendě u žalobkyně. Žalovaný dne 10. 10. 2006 vytvořil za , Anonymizováno, na notebooku žalobkyně písemnou nabídku grantového poradenství pro tuzemské typy dotačních programů v oblasti dalšího vzdělávání zaměstnanců ČSOB a. s., která byla přijata a na dobu od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 byla uzavřena mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, smlouva. V listopadu a prosinci 2007 dali žalovaný a , tituly před jménem, výpověď z pracovního poměru u žalobkyně a uzavřeli pracovní smlouvy s , Anonymizováno, s datem nástupu 1. 2. 2008, přičemž v mezidobí fakticky pracovali současně jak pro žalobkyni, tak pro , Anonymizováno, . Všichni původní žalovaní pak na úkor žalobkyně převedli ke , Anonymizováno, několik zákazníků a navázali smluvní spolupráci se společností , Anonymizováno, . (která byla u žalobkyně těsně před dokončením), za níž pak podali žádost o dotaci k agentuře , Anonymizováno, . Žádosti bylo vyhověno, takže , Anonymizováno, obdržela od společnosti , Anonymizováno, . odměnu 633 750 Kč bez DPH. Jednání žalovaného bylo od počátku motivováno snahou rozjet konkurenční grantovou agenturu na úkor stávajícího zaměstnavatele (žalobkyně), a to s minimálními náklady a s využitím zázemí a techniky zaměstnavatele. Po dobu trvání pracovního poměru u žalobkyně žalovaný využíval informace (interní informace o rozpracovaných zakázkách, know-how, kontakty na zákazníky apod.), ke kterým se u ní dostal pro svou nově založenou společnost. Na tomto postupu byl dohodnut s , tituly před jménem, a zároveň získal pro , Anonymizováno, i další spolupracovníky , tituly před jménem, a , tituly před jménem, a přemluvil je, aby získali pro , Anonymizováno, klienty, na něž už měli kontakty a fakticky koordinoval jejich aktivity. Ke konkurenci žalobkyně a , Anonymizováno, docházelo již od ledna 2007, všichni původně žalovaní poskytovali stejné služby stejným klientům a ve stejné době pro obě konkurenční společnosti. Svým jednáním žalovaní připravili žalobkyni o zisk. Ze strany žalovaného došlo také k porušení zákazu konkurence, který měl u společnosti , právnická osoba, . sjednán.4. Podle žalobkyně popsané jednání žalovaných naplnilo všechny znaky generální klauzule nekalé soutěže § 44 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.), když bylo jednáním soutěžním, v rozporu s dobrými mravy soutěže a způsobilé přivodit újmu jinému soutěžiteli. Požadovanou částku 533 750 Kč (po částečném zastavení řízení o 100 000 Kč) žalobkyně vyčísluje jako ušlý zisk plynoucí ze závazkového vztahu, jenž byl uzavřen mezi , Anonymizováno, a bývalým zákazníkem žalobkyně (, Anonymizováno, ). Náklady na dosažení tohoto zisku byly plně kryty žalobkyní.5. Následně soud prvního stupně popsal, že ve chvíli, kdy již zůstal jediným žalovaným , tituly před jménem, , žalobkyně polemizovala se závěry Vrchního soudu v Praze, které vyslovil v rozsudku ze dne 30. 1. 2019, s tím, že z aktuální judikatury Nejvyššího soudu je zřejmé, že soutěžitelem nemusí být jen ten, kdo se bezprostředně účastní soutěže, ale i osoba, co do ní zasáhne. Pro jednání žalovaného je podle žalobkyně použitelný judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2343/2009, neboť byl (na rozdíl od , tituly před jménem, ) zaměstnancem poškozené společnosti, na jejíž úkor po dohodě s ostatními jednal (došlo k převedení největší zakázky ke konkurenci). Osoba zaměstnance není vyňata z okruhu účastníků nekalé soutěže.6. Dále soud prvního stupně popsal, jak se podané žalobě bránil žalovaný. Odvolací soud stručně shrnuje, že žalovaný zejména argumentoval tak, že ačkoliv byl pravomocně odsouzen pro spáchání trestného činu (zneužití informací v obchodním styku), neznamená to ještě, že se dopustil zakázané nekalé soutěže, protože je přesvědčen, že není soutěžitelem vůči žalobkyni. Zdůraznil, že pro naplnění skutkové podstaty výše zmíněného trestného činu podle § 128 odst. 2 trestního zákona není třeba, aby pachatel prospěch nebo výhodu pro sebe nebo někoho jiného získal a postačí, když jedná v úmyslu je získat. Vznik škody tedy není v tomto případě znakem trestného činu, takže rozhodnutí o vině a trestu, vydané proti žalovanému, neznamená, že žalobkyni skutečně vznikla škoda a že se tak stalo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. Podle § 135 o. s. ř. platí, že soud je v tomto civilním řízení vázán pouze výrokem o vině a trestu, nikoliv však jeho odůvodněním, ze kterého žalobkyně vychází, a přitom stále kombinuje jednání tří osob, což je možné při posuzování jednání z hlediska trestněprávního, ale nikoliv v řízení na ochranu proti nekalé soutěži. Žalovaný je jednou osobou a nikdy nebyl a nemohl být soutěžitelem žalobkyně, což podle něj nelze dovodit ani z výše uvedeného judikátu. I kdyby se prokázalo, že žalovaný vytvořil spornou nabídku, samo o sobě nejsou jeho úkony s to způsobit újmu jiným soutěžitelům Jak plyne z odůvodnění trestního rozsudku, projekt připravila a zpracovala pro , Anonymizováno, , tituly před jménem, , osobou odpovědnou za uzavírání smluv u žalobkyně byl její jednatel , adresa, který předmětnou škodu žalobkyni způsobil, neboť, ať již vědomě či nevědomě nejednal s péčí řádného hospodáře, když nezajistil řádné, včasné a kvalitní zpracování tohoto projektu prostřednictvím zaměstnanců žalobkyně. Celý spor mezi zbývajícími účastníky řízení patří podle žalovaného do roviny pracovněprávní. Podle žalovaného žalobkyně nedoložila, že projekt (plnou žádost o dotaci) pro společnost , Anonymizováno, skutečně zpracovala, resp. vůbec byla schopna zpracovat na takové úrovni, aby byl způsobilý k podpoře. Žalovaný opětovně vyjádřil nesouhlas se závěry znalce , tituly před jménem, uvedenými v jeho posudku č. , Anonymizováno, z 8. 6. 2017, a to zejména v té části, kde konstruuje ušlý zisk jako celkový neuskutečněný příjem bez zohlednění jakýchkoliv nákladů, které jsou přitom nutné k jeho dosažení. Žalovaný trvá také na svých námitkách ohledně zjištění skutečnosti, že projekt připravila společnost , právnická osoba, ., když tento projekt nebyl na přelomu listopadu a prosince 2007 ještě vůbec hotov, a následně ho připravila až společnost , Anonymizováno, . Znalcem porovnávané projekty vykazují shodu, neboť jsou porovnávány projekty, jejichž autorem byla právě (jen) společnost , Anonymizováno, , nikoliv žalobkyně.7. Následně soud prvního stupně shrnul, že z provedeného dokazování zjistil, že žalovaný byl rozsudkem Městského soudu v Praze v řízení sp. zn. 40 T 10/2009 uznán vinným ze spáchání trestného činu zneužívání informací v obchodním styku, kterého se dopustil jako zaměstnanec společnosti econet , právnická osoba, . Konkrétně 10. 10. 2006 za společnost , právnická osoba, na notebooku společnosti , právnická osoba, . vyhotovil písemnou nabídku grantového poradenství pro tuzemské typy dotačních programů v oblasti dalšího vzdělávání zaměstnanců , Anonymizováno, .s., se kterou pak společnost , Anonymizováno, uzavřela smlouvu na grantové poradenství na rok 2007, za který od ní získala 330 00