9 Cmo 15/2025-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 10. 2024, č. j. B 31/RD30/MSPH, Fj 28876/2024/MSPH, odmítl návrh na výmaz společnosti , Jméno navrhovatele, v likvidaci, IČO , IČO navrhovatele, (dále jen „společnost“ a „usnesení o odmítnutí výmazu“). Soud prvního stupně v tomto rozhodnutí nerozhodl o náhradě nákladů řízení.2. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 2. 12. 2024 navrhla společnost, aby soud doplnil výše uvedené usnesení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Upozornila na to, že Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 6. 8. 2024. č. j. 9 Cmo 103/2024, uvedl, že soud prvního stupně rozhodne o nákladech odvolacího řízení v rozhodnutí, kterým se řízení končí.3. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh společnosti na vydání doplňujícího usnesení. V odůvodnění uvedl, že ačkoliv nebylo o náhradě nákladů rozhodnuto, nelze o jejich přiznání rozhodnout, neboť uplynula lhůta stanovena § 166 (chybně uveden § 164) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).4. Proti výše uvedenému usnesení podala společnost včasné odvolání. Uvádí, že usnesení Městského soudu v Praze, jehož doplnění společnost navrhuje, ji bylo doručeno dne 27. 11. 2024. Podání, kterým společnost navrhla doplnění usnesení, bylo soudu doručeno dne 2. 12. 2024, tedy v zákonem stanovené lhůtě. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně.5. Navrhovatel se ve svém vyjádření ztotožnil s napadeným rozhodnutím. Usnesení o odmítnutí výmazu podle něj nabylo právní moci již 6. 11. 2024 a dne 27. 11. 2024 bylo právní zástupkyni společnosti zasíláno již s doložkou právní moci. Navrhovatel doplnil, že jeho podání z 24. 1. 2024 nebylo návrhem podle § 11 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „z. v. r.“), nýbrž pouze podnětem, aby rejstříkový soud sám z úřední povinnosti vymazal společnost z obchodního rejstříku.6. Podle § 50b odst. 2 o. s. ř. má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak.7. Podle § 166 o. s. ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu (odst. 1). Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne (odst. 2). Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku (odst. 3).8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesení o odmítnutí výmazu bylo dodáno dne 10. 10. 2024 do datové schránky společnosti (doručeno bylo fikcí bylo dne 21. 10. 2024), ačkoliv byla zastoupena právním zástupcem. Rejstříkový soud přípisem ze dne 9. 10. 2024 vyzval společnost k podání návrhu na výmaz z obchodního rejstříku. Na výzvu reagovala právní zástupkyně společnosti podáním ze dne 7. 11. 2024, v němž vysvětluje, proč návrh na výmaz společnosti zatím podat nelze a soud žádá, aby rozhodl o původním návrhu navrhovatele na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Na podání reagoval soud přípisem ze dne 19. 11. 2024, kterým zástupkyni společnosti zaslal usnesení o odmítnutí výmazu znovu. Doručenku k tomuto přípisu rejstříkový soud do spisu nezaložil, předložila ji spolu s odvoláním společnost. Podle ní byl přípis spolu s usnesením o odmítnutí zápisu doručen společnosti 27. 11. 2024.9. Je povinností soudu doručovat písemnosti do datové schránky právního zástupce, má-li ho účastník řádně zvolen. Má-li účastník zástupce a soud přesto písemnost doručí jen jeho zástupci, není doručení účinné, ledaže je z následného chování účastníka či zástupce zjevné, že se s písemností seznámili (srov. Podaný in: Svoboda, Smolík, Levý a kol. Občanský soudní řád. Komentář. Praha: C. H. Beck 2024, k § 50b marg. č. 2). V projednávané věci je naopak z podání právní zástupkyně společnosti ze dne 7. 11. 2024 zřejmé, že o usnesení o odmítnutí výmazu nevěděla. Podle názoru odvolacího soudu tak lhůta 15 dnů podle § 166 odst. 2 o. s. ř. začala běžet až ode dne 27. 11. 2024, kdy bylo doručeno do datové schránky právního zástupce společnosti. Návrh na doplnění usnesení o odmítnutí výmazu proto byl podán včas.10. Podle § 11 odst. 3 z. v. r., nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku. Podle § 84 z. v. r. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. Podle § 41a odst. 4 o. s. ř. úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.11. Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že podání ze dne 24. 1. 2024, označené jako „návrh na výmaz společnosti , Jméno navrhovatele, v likvidaci“, je návrhem a nikoli podnětem k zahájení řízení z úřední povinnosti. Uvedené podání je nejen jako návrh označeno, ale má i všechny náležitosti návrhu ve smyslu § 42 odst. 4 o. s. ř., dokonce včetně odůvodnění, proč má navrhovatel na podání návrhu právní zájem. Podání nesplňuje pouze specifickou náležitost podle § 18 odst. 1 z. v. r., tj. jeho podání na formuláři. Navrhovatel se ostatně vyjadřoval i k odvolání společnosti v předchozím průběhu řízení podáním z 4. 3. 2024.12. Podle ustálené judikatury přitom „každý procesní úkon je tedy nutno posuzovat z objektivního hlediska, to jest podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá na procesní úkon a jeho účinnost žádného vlivu“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 649/2001, uveřejněné pod R 11/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedeného plyne, že účastník řízení si nemůže své podání poté, co bylo soudu doručeno, rozmyslet a tvrdit, že je vlastně učinit nechtěl.13. Navrhovatel je tedy účastníkem řízení, neboť podal návrh, který nevzal zpět. Jedná se proto o řízení s více než jedním účastníkem.14. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení rozhodne soud v rozhodnutí, kterým řízení skončí. Soud prvního stupně tak pochybil, pokud o ní v usnesení ze dne 9. 10. 2024, č. j. B 31/RD30/MSPH, Fj 28876/2024/MSPH, nerozhodl.15. Na základě vše shora uvedeného odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.16. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je pro soud prvního stupně závazný (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).