3 Cmo 2/2025-266 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem ve výroku I. určil, že ve vztahu ke stavu zápisu v rejstříku užitných vzorů vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví, platnému ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, právo na ochranu užitným vzorem zapsaným pod č. , Anonymizováno, s názvem „, právnická osoba, pro výstavbu zejména pasivních domů a sestava s tímto stavebním panelem“, jehož původcem je pan , Anonymizováno, , , adresa, , přísluší žalobkyni, ve výroku II. zastavil řízení v části, jíž se žalobkyně domáhala určení, že ve vztahu ke stavu zápisu v rejstříku užitných vzorů vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví, platnému ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, právo na ochranu užitným vzorem zapsaným pod č. , Anonymizováno, s názvem „, právnická osoba, pro výstavbu zejména pasivních domů a sestava s tímto stavebním panelem“, jehož původcem je pan , Anonymizováno, , , adresa, , nepřísluší žalované, ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení mezi účastnicemi tak, že žádná z nich nemá právo na jejich náhradu, ve výroku IV. uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení 2 422 Kč na účet Městského soudu v Praze do 3 dnů od právní moci rozsudku a ve výroku V. uložil žalované povinnost zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení 2 422 Kč na účet Městského soudu v Praze do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Soud prvního stupně vyšel z tvrzení žalobkyně, že původcem užitného vzoru č. , Anonymizováno, s názvem „, právnická osoba, pro výstavbu zejména pasivních domů a sestava s tímto pasivním panelem“ je pan , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, , který převedl na žalobkyni dne 20. 2. 2020 písemnou smlouvou právo na ochranu technického řešení, které zahrnovalo i právo podat přihlášku užitného vzoru a být zapsán na základě přihlášky jako jeho majitel do rejstříku užitných vzorů vedeného ÚPV. Dne 5. 3. 2020 uzavřela žalobkyně se společností , právnická osoba, . příkazní smlouvu, jejímž předmětem bylo zpracování a podání přihlášky užitného vzoru k Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „ÚPV“). Žalobkyně současně dne 1. 3. 2020 na základě plné moci zmocnila společnost , právnická osoba, . k zastupování před ÚPV ve věcech týkajících se přihlášky užitného vzoru. Dne 10. 11. 2020 podala společnost , právnická osoba, . přihlášku užitného vzoru u ÚPV, jako majitelka však byla zapsána žalovaná, které však nikdy nesvědčilo právo na ochranu technického řešení a jako majitelka užitného vzoru byla do rejstříku zapsána neoprávněně. K dotazu žalobkyně společnost , právnická osoba, . sdělila, že práva a povinnosti z příkazní smlouvy byly postoupeny dohodou o postoupení příkazní smlouvy ze dne 9. 10. 2020 na žalovanou, přičemž tato dohoda byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupitelem, žalovanou jako postupníkem a společností , právnická osoba, . jako postoupenou stranou. Žalobkyně však takovou smlouvu se žalovanou uzavírala ani s ní nikdy nekomunikovala. Podpis na této smlouvě není jejím pravým podpisem. Žalované proto právo na ochranu technického řešení užitným vzorem nikdy nepříslušelo, tímto právem disponuje výlučně žalobkyně, která jako jediná měla být zapsána jako majitelka užitného vzoru do rejstříku užitných vzorů.3. Žalovaná namítla, že v průběhu roku 2020 pan , Anonymizováno, oslovil , právnická osoba, a sdělil mu, že je původcem užitného vzoru a současně nabídl užitný vzor panu , Anonymizováno, za úplatu k dalšímu využití. Pan , Anonymizováno, založil žalovanou, která si měla užitný vzor přihlásit, následně zavést do výroby a využívat pro stavby rodinných domů. K podání přihlášky se společně dostavili do kanceláře , právnická osoba, ., kde podepsali příslušné dokumenty včetně přihlášky. Vše vyřizovala patentová kancelář, která následně sdělila, že je vše vyřízené. Žalovaná předpokládala, že tato společnost jako odborník na danou problematiku učinila vše potřebné pro řádný zápis užitného vzoru do rejstříku. Po zápisu užitného vzoru si jednatel žalované v patentové kanceláři vyzvedl osvědčení o zápisu užitného vzoru do rejstříku užitných vzorů, čímž považoval celou záležitost za ukončenou.4. Soud prvního stupně se s ohledem na povahu žaloby nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a dovodil jeho existenci v případě požadovaného pozitivního určení, že žalobkyni přísluší právo na ochranu užitným vzorem č. , Anonymizováno, s názvem „, právnická osoba, pro výstavbu zejména pasivních domů a sestava s tímto pasivním panelem“, když na základě rozhodnutí o požadovaným určením by následně k návrhu žalobkyně došlo k jejímu zápisu jako majitelky užitného vzoru do rejstříku ÚPV. Ve vztahu k negativnímu určení že právo na ochranu užitným vzorem nepřísluší žalované, soud naléhavý právní zájem neshledal, řízení o tomto požadavku však zastavil poté, co žalobkyně v tomto rozsahu vzala žalobu zpět.5. Dále soud prvního stupně skutkový stav zjištěný z provedeného dokazování posoudil podle § 19 zák. č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech (dále jen „ZUV“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vzal za prokázané, že pan , Anonymizováno, jako původce užitného vzoru na základě smlouvy o převodu práva na ochranu technického řešení užitným vzorem převedl dne 20. 2. 2020 na žalobkyni veškerá práva k užitnému vzoru včetně práva být zapsána na základě přihlášky užitného vzoru jako majitelka užitného vzoru do rejstříku vedeného ÚPV. Žalobkyně udělila plnou moc patentové kanceláři , právnická osoba, . k jejímu zastupování při zápisu užitného vzoru do rejstříku ÚPV. Následně se na patentovou kancelář obrátil bratr žalobkyně , Anonymizováno, s tím, že jako majitel užitného vzoru nebude zapsána žalobkyně, nýbrž žalovaná, patentová kancelář proto připravila návrh postupní smlouvy, který , Anonymizováno, zaslala, tato smlouva se jí vrátila poštou podepsaná žalobkyní. Patentová kancelář podala návrh na zápis užitného vzoru, tento byl dne 9. 2. 2021 zapsán s tím, že jako původce je zde uveden , Anonymizováno, a jako majitel žalovaná. Znaleckým zkoumáním bylo následně prokázáno, že žalobkyně předmětnou postupní smlouvu o postoupení práv k užitnému vzoru na žalovanou nepodepsala. Skutečnost, že žalobkyně tuto smlouvu nepodepsala, podle soudu vyplývá i z dalších okolností případu, zejména pak ze skutečnosti, že sama žalobkyně za převod práv k užitnému vzoru jeho původci poskytla úplatu a zároveň se dohodli na vyplácení průběžné provize. Je potom značně nepravděpodobné, že by žalobkyně práva k užitnému vzoru převedla na žalovanou zcela bezúplatně a bezpodmínečně. K námitce žalované, že jednala v dobré víře, neboť neměla vědomí o padělání podpisu žalobkyně, soud uvedl, že k ochraně dobrou vírou nepostačuje, že žalovaná neměla vědomost o okolnosti, která k neplatnosti smlouvy vedla, nýbrž je třeba, aby její dobrá víra byla aktivní, tedy aby se sama žalovaná přesvědčila, že tu není skutečnost, která by převodu bránila. Již však sama skutečnost, že žalobkyně na žalovanou měla převést veškerá práva k užitnému vzoru bezúplatně, o dobré víře žalované nesvědčí, když za dané situace žalované nic nebránilo se se žalobkyní sejít a o jejím úmyslu převést práva k užitnému vzoru se přesvědčit. To však žalovaná neučinila, podepsala smlouvu o bezúplatném postoupení práv k užitnému vzoru, aniž by žalobkyni kontaktovala a tuto informaci si ověřila. Její absolutně nulovou investigaci podle soudu nelze považovat za přiměřenou povaze dané transakce. Navíc podle soudu v daném případě nelze hovořit o tom, že by došlo k převodu práv, tj. k nabytí od neoprávněného ve smyslu § 1109 OZ, neboť zde není platný právní titul, na základě kterého by k nabytí došlo. Dobrá víra nabyvatele totiž nepokryje další nedostatky smlouvy a v žádném případě nemůže sanovat její neplatnost. Pokud žalobkyně předmětnou smlouvu nepodepsala, je smlouva neplatná s účinky ec tunc a o dobré víře žalované tudíž nelze vůbec uvažovat. Navíc lze konstatovat, že žalobkyně pozbyla práva k užitnému vzoru činem povahy úmyslného trestného činu (viz § 1111 OZ).6. K žalovanou zmiňovanému rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1125/2020, soud uvedl, že v tam řešené věci byl skutkový stav odlišný, neboť tam byl žalobce původce užitného vzoru a Nejvyšší soud konstatoval, že žalobou uplatněnou pouze z důvodu původcovství užitného vzoru nelze úspěšně zpochybnit vznik (resp. zápis vzniku) právního postavení přihlašovatele užitného vzoru jako majitele tohoto vzoru (resp. majitele absolutních majetkových práv k jeho ochraně), a to z toho důvodu, že původce technického řešení, jež bylo na základě přihlášky jiné osoby zapsáno jako užitný vzor do rejstříku užitných vzorů, se nestává pouze z titulu svého původcovství majitelem tohoto užitného vzoru. Tím je vždy osoba, která užitný vzor přihlásila. V nyní projednávaném případě žalobkyně není původcem užitného vzoru, když o jeho původci nebylo mezi účastníky sporu a původce se zápisu jako majitel užitného vzoru z důvodu svého původcovství nedomáhá. Žalobkyně v daném případě prokázala, že na ni původce řádně přev