4 Cmo 92/2026-98 – Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 2. 2026 přerušil řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu Praha–východ pod sp. zn. 34 EXE 1997/2024.2. Podanou žalobou z 29. 4. 2025 se žalobce po žalovaném (bývalém jednateli žalobce) domáhá zaplacení částky 8 606 123 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře při výkonu funkce statutárního orgánu žalobce [§ 159 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a § 51–53 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. o. k.“)]. Škoda měla být způsobena tím, že žalovaný dohodou ze dne 21. 6. 2024 uznal dluh žalobce vůči společnosti , právnická osoba, , , IČO, , ve výši 6 862 871 Kč, ačkoli tento dluh podle žalobce neexistoval. O uznání závazku nechal žalovaný téhož dne sepsat notářský zápis sp. zn. N 255/2024 notářem , Anonymizováno, a současně za žalobce uzavřel smlouvu o zajištění tohoto závazku zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví žalobce (, Anonymizováno, ), a to vše bez vědomí druhého společníka a jednatele žalobce. K vymožení této pohledávky společnosti , právnická osoba, na základě exekučního titulu (notářského zápisu) žalovaný následně inicioval zahájení exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu , adresa, soudním exekutorem , Jméno exekutora, pod sp. zn. 34 EXE 1997/2024. V tomto řízení byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky k vymožení peněžité povinnosti ve výši 8 606 123,35 Kč. Tato částka podle žalobce představuje škodu spočívající ve vzniku dluhu ve smyslu § 2952 o. z., za niž žalovaný odpovídá.3. Přezkoumávané usnesení soudu prvního stupně je odůvodněno vztahem vedeného řízení k řízení vedenému u Okresního soudu Praha–východ pod sp. zn. 34 EXE 1997/2024. Předmětem uvedeného řízení je dle obsahu spisu návrh žalobce (tam povinného) na zastavení exekuce odůvodněný tím, že uznaný dluh neexistoval, a že notářský zápis ze dne 21. 6. 2024, sp. zn. N 255/2024, není způsobilým exekučním titulem. V řízení před exekučním soudem tak bude meritorně posouzena otázka, zda vytýkané právní jednání žalovaného vedlo ke vzniku dluhu žalobce. Podle soudu prvního stupně se jedná o otázku předběžnou pro toto řízení, kterou nemůže posoudit odchylně od rozhodnutí exekučního soudu.4. Proti tomuto usnesení podal žalobce včas odvolání. Odvolacímu soudu navrhl jeho zrušení. Je přesvědčen, že řízení nelze přerušit, neboť okruh účastníků v řízení před exekučním soudem a okruh účastníků v této věci je odlišný. Dále argumentuje nedostatečnou intenzitou vazeb obou dotčených řízení. Zdůrazňuje, že předmětem řízení před exekučním soudem je posouzení otázky, zda je předmětný notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti neplatný v důsledku jednání jednatelů obou společností ve střetu zájmů. Naproti tomu v této věci je předmětem řízení porušení povinnosti žalovaného jednat s péčí řádného hospodáře, a to bez ohledu na to, zda předmětný dluh existoval, nebo zda byl promlčen. V projednávaném věci se žalobce dovolává ust. § 2952 věty druhé o. z., podle něhož má u škody spočívající ve vzniku dluhu poškozený právo požadovat, aby jej škůdce tohoto dluhu zprostil. Konečně, rozhodnutí soudu prvního stupně považuje žalobce za překvapivé, neboť nebyl upozorněn na možnost přerušení řízení, naopak byl soudem vyzván k doplnění důkazních návrhů.5. Žalovaný se k podanému odvolání písemně nevyjádřil.6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, aniž by za tím účelem nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Po tomto přezkoumání dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:7. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.8. Důvody pro přerušení řízení podle citovaného ustanovení jsou dány zejména tehdy, probíhá-li jiné řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v dané věci. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud podle § 135 odst. 2 o. s. ř. může vyřešit sám. Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5759/2016). Zákon nevyžaduje, aby okruh účastníků obou souvisejících řízení byl totožný; rozhodující je, zda řešená otázka může mít význam pro rozhodnutí soudu. Z dikce citovaného ustanovení je především zřejmé, že ohledně možnosti přerušení řízení je tu dán značný prostor pro soudcovskou úvahu. Vždy bude záležet na všech okolnostech případu.9. V projednávané věci takové okolnosti pro přerušení řízení svědčí, resp. převažují. Závěry soudu prvního stupně ohledně vzájemné závislosti dotčených řízení jsou zcela namístě. Předmětem řízení vedeného u Okresního soudu Praha–východ pod sp. zn. 34 EXE 1997/2024 je, jak již bylo uvedeno, návrh žalobce na zastavení exekučního řízení, jehož důvodnost je založena na posouzení otázky, zda notářský zápis ze dne 21. 6. 2024, sp. zn. N 255/2024, je způsobilým exekučním titulem. Posouzení této otázky je pro projednávanou věc otázkou předběžnou, neboť existence či neexistence způsobilého exekučního titulu přímo souvisí s tím, zda byl žalobce (s ohledem na svá tvrzení) uznáním závazku, sepsáním notářského zápisu a následnou exekucí zatížen dluhem, který je v tomto řízení tvrzen jako škoda. Prokázání okolností týkajících se tvrzeného porušení povinnosti žalovaného jednat s péčí řádného hospodáře přitom představuje pouze jeden z předpokladů odpovědnosti žalovaného za škodu; dalším nezbytným předpokladem je právě vznik škody na straně žalobce, a dále existence příčinné souvislosti mezi tvrzeným protiprávním jednáním žalovaného a vznikem této škody.10. Z veřejně dostupných zdrojů (www.justice.cz) je navíc zřejmé, že v souvisejícím řízení sp. zn. 34 EXE 1997/2024 bylo již jednáno dne 29. 7. 2025 a rozhodnuto dne 10. 3. 2026, přičemž proti konečnému rozhodnutí bylo dne 20. 4. 2026 podáno odvolání, aktuálně projednávané Krajským soudem v Praze. Lze tedy očekávat rychlé meritorní skončení věci; současně může odpadnout potřeba dokazování skutečností rozhodných pro vyřešení předběžné otázky v tomto řízení s ohledem na dokazování, které pravděpodobně již bylo činěno v řízení před exekučním soudem.11. Rozhodnutí o přerušení řízení tu pak v každém případě konvenuje zásadě jednotnosti rozhodování. Jedná se přitom o zásadu dosti akcentovanou novelami občanského soudního řádu (zde lze upozornit zejména na zák. č. 30/2000 Sb. a zák. č. 7/2009 Sb.).12. K námitce žalobce, že se touto žalobou ve smyslu § 2952 věty druhé o. z. domáhá, aby jej žalovaný dluhu ve shora uvedené výši zprostil, je konečně třeba uvést, že o návrhu žalobce ze dne 14. 1. 2026 na změnu žaloby (petitu) dosud soud prvního stupně nerozhodl, a tento návrh se proto dosud nestal předmětem řízení (§ 95 odst. 1 a 2 o. s. ř.).13. Ve světle všech těchto skutečností postupoval proto odvolací soud tak, že napadené usnesení jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř. a § 167 odst. 2 o. s. ř.).14. V případě, že by vyšlo najevo, že pravomocné rozhodnutí souvisejícího sporu je oddáleno na dobu delší, než lze rozumně předpokládat, nic nebrání např. tomu, aby (z podnětu některého účastníka) byla též činěna „jiná vhodná opatření“ (§ 109 odst. 2 o. s. ř.). V návaznosti na vývoj dokazování v souvisejícím sporu lze samozřejmě jistým způsobem znovu posuzovat i existenci důvodů pro přerušení řízení v této věci.