5 Cmo 33/2025-341 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) dne 26. 9. 2017, domáhal vůči žalovanému v pozici druhého žalovaného a proti prvnímu žalovanému , Anonymizováno, , bytem , adresa, , vydání směnečného platebního rozkazu ukládajícího zaplacení směnečného peníze 9 109 679,46 Kč s 6% úrokem z uvedené částky od 13. 4. 2017 do zaplacení, směnečné odměny 30 366 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako s úvěrovým dlužníkem, uzavřel smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které poskytl uvedené společnosti úvěrový rámec do výše 4 000 000 Kč. Poté byl tento rámec navýšen na 8 000 000 Kč. Smlouva byla zajištěna směnkou vlastní č. , Anonymizováno, vystavenou dne 7. 1. 2016 v Liberci, žalovaní jsou směneční rukojmí. S účastníky byla uzavřena smlouva o vyplnění blankosměnky č. , Anonymizováno, . V uvedené smlouvě bylo dohodnuto, že žalobce jako směnečný věřitel má právo vyplnit v případě neuhrazení pohledávky výši směnečného peníze (výše bude odpovídat částce neuhrazeného zajištěného dluhu) a datum splatnosti (datum bude odpovídat poslednímu dni 7denní lhůty počítané ode dne odeslání výzvy výstavci k zaplacení zajištěné pohledávky). Úvěr byl zesplatněn ke dni 30. 9. 2016, o čemž byli žalovaní vyrozuměni. V souladu s dohodou o vyplnění blankosměnky žalobce vyplnil do blankosměnky sumu 9 109 679,46 Kč a jako datum splatnosti vyplnil den 12. 4. 2017 (sedmý den po odeslání výzvy).2. Dne 24. 10. 2017 vydal soud směnečný platební rozkaz č. j. 34 Cm 483/2017-32 (dále též „SPR“), kterým byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci směnečný peníz 9 109 679,49 Kč, 6% úrok ze směnečného peníze od 13. 4. 2017 do zaplacení, směnečnou odměnu 30 366 Kč a náhradu nákladů řízení 621 079 Kč, a to do 15 dnů ode dne doručení SPR nebo podat proti SPR do 15 dnů ode dne doručení námitky.3. Druhý žalovaný (, Jméno žalovaného A, ) podal proti SPR včas tyto námitky:1) Druhý žalovaný směnku nepodepsal, podpis na směnce je nepravý.2) Podpisy výstavce směnky a směnečných rukojmí nebyly čitelné ani úplné, výstavce a směneční rukojmí nebyli řádně označeni a směnka neměla veškeré náležitosti.3) Veškeré závazky vůči žalobci byly společností , právnická osoba, . uhrazeny.4) Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 10. 4. 2017 č. j. KSPA 56 INS 17533/2016-A-46 byl zjištěn úpadek společnosti , právnická osoba, a na její majetek byl prohlášen konkurs. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku 9 147 004,01 Kč jako zajištěnou nemovitými věcmi. Byť je žalovaný , Jméno žalovaného A, názoru, že pohledávka již zanikla zaplacením, je zajištěna nemovitostmi a bude uspokojena ze zpeněžení zajištění. Směnečné řízení je proto bezdůvodné.4. Soud usnesením ze dne 4. 12. 2017 na č. l. 36 spisu zrušil SPR ve vztahu k žalovanému , Anonymizováno, s odůvodněním, že se tomuto žalovanému nepodařilo SPR doručit. Dále usnesením ze dne 24. 1. 2018 na č. l. 40 spisu soud vyloučil řízení proti tomuto žalovanému k samostatnému řízení.5. Žalobce k námitkám žalovaného , Jméno žalovaného A, (dále jen „žalovaný“) navrhl provést důkaz znaleckým posudkem k prokázání pravosti podpisu žalovaného. Žalovaný netvrdil konkrétní náležitosti, které měla směnka postrádat. Námitka nečitelnosti podpisů na směnce je nesrozumitelná. V insolvenčním řízení výstavce směnky , právnická osoba, byla pohledávka žalobce z úvěrové smlouvy, zajištěná směnkou, v plné výši uznána. Hodnota zajištění nemovitostí nedosahuje ani třetiny směnečné sumy.6. Soud usnesením ze dne 24. 1. 2018 ustanovil znalcem , tituly před jménem, , Anonymizováno, z oboru písmoznalectví, přičemž uložil znalci vypracovat znalecký posudek za účelem zjištění, zda je pravý podpis žalovaného jako směnečného rukojmího.7. Podáním z 19. 3. 2019 vzal žalobce zčásti žalobu zpět v rozsahu směnečného peníze 2 040 954,44 Kč a úroku 594 500,18 Kč s ohledem na to, že v insolvenčním řízení dlužníka , právnická osoba, byla dne 14. 5. 2018 zaplacena částka 2 635 454,62 Kč.8. Usnesením ze dne 14. 4. 2020 na č. l. 105 spisu soud řízení co do částky 2 040 954,44 Kč a co do úroku 6 % p. a. ze směnečného peníze jdoucího od 13. 4. 2017 do 14. 5. 2018 zastavil (bod I. výroku) a SPR v rozsahu směnečného peníze 2 040 954,44 Kč a v rozsahu 6% úroku ze směnečného peníze jdoucího od 13. 4. 2017 do 14. 5. 2018 zrušil (bod II. výroku). Rozhodnutí odůvodnil částečným zpětvzetím žaloby z důvodu vyplacení výtěžku zpeněžení ve výši 2 635 454,62 Kč v rámci insolvenčního řízení výstavce směnky. V řízení tak bylo pokračováno v rozsahu směnečného peníze 7 068 725,02 Kč s 6% úrokem p. a. z této částky jdoucím od 15. 5. 2018 do zaplacení a směnečné odměny 30 366 Kč.9. Ve znaleckém posudku ze dne 26. 8. 2019 (č. l. 77–90 spisu) znalec učinil závěr, že se s vysokou pravděpodobností jedná o pravý podpis žalovaného jako směnečného rukojmího na směnce.10. V podání ze dne 3. 1. 2023 (č. l. 237 spisu) žalovaný dodatečně namítl, že v době podpisu směnky vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nevěděl, co podepisuje.11. Soud usnesením ze dne 28. 8. 2023 ustanovil žalovanému zástupce, a to advokáta , Jméno advokáta C, .12. Soud v řízení o námitkách žalovaného proti SPR rozhodl v bodu I. výroku rozsudku ze dne 5. 11. 2024, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 11. 2024 tak, že ponechal SPR vůči žalovanému v platnosti, přičemž pod body a) a b) tak učinil v rozsahu směnečného peníze 7 068 725,02 Kč s 6% úrokem z částky 7 068 725,02 Kč od 15. 5. 2018 do zaplacení. V bodu II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 343 324 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. V bodu III. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice – Krajskému soudu v Českých Budějovicích náhradu nákladů řízení ve výši 5 273 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.13. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalovaný netvrdil, kterou konkrétní náležitost směnka postrádala ani z jakého důvodu považoval podpis výstavce a rukojmího za neidentifikovatelný. Směnka měla veškeré náležitosti v souladu s Čl. I § 75 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. (dále jen „ZSŠ“).14. Žalovaný netvrdil žádné konkrétní námitky o tom, že by směnečný závazek byl uhrazen. V rámci insolvenčního řízení došlo jen k částečné úhradě směnkou zajištěné pohledávky a o obdrženou částku žalobce svůj žalobní nárok omezil.15. Na základě znaleckého posudku dospěl soud k závěru, že podpis žalovaného je pravý. Znalecké zjištění je podpořeno i dohodou o způsobu vyplnění blankosměnky, která byla podepsána žalovaným tentýž den jako byla vystavena směnka.16. Z důvodu opožděnosti se soud nezabýval námitkou ze dne 3. 1. 2023 na č. l. 237 spisu.17. Soud dospěl k závěru, že žalovaný byl povinen coby směnečný rukojmí ve smyslu Čl. I § 30 a § 48 ZSŠ na směnku plnit včetně 6% úroku a směnečné odměny. Soud ponechal SPR v platnosti v upraveném znění po částečném zastavení řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch úspěšného žalobce. Soud dále uložil žalovanému povinnost nahradit náklady státu za znalečné uhrazené státem.18. Žalovaný podal proti rozsudku včas odvolání a navrhl rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolání uvedl, že druhému směnečnému rukojmímu , Anonymizováno, byla rozhodnutím č. j. 34 Cm 96/2018-111 ze dne 25. 6. 2020, ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze č. j. 2 Cmo 88/2022-190, uložena povinnost zaplatit směnečný peníz 7 068 725 Kč s příslušenstvím, avšak soud nezkoumal, zda bylo na celkový dluh plněno a v jaké výši. Žalovaný má zdravotní problémy a nedostatek majetku a finančních prostředků, což mu znemožňuje směnečný závazek plnit.19. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhl rozsudek potvrdit. Uvedl, že ani případná částečná úhrada dluhu po vydání SPR není relevantní, když správnost SPR se posuzuje k okamžiku jeho vydání. Finanční situace žalovaného není podstatná z hlediska důvodnosti směnečného nároku. V rámci insolvenčního řízení výstavce směnky , právnická osoba, . byla přihlášena kauzální pohledávka ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru a plnění obdržené v rámci insolvenčního řízení nepředstavovalo úhradu směnečného nároku. Žalobce se ztotožnil se závěry soudu o pravosti podpisu žalovaného na směnce a existenci veškerých zákonných náležitostí směnky.20. Při jednání odvolacího soudu zástupce žalovaného uvedl, že vůči původně žalovanému , Anonymizováno, probíhá insolvenční řízení. V rámci exekuce byly hrazeny částky 70 883,96 Kč dne 14. 11. 2002 a 234 792 Kč dne 13. 10. 2002.21. Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a po provedeném jednání ve věci samé dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.22. Ve smyslu § 205a odst. 1 o. s. ř se dané odvolací řízení řídí principem neúplné apelace, tj. účastn