9 Cmo 375/2024-71 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích jako soud I. stupně shora uvedeným usnesením zamítl návrh na vstup , Jméno advokátky C, do řízení jako vedlejšího účastníka na straně účastníka společnosti , Jméno advokátky B, . s odůvodněním, že řízení v projednávané věci je řízením nesporným, v němž není přípustné, aby do něj vstoupil vedlejší účastník. Dále podle soudu I. stupně v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu není ve smyslu ustálené judikatury společník účastníkem řízení. Účastníkem je dle § 6 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. (dále jen „z. ř. s.“) navrhovatel a ten o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Žádnou z těchto osob dle soudu I. stupně , Jméno advokátky C, není. Výrokem II. soud I. stupně uložil , Jméno advokátky C, povinnost nahradit navrhovatelům náklady řízení, každému ve výši 2 780 Kč.2. Ve vztahu k případnému vedlejšímu účastenství , Jméno advokátky C, soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že podáním doručeným mu dne 18. 9. 2024 oznámil společník společnosti , Jméno advokátky B, ., IČ , IČO advokátky B, (dále jen „společnost“) , Jméno advokátky C, svůj vstup do řízení na straně společnosti jako vedlejší účastník s odkazem na § 93 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.).3. Proti shora uvedenému usnesení podal , Jméno advokátky C, odvolání. Uvedl, že rozhodnutí ve věci může mít dopad na jeho práva a povinnosti jakožto společníka společnosti. Pokud by mu nebylo umožněno účastnit se řízení, jehož předmětem je posouzení platnosti usnesení valné hromady, které se jako společník zúčastnil, došlo by k zásahu do jeho práv, která mu plynou z postavení společníka. Dále se domnívá, že pokud byl soud I. stupně názoru, že vedlejší účastenství není v tomto typu řízení možné, měl návrh odmítnout a nikoliv zamítnout. Neměl ani vyzývat ostatní účastníky, aby se vyjádřili. Tím, že se oba navrhovatelé vyjádřili, vznikly jim neúčelně vynaložené náklady. Má tak za to, že nevznikly podmínky pro to, aby mu byla uložena povinnost k náhradě nákladů ostatním účastníkům. Tyto náklady totiž vznikly kvůli nesprávnému postupu soudu I. stupně. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení. Popřípadě, aby změnil výrok II., že se mu nestanovuje povinnost nahradit náklady řízení.4. Ve vztahu k rozhodnutí soudu I. stupně o zamítnutí návrhu na vstup , Jméno advokátky C, do řízení jako vedlejšího účastníka Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání bylo podáno včas, a zabýval se jeho přípustností.5. Odvolací soud sdílí názor soudu I. stupně, že se v daném případě jedná o tzv. nesporné řízení ve statusových věcech právnických osob dle § 85 písm. a) z. ř. s.6. Podle § 6 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (odstavec 1). Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje (odstavec 2).7. Ve vztahu k možnosti brojit proti rozhodnutí soudu v otázce vedlejšího účastenství odvolací soud zastává právní názor, podle něhož v případě rozhodování o uvedené otázce (vedlejšího účastenství) soud rozhoduje usnesením, jímž se upravuje vedení řízení (§ 167 odst. 1 věta druhá in fine o. s. ř.). Proti usnesením, kterými se pouze upravuje vedení řízení, není podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání přípustné.8. Odvolací soud z uvedených důvodů odvolání , Jméno advokátky C, proti výroku I. odmítl podle § 218 písm. c) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení o vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné. Nesprávné poučení soudu I. stupně přitom nemůže samo o sobě přípustnost odvolání založit.9. Ve vztahu k rozhodnutí soudu I. stupně ve výroku II. o nákladech řízení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání v této části předcházelo, avšak odvolání , Jméno advokátky C, proti rozhodnutí o nákladech řízení důvodným neshledal.10. V rámci uvedeného rozhodování o nákladech řízení odvolací soud shodně se soud I. stupně vychází ze skutečnosti, že navrhovatelé vynaložili náklady řízení na svého advokáta, jenž se k výzvě soudu vyjádřil k otázce případné účasti , Jméno advokátky C, v řízení. Takto navrhovatelům vzniklé náklady řízení správně stanovené soudem I. stupně proto , Jméno advokátky C, musí v souladu s § 146 odst. 3 o. s. ř. navrhovatelům nahradit. Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí ve výroku II. jako věcně správné postupem podle § 219 potvrdil.11. Ježto , Jméno advokátky C, nadále není účastníkem řízení, odvolací soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu jmenovaného a ostatních účastníků řízení tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího, když navrhovatelům ani společnosti , Jméno advokátky B, . v průběhu odvolacího řízení žádné náklady řízení nevznikly.