5 Cmo 47/2025-119 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o žalobě na zaplacení částky 101 425 Kč (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalobkyně byla vyzvána usnesením ze dne 17. 7. 2024, č. j. 57 Cm 1/2024-9, k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč. Výrokem I. usnesení ze dne 6. 8. 2024, č. j. 57 Cm 1/2024-84, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 11. 2024, č. j. 5 Cmo 94/2024-95, bylo rozhodnuto, že žalobkyni se nepřiznává osvobození od soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci dne 1. 12. 2024, lhůta pro zaplacení soudního poplatku předepsaného žalobkyni usnesením ze dne 17. 7. 2024, č. j. 57 Cm 1/2024-9, uplynula dne 16. 12. 2024. V tomto termínu však nebyl soudní poplatek za žalobu uhrazen. Soud prvního stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3591/2019, ze kterého citoval podstatné závěry. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudní poplatek ve stanovené lhůtě neuhradila, bylo řízení zastaveno podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“). Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na ustanovení § 146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.2. Žalobkyně se proti usnesení v zákonem stanovené lhůtě odvolala a navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Obsáhle popsala důvody, pro které má za to, že jí mělo být osvobození od soudních poplatků na základě jí podané žádosti přiznáno, zrekapitulovala průběh řízení až do vydání napadeného usnesení a vyjádřila nesouhlas se závěry přijatými soudem prvního stupně a soudem odvolacím v usneseních jimi vydaných v souvislosti s její žádostí o osvobození od poplatkové povinnosti.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 o. s. ř., aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru o jeho nedůvodnosti.4. Podle § 2 odst. 1 písm. a/ ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak. Podle § 4 odst. 1 písm. a/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud podle § 9 odst. 1 ZSOP poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.5. V daném případě vznikla žalobkyni podáním žaloby poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1 písm. a/ ve spojení s § 2 odst. 1 písm. a/ ZSOP. V reakci na výzvu soudu prvního stupně k zaplacení soudního poplatku požádala žalobkyně podáním ze dne 22. 7. 2024 o osvobození od placení poplatku. Výrokem I. usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 8. 2024, č. j. 57 Cm 1/2024-84, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 11. 2024, č. j. 5 Cmo 94/2024-95, bylo rozhodnuto, že žalobkyni se požadované osvobození nepřiznává. Usnesení nabylo v tomto výroku právní moci dne 1. 12. 2024. Vzhledem k tomu, že o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobkyni bylo pravomocně rozhodnuto, nelze již poměry žalobkyně přezkoumávat, v důsledku čehož neobstojí žádná z jejích výhrad v podaném odvolání, že od placení soudních poplatků měla být osvobozena. Obdobné platí, co se týče nesouhlasu žalobkyně se závěry nalézacího a odvolacího soudu, jak jimi byly přijaty v usneseních shora uvedených.6. Za situace, kdy žalobkyně nezaplatila soudní poplatek za žalobu ani v dodatečné patnáctidenní lhůtě běžící ode dne právní moci usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, nelze soudu prvního stupně vytknout pochybení, pokud řízení o žalobě na zaplacení částky 101 425 Kč zastavil postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP.7. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení ve výroku I. o zastavení řízení potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné.8. Usnesení bylo potvrzeno rovněž ve výroku II. o nákladech řízení, neboť žalobkyně nezaplacením soudního poplatku za žalobu zavinila zastavení řízení a byla by tak povinna zaplatit žalovanému podle ustanovení § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. náhradu nákladů, jak jím byly v tomto řízení vynaloženy. Podle obsahu spisu však žalovanému žádné takové náklady nevznikly, a proto je napadené usnesení věcně správné rovněž v jeho výroku II., byť bylo nesprávně odůvodněno odkazem na ustanovení § 146 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.9. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by právo na jejich náhradu měl úspěšný žalovaný. Ani v odvolacím řízení však žalovanému žádné náklady nevznikly, v důsledku čehož bylo rozhodnuto tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků řízení.