4 Cmo 107/2026-118 – Vrchní soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2026:4.Cmo.107.2026.1
Datum: 2026-05-26
Předmět: o zaplacení částky 123 674,30 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 17. 2. 2026, č. j. 39 Ro 39/2003-96,
Ustanovení: § 43 z. č. 99/1963 Sb., § 146 z. č. 99/1963 Sb., § 205 z. č. 99/1963 Sb., § 211 z. č. 99/1963 Sb., § 212a z. č. 99/1963 Sb., § 238 z. č. 99/1963 Sb.
O co šlo: o zaplacení částky 123 674,30 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 17. 2. 2026, č. j. 39 Ro 39/2003-96, (§ 43 z. č. 99/1963 Sb., § 146 z. č. 99/1963 Sb., § 205 z. č. 99/1963 Sb., § 211 z. č. 99/1963 Sb., § 212a z. č. 99/1963 Sb., § 238 z. č. 99/1963 Sb.)
1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl (jako zjevně opožděnou) žalobu na obnovu řízení (I. výrok) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (II. výrok).2. Usnesení napadl žalovaný včasným odvoláním, v němž uvedl pouze, že podává odvolání do všech výroků usnesení, a přislíbil odvolání dodatečně odůvodnit.3. Usnesením ze dne 31. 3. 2026 vyzval soud prvního stupně žalovaného, aby své odvolání doplnil, uvedl, v čem konkrétně spočívá nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a aby uvedl, čeho se svým odvoláním domáhá. Obsahem usnesení je poučení o tom, že nebudou-li vady odvolání odstraněny v soudem stanovené patnáctidenní lhůtě běžící ode dne doručení, bude odvolání odmítnuto. Usnesení bylo doručeno zástupci žalovaného dne 8. 4. 2026, žalovaný na ně do dnešního dne nereagoval.4. Podle § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Pokud odvolání postrádá tvrzení o tom, v čem konkrétně vidí odvolatel nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně, odvolání tak nemá všechny náležitosti, které musí podle zákona mít. Jde-li o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé, nelze bez uvedení těchto důvodů takové rozhodnutí přezkoumat (§ 212a odst. 2 o. s. ř.), neboť z něj nelze zjistit ani to, z jakého důvodu žalovaný s rozhodnutím soudu prvního stupně nesouhlasí. Odvolatel musí vylíčit skutečnosti, pro které nepovažuje rozhodnutí soudu prvního stupně za správné a proč se rozhodl je napadnout řádným opravným prostředkem. Spokojí-li se odvolatel s pouhým poukazem na zákonné vymezení některého z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 nebo s citací konkrétního zákonného ustanovení, odvolací důvod řádně vymezen není.5. Odvolání, které bylo podáno proti rozhodnutí o věci samé, shora popsané náležitosti postrádá, v řízení před odvolacím soudem tudíž nelze pokračovat. Žalovaný vady odvolání neodstranil přesto, že byl o procesních následcích své nečinnosti poučen. Odvolací soud proto odvolání podle § 43 odst. 2 o. s. ř. a § 211 o. s. ř. odmítl.6. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 3 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení má povinnost nahradit náklady řízení žalovaný, jehož odvolání bylo soudem odmítnuto. Žalobci však v souvislosti s odvolacím řízením žádné náklady nevznikly.

Citovaná ustanovení

§ 146 (99/1963 Sb.)§ 205 (99/1963 Sb.)§ 211 (99/1963 Sb.)§ 212a (99/1963 Sb.)§ 238 (99/1963 Sb.)§ 43 (99/1963 Sb.)