ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2026:12.Cmo.76.2026.1 Datum: 2026-05-26 Předmět: o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení člena spolku, o návrhu na nařízení předběžného opatření, Ustanovení: § 10 z. č. 99/1963 Sb., § 75a z. č. 99/1963 Sb., § 75c z. č. 99/1963 Sb., § 76 z. č. 99/1963 Sb., § 102 z. č. 99/1963 Sb., § 201 z. č. 99/1963 Sb., § 202 z. č. 99/1963 Sb., § 204 z. č. 99/1963 Sb., §
O co šlo: o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení člena spolku, o návrhu na nařízení předběžného opatření, (§ 10 z. č. 99/1963 Sb., § 75a z. č. 99/1963 Sb., § 75c z. č. 99/1963 Sb., § 76 z. č. 99/1963 Sb., § 102 z. č. 99/1963 Sb., § 201 z. č. 99/1963 Sb., § 202 z. č. )
1. Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření ve znění: „Žalovanému se zakazuje přihlížet k účinkům rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 23. 12. 2025, sp. zn. 08/2025, a ukládá žalovanému povinnost zacházet s žalobcem jako s řádným členem žalovaného, a to až do právní moci rozhodnutí soudu ve věci samé.“ (výrok I.) a uložil navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření 1 000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok II.).2. Soud prvního stupě vyšel z tvrzení obsažených v podání nazvaném žaloba došlém mu dne 24. 1. 2026, spojeném s návrhem na nařízení předběžného opatření, jímž by bylo účastníku zakázáno „přihlížet k účinkům rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 23. 12. 2025, sp. zn. , Anonymizováno, “ a uložena mu povinnost „zacházet s žalobcem jako s řádným členem žalovaného, a to až do právní moci rozhodnutí soudu ve věci samé“. Rovněž vyšel z požadavku navrhovatele obsaženého v podání ze dne 20. 4. 2026, kterým navrhovatel reagoval na závěry usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 4. 2026, č. j. 12 Cmo 51/2026-45 jednak tak, že upřesnil, že návrh na nařízení předběžného opatření uplatňuje v řízení o neplatnost rozhodnutí o vyloučení ze spolku, jednak požadoval, aby byla účastníku uložena povinnost jednat s navrhovatelem jako s řádným členem. Soud prvního stupně taktéž vyšel z tvrzení navrhovatele, že účastník je spolek sdružující sportovce, občany a funkcionáře a je vrcholnou organizací , Anonymizováno, a , Anonymizováno, sportu v České republice; navrhovatel je bývalým reprezentantem ČR ve , Anonymizováno, , funkcionářem (od 22. 4. 2023 je předsedou úseku , Anonymizováno, , dále jen „, Anonymizováno, “) a členem účastníka. Rozhodnutím účastníka v rozhodčím řízení byl navrhovatel protiprávně vyloučen, pročež se domáhá vyslovení neplatnosti svého vyloučení ve smyslu § 242 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zároveň navrhuje zrušení rozhodčího nálezu dle § 40j zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení (dále jen „z. r. ř.“). Navrhovatel dále popsal, že prvotní rozhodnutí o jeho vyloučení ze spolku vydal výkonný výbor dne 6. 8. 2025, č. , Anonymizováno, (dále jen „usnesení o vyloučení“), navrhovatel podal dne 27. 9. 2025 proti usnesení o vyloučení odvolání k odvolací komisi účastníka, jakožto rozhodčímu a reviznímu orgánu příslušnému k řízení o odvolání proti vyloučení dle čl. 17 odst. 5 stanov účastníka, která je rozhodčím orgánem zřízeným v souladu s § 265 a násl. o. z., zároveň podal námitku podjatosti členů odvolací komise. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků, a tedy důvody pro vydání předběžného opatření, spatřoval navrhovatel v tom, že je třeba zohlednit nenahraditelnost předsedy , Anonymizováno, v olympijské sezóně, ohrožení možnosti navrhovatele obhájit funkci předsedy , Anonymizováno, , ohrožení sportovní reprezentace a stability , Anonymizováno, a také profesní a reputační újmu hrozící navrhovateli, který je přesvědčen o důvodnosti svého návrhu ve věci samé. Navrhovatel taktéž tvrdil, že se nemohl k návrhu na vyloučení vyjádřit a že došlo k pochybení v rámci jednání orgánů, které o jeho vyloučení rozhodly. Převod majetku, který je mu vytýkán, podle jeho názoru nepodléhá schválení členské schůze, zároveň se vše dělo s vědomím účastníka a s jeho souhlasem.3. Soud prvního stupně měl za osvědčené, že v souladu se stanovami účastníka rozhoduje o vyloučení člena výkonný výbor účastníka (dále jen „, Anonymizováno, “) s tím, že lze podat odvolání k odvolací komisi. Dále bylo osvědčeno, že navrhovatel byl evidován jako člen účastníka pod číslem , Anonymizováno, . Rovněž bylo osvědčeno, že navrhovatel byl dne 22. 4. 2023 zvolen předsedou , Anonymizováno, a dále byl dne 23. 5. 2023 zvolen ředitelem spolku , Anonymizováno, . (dále jen „spolek , Anonymizováno, “), když ředitel je statutárním orgánem uvedeného spolku. Na mimořádném jednání rady , Anonymizováno, dne 3. 9. 2025 byl schválen návrh , Anonymizováno, na odvolání navrhovatele z pozice ředitele spolku , Anonymizováno, . Dále bylo osvědčeno, že usnesením o vyloučení byl navrhovatel vyloučen z účastníka podle čl. 8 odst. 9 písm. c) stanov z důvodu hrubého porušení stanov a poškození zájmu účastníka, kdy bylo navrhovateli vytýkáno darování veškerých nemovitostí a inventáře spolku , Anonymizováno, městu , Anonymizováno, , a to i přes nesouhlas dvou ze tří zakládajících členů spolku , Anonymizováno, . Navrhovatel podal 25. 9. 2025 proti usnesení o vyloučení odvolání, které bylo účastníku doručeno 27. 9. 2025. Navrhovatel taktéž dne 25. 9. 2025 vznesl námitku podjatosti odvolací komise: pí. , Anonymizováno, , pí. , Anonymizováno, , p. , Anonymizováno, a z opatrnosti též u p. , Anonymizováno, a pí. , Anonymizováno, , tato písemnost byla doručena účastníku také 27. 5. 2025. Odvolací komise vyzvala 11. 11. 2025 účastníky řízení ke sdělení, zda je možné rozhodnout bez nařízení jednání, navrhovatel vyslovil v podání ze dne 19. 11. 2025 s takovým postupem nesouhlas a požádal, aby se jednání odvolací komise konalo v jiný den než 26. 11. 2025. Odvolací komise odročila jednání na 10. 12. 2025 a dále dne 8. 12. 2025 rozhodla o posouzení námitek podjatosti vznesených navrhovatelem tak, že je shledala nedůvodnými. Navrhovatel dále podáním ze dne 9. a 10. 12. 2025 doplnil odvolání proti usnesení o vyloučení, rovněž doplnil námitku podjatosti, dne 15. 12. 2025 pak podal závěrečný návrh, který byl účastníku doručen 16. 12. 2025. Soud prvního stupně měl dále za osvědčené, že odvolací komise rozhodnutím ze dne 23. 12. 2025 potvrdila usnesení o vyloučení. Taktéž bylo osvědčeno, že se navrhovatel v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 20 C 201/2025 domáhal vyloučení paní , Anonymizováno, , paní , Anonymizováno, a pana , Anonymizováno, z projednávání a rozhodování věci vedené u odvolací komise účastníka, řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 29. 12. 2025, č. j. 20 C 201/2025-17, pro nedostatek pravomoci soudu. Konečně bylo osvědčeno, že spolek , Anonymizováno, , jako dárce, uzavřel dne 28. 7. 2025 s , Anonymizováno, , jako obdarovaným, darovací smlouvu o darování veškerého vybavení a všech pozemků sloužících ke sportovním aktivitám obdarovanému. Zároveň bylo ujednáno, že bude uzavřena dohoda o užívání těchto pozemků spolkem , Anonymizováno, a že v případě jakéhokoliv zamýšleného převodu vlastnického práva na jinou osobu musí obdarovaný nabídnout dárci nabytí vlastnického práva k předmětu daru za symbolickou 1 Kč. Obdarovaný měl rozvíjet daný prostor s tím, že v případě nesplnění této povinnosti může dárce požadovat vrácení daru.4. Soud prvního stupně měl za to, že není vyloučeno, že navrhovatel by mohl být se svým nárokem uplatněným ve věci samé úspěšný, tuto úvahu opřel o existenci možnosti domáhat se neplatnosti rozhodnutí o vyloučení zakotvenou v § 242 o. z. Co se týče potřeby zatímní úpravy poměrů mezi účastníky řízení, měl soud prvního stupně za to, že právní úprava neřeší případný výkon členských práv vyloučeného člena mezi okamžikem přijetí rozhodnutí spolku o vyloučení a okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu na vyslovení neplatnosti vyloučení, tj. neexistuje opora pro nyní uplatněný požadavek navrhovatele. Ustálená rozhodovací praxe pak uzavřela, že až právní mocí rozhodnutí o neplatnosti vyloučení je nastolen stav, jako by k rozhodnutí o vyloučení člena spolku nedošlo. Soud prvního stupně dále rozvíjel své úvahy na téma minimalizace zásahů do vnitřních poměrů spolku se závěrem, že soudním rozhodnutím nelze do těchto poměrů zasáhnou nad rámec stanovený zákonem, když vyhovění návrhu by fakticky znamenalo, že budou nepřípustně eliminovány veškeré účinky rozhodnutí spolku, aniž to právní úprava umožňuje. Navíc nelze předjímat výsledek řízení. Soud prvního stupně z uvedených důvodů ve věci neshledal podmínky pro navrhovatelem požadovanou zatímní úpravu poměrů účastníků. Neshledal ani ohrožení vykonatelnosti případného vyhovujícího meritorního rozhodnutí, neboť takové rozhodnutí nelze z povahy věci fakticky vykonat. Konečně soud prvního stupně zvažoval „test proporcionality“ s tím, že i v tomto ohledu je primární nemožnost zásahu do vnitřních poměrů spolku, neboť zákon takový postup neupravuje. Povinnost k zaplacení soudního poplatku pak byla navrhovateli uložena podle § 4 odst. 1 písm. h), § 7 odst. 1 a položky 5 sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.5. Proti tomuto rozhodnutí, a to pouze proti výroku I., podal navrhovatel včasné odvolání. Namítal, že účastník je „decentralizovaným“ spolkem, , Anonymizováno, je fakticky „spolkem ve spolku“ a v důsledku upření výkonu členských práv navrhovateli by byl , Anonymizováno, do značné míry omezen ve své činnosti. Soudem prvního stupně provedené vyhodnocení testu proporcionality tedy není správné. Navíc jeho mandát v , Anonymizováno, je odvozen od vůle delegátů, o jeho vyloučení však rozhodl „centrální“ ,