CS · EN DE FR brzy

9 Cmo 361/2024-91 — Vrchní soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2025:9.Cmo.361.2024.1
Datum: 2025-07-14
Předmět: o jmenování jednatele společnosti, o odvolání Hanny Tomyshynets, nar. 19. srpna 1959, bytem Rašínovo nábřeží 1980/70, 120 00 Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 12. září 2024, č. j. 55 Cm 203/2023-72,
Ustanovení: ["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 90 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 92 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 167 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z.
[]
O co šlo: o jmenování jednatele společnosti, o odvolání Hanny Tomyshynets, nar. 19. srpna 1959, bytem Rašínovo nábřeží 1980/70, 120 00 Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 12. září 2024, č. j. 55 Cm 203/2023-72, (["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 90 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 92 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 167 z. č. 99/1963 Sb)
1. V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích jako soud I. stupně zamítl návrh , Jméno advokáta D, , nar. , Datum narození advokáta D, , bytem , adresa, (dále jen , Jméno advokáta D, ) na její přistoupení jako dalšího účastníka do řízení (výrok I.) a současně rozhodl, že , Jméno advokáta D, je povinna nahradit navrhovateli náklady řízení v částce 4 114 Kč (výrok II.).2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu jsou účastníky řízení o jmenování jednatele společnosti dle § 198 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. (dále jen ZOK) výhradně navrhovatel a společnost, v níž má být jednatel jmenován.3. Proti tomuto usnesení podala , Jméno advokáta D, odvolání (odvolatelka). Domnívá se, že judikatura Nejvyššího soudu v daném řízení nic nenamítá proti přibrání společníka jako účastníka řízení, pouze však konstatuje, že společník není automaticky účastníkem jen proto, že je společník. Domnívá se, že v tomto případě není její účast v řízení založena pouze na skutečnosti, že je společnicí společnosti , Jméno advokáta B, ., ale že navrhovatel činí veškeré kroky k úplnému ovládnutí společnosti a ignoruje její práva. Navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a přibral , Jméno advokáta D, jako účastnici řízení.4. Navrhovatel se k podanému odvolání vyjádřil podáním ze dne 4. 11. 2024. Poukázal na skutečnost, že judikatura Nejvyššího soudu uzavřela, že společník společnosti není bez dalšího (jen proto, že je společník) účastníkem řízení o jmenování jednatele společnosti s ručením omezením. Domnívá se, že , Jméno advokáta D, nemá ani právní zájem na tom, aby byla účastnicí řízení. Dále uvedl, že , Jméno advokáta D, způsobila jako jednatelka škody společnosti. Naopak jeho zájmem je, aby společnost nadále fungovala. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací Ve vztahu k rozhodnutí soudu I. stupně o zamítnutí návrhu na přistoupení , Jméno advokáta D, , jako dalšího účastníka do řízení zjistil, že odvolání bylo podáno včas, a zabýval se jeho přípustností.6. Odvolací soud vychází z § 198 odst. 3 ZOK, z něhož je zřejmé, že nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1 tohoto ustanovení, jmenuje jednatele soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.7. Jak je zřejmé z § 2 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb. (dále jen z. ř. s.) tento zákon upravuje řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob, přičemž podle § 85 písm. a) z. ř. s. řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsou, mimo jiné, řízení ve statusových věcech právnických osob.8. Podle právního názoru odvolacího soudu je řízení podle 198 odst. 3 ZOK, což je posuzovaný případ, tzv. nesporným řízením ve statusových věcech právnických osob dle § 85 písm. a) z. ř. s. Teprve po učinění tohoto závěru, znamenajícího vyjasnění právní povahy předmětného řízení, mohl odvolací soud aplikovat příslušná zákonná ustanovení týkající se účastenství v řízení, neboť zákonodárce vymezil jiná pravidla - procesní režim, pro okruh účastníků sporného řízení (§ 90 o. s. ř.), jež jsou obsažena v občanském soudním řádu, a jiná pravidla pro okruh účastníků nesporného řízení, jež jsou obsažena v zákoně o zvláštních řízeních soudních (§ 6 z. ř. s.).9. Podle § 6 odst. 1 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen účastník) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Podle § 6 odst. 2 z. ř. s. je účastníkem také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje.10. Podle § 7 odst. 1 z. ř. s. jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné.11. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.12. Podle názoru odvolacího soudu je z § 92 odst. 1 o. s. ř. zřejmé, že uvedené ustanovení zákona umožňuje zhojit nedostatek věcné legitimace existující již v době podání žaloby, ať již na straně žalobce či na straně žalované, jenž by jinak vedl k zamítnutí žaloby.13. Na druhé straně lze z uvedeného pro předmětné nesporné řízení ve statusové věci právnických osob dovodit, že přistoupení do řízení dle § 92 odst. 1 o. s. ř., coby institut sporného řízení, není přípustné, v čemž se rozhodovací praxe ztotožňuje i s právními teoretiky uvádějícími např. v komentáři k § 92 (Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení - soudcovský komentář), že již z použité terminologie (žalobce, žalovaný) je zřejmé, že se institut přistoupení týká pouze řízení sporného. V řízení nesporném se uplatní postup podle § 7 z. ř. s. (přibrání do řízení, ukončení účasti).14. Odvolací soud tak v projednávaném případě zastává dlouhodobě soudní praxí ustálený právní názor, podle něhož přistoupení účastníka do řízení dle § 92 odst. 1 o. s. ř. je možné pouze v řízení sporném, což vyplývá z rozdílného charakteru řízení sporného a nesporného. V řízení nesporném tak není institut přistoupení z povahy věci použitelný, jak je zřejmé i z rozhodovací praxe např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4918/2009.15. Odvolací soud je s ohledem na shora uvedené v projednávaném případě toho názoru, že napadené usnesení o návrhu na přistoupení účastníka do řízení je usnesením, jímž se upravuje vedení řízení (§ 167 odst. 1 věta druhá in fine o. s. ř.). a proti tomuto usnesení není podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání přípustné, přičemž obdobný závěr lze aplikovat i na usnesení, jímž soud rozhoduje o přistoupení účastníka podle § 7 z. ř. s. a ani proti takovému usnesení není odvolání přípustné.16. Odvolací soud proto ve vztahu k rozhodnutí soudu I. stupně ve výroku I. odmítl odvolání , Jméno advokáta D, proti tomuto rozhodnutí o zamítnutí návrhu na její přistoupení jako dalšího účastníka do řízení. Postupoval přitom podle § 218 písm. c) o. s. ř., neboť odvolání jmenované směřuje proti usnesení, proti němuž není odvolání přípustné. Nesprávné poučení soudu I. stupně přitom nemůže samo o sobě přípustnost odvolání založit.17. Ve vztahu k rozhodnutí soudu I. stupně ve výroku II. o nákladech řízení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací toto rozhodnutí přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř., a to včetně řízení, jež jeho vydání v této části předcházelo, avšak odvolání , Jméno advokáta D, proti rozhodnutí o nákladech řízení důvodným neshledal.18. V rámci uvedeného rozhodování o nákladech řízení odvolací soud shodně se soud I. stupně vychází ze skutečnosti, že navrhovatel vynaložil náklady řízení na svého advokáta, jenž se vyjádřil k otázce případné účasti , Jméno advokáta D, v řízení. Takto navrhovateli vzniklé náklady řízení správně stanovené soudem I. stupně proto , Jméno advokáta D, musí v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. navrhovateli nahradit. Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí ve výroku II. jako věcně správné postupem podle § 219 potvrdil.19. Ježto , Jméno advokáta D, nadále není účastnicí řízení, odvolací soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi jmenovanou a navrhovatelem tak, že , Jméno advokáta D, uložil v souladu s § 146 odst. 3 o. s. ř. povinnost nahradit navrhovateli náklady odvolacího řízení ve výši 4 114 Kč. Tyto náklady jsou představovány náklady na právní zastoupení, kdy advokát navrhovatele má právo na odměnu za jeden úkon právní služby (vyjádření se k odvolání , Jméno advokáta D, ) kdy odměna za tento úkon činí podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., (advokátního tarifu - dále též AT účinného do 31. 1. 2024 ) částku 3 100 Kč, stanovenou podle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) § 11 AT. Advokát má rovněž právo na režijní paušál podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a má právo též na náhradu za 21 % DPH ve výši 714 Kč a advokátovi tak celkem za tento úkon náleží 4 114 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 92 (262/2006 Sb.)§ 2 (292/2013 Sb.)§ 6 (292/2013 Sb.)§ 7 (292/2013 Sb.)§ 85 (292/2013 Sb.)§ 198 (90/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 146 (99/1963 Sb.)§ 167 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)§ 212 (99/1963 Sb.)§ 212a (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.