5 Co 8/2026-20 — Vrchní soud v Praze

Usnesením shora uvedeným soud prvního stupně žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost ze dne 10. 7. 2024 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č. j. 3 Co 23/2024-24, podané povinným odmítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že povinný podává mimořádné opravné prostředky (bez ohledu na jejich přípustnost) a námitky podjatosti soudců, aniž je přes opakované výzvy a poučení soudu řádně doplňuje. Jeho jednání lze tak označit za obstrukční a sudičské, proto v dané věci již nevyzval povinného k odstranění vad jeho žalob a žaloby podle § 43 o. s. ř. odmítl.Proti tomuto usnesení podal povinný v zákonem stanovené lhůtě odvolání s poukazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a odst. 3 o. s. ř. Vznesl námitku podjatosti samosoudkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, a „všech soudců krajského, vrchního i okresního soudu“ s tím, že je důvodný postup podle § 12 odst. 1 o. s. ř. Navrhl zrušení napadeného usnesení a přikázání věci k dalšímu řízení jiným soudům I. a II. stupně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání povinného a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.K námitce podjatosti vznesené povinným v odvolání, je třeba uvést, že odvolací soud neshledal odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že by rozhodnutí vydala vyloučená samosoudkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, a způsobilou pak není ani obecně formulovaná námitka podjatosti „všech soudců...“, kterou, a to v kontextu s jinými podáními povinného, jejichž obsahem je stejně vágní námitka, nelze než hodnotit jako v obecné rovině projevený nesouhlas s rozhodováním soudů ve věcech, ve kterých je povinný účastníkem. Lze dodat, že námitku podjatosti lze vznést jen vůči konkrétnímu soudci, a to soudci, který věc projednává a rozhoduje (§ 14 odst. 1 o. s. ř.), z čehož vyplývá, že nelze jen neadresně namítat, že jsou vyloučeni všichni soudci určitého soudu, jak je uvedeno v odvolání. K návrhu povinného k postupu dle § 12 odst. 1 o. s. ř. nutno uvést, že přikázat věc jinému soudu podle uvedeného ustanovení lze toliko tehdy, nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni. Okolnost, že soudci jsou vyloučeni, musí být zjištěna postupem podle § 14 až 16b o. s. ř. a nelze ji zkoumat jako předběžnou otázku v rámci vlastního řízení o delegaci nutné.Podle § 232 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.V přezkoumávané věci podal povinný žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 5. 2024, č. j. 3 Co 23/2024-24, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 12. 2023, č. j. 16 C 61/2021-14, o odmítnutí žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost pro vady. V žalobě povinný odkázal toliko na zákonná ustanovení. Pouhý odkaz na ustanovení zákona však nestačí, když je nutné uvést konkrétní důvod zmatečnosti nebo obnovy řízení. Uvedená vada žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost brání pokračování v řízení.Odvolacímu soudu je rovněž z jeho činnosti známé, že povinný podává opakovaně podání, která označuje jako žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení a odkazuje v nich jen na zákonná ustanovení. Přes výzvu soudu vady těchto podání neodstraňuje, takže nejsou projednatelná. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že byl-li povinný opakovaně poučen o zákonných náležitostech mimořádných opravných prostředků, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového, a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický; proto není třeba povinného opětně poučovat o odstranění vad těchto podání a lze je pro vady odmítnout podle § 43 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2021, sp. zn. IV. ÚS 2161/21).Odvolací soud s ohledem na shora uvedené důvody napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.