5 Cmo 145/2024-1189 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 27. 11. 2024 zastavil řízení o žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků.2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že návrhem na zahájení řízení se žalobce domáhal vůči žalovaným zaplacení částky ve výši 12 731 799 Kč, resp. nyní 9 779 693 Kč s příslušenstvím. Soud rozsudkem č. j. 47 Cm 40/2018-723 ze dne 1. 9. 2022 žalobu zamítl. Žalobce se podáním ze dne 15. 11. 2022 proti uvedenému rozsudku odvolal. Soud vyzval žalobce usnesením č. j. 47 Cm 40/2018-755 ze dne 15. 12. 2022 k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 636 590 Kč. Žalobce požádal o osvobození od poplatkové povinnosti. Usnesením č. j. 47 Cm 40/2018-766 ze dne 20. 2. 2023 bylo žalobci přiznáno osvobození od placení soudních poplatků v rozsahu 50 %.3. Usnesením č. j. 47 Cm 40/2018-850 ze dne 9. 10. 2024 byl po částečně zrušovacím rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č j. 5 Cmo 47/2023-812 ze dne 30. 4. 2024 ustanoven znalecký ústav z oboru ekonomika za účelem zpracování revizního znaleckého posudku a žalobce byl vyzván k zaplacení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 200 000 Kč, tj. v rozsahu 50 % znalečného za zpracovaní znaleckého posudku. V návaznosti na výzvu k zaplacení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem podal žalobce další žádost o osvobození od placení soudního poplatku.4. Soud odkázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu (usnesení sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 ze dne 17. 7. 2013, uveřejněné pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnuti a stanovisek, sp. zn. 30 Cdo 5496/2016 ze dne 22. 3. 2017 a sp. zn. 30 Cdo 1623/2021 ze dne 21. 7. 2021), že v případě, nedojde-li po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků ke změně poměrů, soud řízení o dalším návrhu téhož účastníka na přiznání osvobození od soudních poplatků pro překážku věci pravomocně rozhodnuté zastaví, přičemž tyto závěry dopadají i na projednávanou věc. První žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků bylo částečně vyhověno.5. Žalobce podal proti usnesení včas odvolání a navrhl, aby je odvolací soud změnil a žalobce od poplatkové povinnosti osvobodil nebo je zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že dne 31. 8. 2024 byl nucen uzavřít 2 provozovny a došlo k celkovému zhoršení finanční situace žalobce v porovnání se stavem, kdy bylo vydáno usnesení č. j. 47 Cm 40/2018-766 ze dne 20. 2. 2023 o osvobození žalobce v rozsahu 50 % k první žádosti žalobce o osvobození od poplatkové povinnosti. V případě úhrady zálohy hrozí žalobci hospodářská ztráta. Je nesprávný závěr soudu, že do výše uložené zálohy 200 000 Kč bylo již promítnuto osvobození žalobce od poplatkové povinnosti v rozsahu 50 %, když znalecký ústav avizoval předběžnou výši znalečného 290 000 - 320 000 Kč. Žalobce namítl podjatost znaleckého ústavu , adresa, .6. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.7. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř.: „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“8. Odvolací soud uvádí, že osvobodit od soudních poplatků lze dle § 138 odst. 1 o. s. ř. za kumulativního splnění dvou podmínek. Podmínkou první jsou poměry účastníka řízení, druhou pak skutečnost, že v dané věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Účelem institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit přístup k soudu a s ním spjatou ochranu práv i v podmínkách tíživé materiální a sociální situace žadatele. Posouzení naplnění tohoto účelu je striktně vázáno na konkrétní věc a konkrétní uplatňované právo (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2856/08 ze dne 9. 2. 2009). Současně je třeba vzít v úvahu, v jaké fázi řízení je osvobození od poplatkové povinnosti navrženo.9. Usnesením č. j. 47 Cm 40/2018-766 ze dne 20. 2. 2023, které nabylo právní moci dne 9. 3. 2023, soud žalovanému přiznal osvobození od poplatkové povinnosti v rozsahu 50 %. Z Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečností pro osvobození od soudních poplatků předloženého žalobce mimo jiné vyplynulo, že žalobce dosáhl za rok 2019 ztráty -4 008 462 Kč, za rok 2020 zisku 53 784 Kč, za rok 2021 zisku 1 150 868 Kč, nevlastnil žádné nemovitosti, vlastnil 5 vozidel, měl zůstatky účtů ve výši -1 986 558,83 Kč, 23 541,93 Kč, 27 721,56 Kč, 29 502,85 Kč a 467,96 €. Žalobce neměl žádné vyšší pohledávky. Žalobci byly poskytnuty úvěry v celkové výši 24 000 000 Kč.10. Dne 18. 10. 2024 žalobce podal další žádost o osvobození od poplatkové povinnosti. V Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečností pro osvobození od soudních poplatků žalobce uvedl, že za rok 2021 dosáhl zisku 1 150 868 Kč, za rok 2022 zisku 102 531 Kč a za rok 2023 ztrátu 6 928 700 Kč. Žalobce nevlastní žádné nemovitosti ani motorová vozidla, vlastní movité věci (regálové sestavy, kamerový systém klimatizaci). Žalobce měl záporné zůstatky na účtech (- 2 006 858,45 Kč, - 4 898 134,58 Kč) a kladné zůstatky ve výši 889,37 Kč, 51 625,89 Kč a 136,43 €. Žalobce neměl s výjimkou běžného prodeje zboží žádné pohledávky, měl úvěry ve výši přibližně 20 000 000 Kč. Za rok 2021 měl žalobce výsledek hospodaření 1 150 000 Kč. Za rok 2022 měl žalobce ztrátu - 1 151 000 Kč.11. Odvolací soud poukazuje na tvrzení žalobce, že dosáhl v období následujícím po rozhodnutí o částečném osvobození od poplatkové povinnosti v rozsahu 50 %, zisku i následně ztráty, podobně jako v případě předchozího rozhodnutí o přiznání částečného osvobození od poplatkové povinnosti v rozsahu 50 % má žalobce záporné zůstatky na bankovních účtech, avšak výše záporných zůstatků tvrzených žalobcem vzrostla a žalobce již nevlastní motorová vozidla. Žalobce tvrdí prohloubení špatné hospodářské situace v souvislosti s uzavřením 2 provozoven dne 31. 8. 2024 na adrese , adresa, a dne 30. 9. 2024 na adrese , adresa, , což představuje významný rozdíl oproti skutkovým tvrzením uvedeným v žádosti o osvobození od poplatkové povinnosti ze dne 30. 12. 2022, resp. Prohlášení ze dne 18. 1. 2023. Z těchto důvodů má odvolací soud za to, že poměry žalobce měl soud prvního stupně přezkoumat, což neučinil, a proto nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení z důvodu překážky pravomocně rozhodnuté věci.12. Odvolací soud z uvedených důvodů zrušil dle § 221a a § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení a věc vrátil v souladu s § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.13. Podle § 224 odst. 3 o. s. ř. bude v novém rozhodnutí soudu, jímž skončí věc sama, rozhodnuto též o náhradě nákladů odvolacího řízení.