4 Cmo 61/2025-450 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 456 319,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 4. 2023 do zaplacení (I. výrok), zastavil řízení v rozsahu návrhu na zaplacení částky 21 305,81 Kč, včetně požadovaného úroku z prodlení (II. výrok) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 365 788,92 Kč (III. výrok).2. Rozhodl takto o žalobě podané dne 10. 5. 2023, založené na tvrzení, že žalovaný po dobu výkonu své funkce jednatele žalobkyně, tj. v době od 11. 6. 2012 do 2. 11. 2022, způsobil žalobkyni jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře škodu v celkové výši 2 660 841 Kč. Vybíral totiž jednak hotovost z běžného účtu žalobkyně u , právnická osoba, ., číslo , č. účtu, , který byl zřízen již před jeho nástupem do funkce, a též z účtu žalobkyně u , právnická osoba, ., číslo , č. účtu, , který žalovaný zřídil dne 29. 12. 2016. Nepředložil však žádné účetní doklady o tom, že by tyto prostředky použil ve prospěch žalobkyně. Za dobu od 15. 6. 2012 do 2. 11. 2022 tyto výběry dosáhly celkové částky 1 533 807 Kč. Společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která žalobkyni poskytuje účetní služby, tyto výběry na pokyn žalovaného zaúčtovala jako převod hotovosti do pokladny, ke dni 3. 11. 2022, kdy nastupoval do své funkce nový jednatel žalobkyně , tituly před jménem, , však byl stav pokladny 0 Kč. Žalovaný rovněž prostřednictvím obou účtů zaplatil částku v celkové výši 518 372 Kč, opět aniž by jednotlivé platby byly kryty účetními doklady prokazujícími, že platby byly provedeny ve prospěch žalobkyně. Dne 23. 9. 2014 žalovaný jako jednatel žalobkyně uzavřel s , právnická osoba, . smlouvu o kreditní kartě, číslo účtu , č. účtu, , s úvěrovým limitem 200 000 Kč s tím, že banka je oprávněna na úhradu čerpaných prostředků provádět i bez souhlasu žalobkyně převody z jejího shora uvedeného běžného účtu. Žalovaný z účtu kreditní karty vyčerpal v době od 23. 9. 2014 do 2. 11. 2022 částku celkem 608 662 Kč, aniž by předložil doklady o tom, že tak učinil ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně teprve ve chvíli, kdy do funkce nastoupil nový jednatel , tituly před jménem, , mohla zjistit všechny potřebné skutkové okolnosti, které jí umožnily formulovat nárok na náhradu škody. Její jediný společník o jednotlivých finančních transakcích žalovaného nevěděl a vědět nemohl. Výzva z 22. 2. 2023, kterou žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu k náhradě škod jí způsobených do 31. 3. 2023, zůstala bez patřičné odezvy.3. Žalovaný byl přesvědčen, že žalobkyně došla k závěru o způsobené škodě jen vinou chybějících účetních dokladů, které, jak připustil, novému vedení po skončení své funkce nepředal. V průběhu řízení předložil soudu naskenované účetní doklady na DVD nosičích, na jejich základě žalobkyně vzala svoji žalobu zpět nejprve o 183 215,23 Kč s příslušenstvím (v tomto rozsahu soud prvního stupně usnesením z 4. 11. 2024 řízení částečně zastavil), později ještě o dalších 16 752,87 Kč s příslušenstvím. Vzala zpět žalobu též o dalších 4 552,94 Kč, neboť v průběhu řízení vyšlo najevo, že škodu v této výši není schopna prokázat. Z důvodu dalšího částečného zpětvzetí žaloby soud prvního stupně řízení co do celkových 21 305,81 Kč zastavil II. výrokem tohoto rozsudku.4. Kromě účetních dokladů, které v průběhu řízení žalovaný předkládal ve snaze prokázat, že peněžní prostředky použil ve prospěch žalobkyně, byla dalším bodem jeho procesní obrany námitka promlčení. Žalovaný tvrdil, že žalobu o náhradu škody mohl vůči němu uplatnit původní jediný společník, jemuž každoročně zasílal roční uzávěrku a kopii odevzdaného daňového přiznání, společníkovi tudíž byla každý rok známa finanční situace žalobkyně, která byla jeho jedinou dceřinou společností. Jestliže se opakovaně objevovaly nesrovnalosti v účetnictví, měl tento společník provést důkladnou kontrolu účetních dokladů, rozvah a účetních závěrek, aby měl přehled o hospodaření žalobkyně. Na nesrovnalosti měla upozornit především společnost , právnická osoba, ., která pro žalobkyni vedla účetnictví, případně si od ní mohl příslušné podklady kdykoliv vyžádat. Společník se o činnost žalobkyně v tomto směru nijak blíže nezajímal, tuto možnost však měl a mohl ji využít.5. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaný byl jediným jednatelem žalobkyně od 11. 6. 2012 do 2. 11. 2022. Podle smlouvy o výkonu funkce ze dne 23. 5. 2012 měl společnost řídit samostatně, odpovědnost nesl mimo jiné za zajištění spolehlivého toku informací vůči jedinému společníkovi. Ve smlouvě byla sjednána odměna ve výši 28 000 Kč měsíčně hrubého s měsíčním ohodnocením, které může dosahovat až 15 000 Kč hrubého, dohodnuta byla náhrada služebních výdajů v souladu s platnými předpisy na základě předložení účtů či jiného doložení výdajů nepodložených účty, včetně nákladů spojených se služebními cestami. Smlouva mohla být změněna jen písemně. Od 3. 11. 2022 se jednatelem žalobkyně stal , tituly před jménem, , jemuž žalovaný téhož dne předal pokladnu se stavem ke dni předání podle předávacího protokolu 0 Kč. V době od 22. 4. 2002 do 12. 1. 2022 byla jediným společníkem žalobkyně společnost , Anonymizováno, se sídlem v , Anonymizováno, , v době od 12. 1. 2022 do 13. 12. 2022 jím byla společnost , Anonymizováno, se sídlem v , Anonymizováno, , od 13. 12. 2022 dosud je jediným společníkem žalobkyně společnost , Anonymizováno, se sídlem v , Anonymizováno, .6. Účetnictví pro žalobkyni zpracovávala a zpracovává dosud společnost , právnická osoba, . na základě mandátní smlouvy ze dne 3. 5. 2002. Jednatelkou této společnosti je , tituly před jménem, , adresa, , která dne 15. 2. 2023 vystavila soupis nedořešených věcí týkajících se žalovaného jako jednatele žalobkyně, a to zvyšující se stav pokladní hotovosti, tj. nevyúčtované výběry z bankovního účtu, které ke dni 2. 11. 2022 dosáhly částky 1 533 807 Kč. Mezi nevyřešené věci patřila též „půjčka jednateli“, tj. platby placené z účtu netýkající se žalobkyně nebo platby nedoložené, jejichž výše k 2. 11. 2022 dosáhla částky 518 372,18 Kč, a rovněž platby placené kreditní kartou netýkající se žalobkyně, jejichž výše ke konci roku 2018 činila 608 662,09 Kč. Z její výpovědi soud prvního stupně zjistil, že žalovaný vybíral hotovost z bankovního účtu, aniž by předložil výdajový doklad, proto se vybrané částky zaúčtovaly jako příjem do pokladny. Svědkyně o tom každoročně vyhotovila soupis, který žalovanému předávala, on však problém nijak nevyřešil, ač to slíbil. Z bankovních výpisů byly rovněž patrné platby, ke kterým nebyl předložen žádný doklad. I v tomto případě předávala svědkyně žalovanému jejich soupis s tím, že je potřebuje doložit, aby je mohla zaúčtovat. Žalovaný doložil jen část, zbývající položky, dal pokyn zaúčtovat jako o pohledávku za ním. Svědkyně podle pokynu žalovaného účtovala též o výběrech z kreditní karty jako o půjčce zaměstnanci. Kartu zřídil žalovaný a předal ji svému synovi, který byl též zaměstnancem žalobkyně. Smlouva o půjčce však účetní společnosti nebyla nikdy předložena. Soupisy svědkyně vždy předávala pouze žalovanému, v kontaktu s mateřskou společností nebyla, žádné doklady jí nepředávala a ani je od ní ze zahraničí nikdo nevyžadoval. Nesrovnalosti, které jsou předmětem sporu, byly zjevné pouze z podrobné účetní závěrky a z inventarizací, nikoli však z daňového přiznání ani z rozvahy ve zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušené podobě byly zveřejňovány ve sbírce listin a předávány žalovanému také v německém jazyce. Ze zjednodušené verze nelze zjistit existenci pohledávek za jednatelem, ani stav pokladny, neboť se v ní aktiva nebo provozní aktiva sčítají do jednoho řádku. Podle názoru svědkyně všechny nesrovnalosti vyšly najevo až ve chvíli, kdy funkci převzal nový jednatel v listopadu 2022, předávala se pokladna, nový jednatel se ptal, kolik v ní má být peněz a nebylo v ní nic.7. Předloženými listinnými důkazy měl soud prvního stupně dále za prokázané, že bankovní účty u , právnická osoba, a , právnická osoba, specifikované shora v bodě 2 skutečně patřily žalobkyni, že žalovaný (v souladu s žalobními tvrzeními tamtéž uvedenými) zřídil kreditní kartu, která měla být splácena z běžného účtu vedeného u , právnická osoba, , a že v letech 2012 až 2022 z účtů vybral hotovost, či zadal pokyn k platbám, případně prostřednictvím výběrů a plateb z kreditní karty odčerpal částky uvedené v bodě 2 a 6. Výjimkou je jen několik soudem nedohledaných plateb ve výši 4 552,94 Kč, o než vzala žalobkyně žalobu částečně zpět (viz bod 3). Dopisem ze dne 22. 2. 2023 byl žalovaný vyzván k náhradě škody ve lhůtě do 31. 3. 2023.8. Soud prvního stupně nevzal za prokázané, že by žalovaný hradil odměnu , tituly před jménem, , jak tvrdil, žádný doklad o takové platbě nepředložil. Soud prvního stupně rovněž podrobně popsal zjištění učiněná z dokladů, které žalovaný naopak předložil a jimiž prokazoval, že sporné platby či vybraná hotovost byly použity ve prospěch společnosti a na jejichž základě žalobce vzal žalobu zčásti zpět nejprve o 183 215,23 Kč,