Vrchní soud v Praze 93 Ncp 224/2026-1714 – O neshodách rodičů

Podáním, došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 3. 12. 2025, ve znění jeho doplnění k výzvě soudu, datovaného dnem 23. 12. 2025, dále ve znění podání, datovaného dnem 9. 4. 2026 a došlého Vrchnímu soudu v Praze dne 14. 4. 2026 a ve znění podání, datovaného dnem 25. 6. 2026 a došlého téhož dne Vrchnímu soudu v Praze, podal otec, , Jméno otce, , žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2025 č. j. 36 Co 254/2025 – 1579, v rozsahu jeho výroku I., bodu 1/, z důvodu zmatečnosti dle § 229 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.2. Ve své žalobě otec své původní tvrzení o tom, že jednáním advokátky: otec si pozdě všiml, že jednání soudu je nařízeno nikoliv v budově Justičního Areálu Na Míčánkách, nýbrž do budovy Městského soudu ve Spálené ulici, a snažil se dostavit na správné místo jednání co nejdříve, avšak od advokátky obdržel sms, že na jednání nemá chodit, že „by to jen vypadalo blbě“, mu „byla fakticky znemožněna účast na jednání“, doplnil následně tak, že nebyl v řízení před soudem II. stupně, respektive na jednání konaném u Městského soudu v Praze dne 9. 10. 2025, řádně zastoupen, jelikož jeho tehdejší právní zástupkyně na tomto jednání postupovala zcela v rozporu s pokyny, které jí jím byly opakovaně předkládány. Zásadním pochybením advokátky bylo uzavření Dohody rodičů v přímém rozporu s pokyny otce. Danou situaci si otec vysvětluje jako zkrat advokátky, která čelila dlouhodobému tlaku matky a jejího partnera. Tím, že byla otci jednáním advokátky fakticky znemožněna účast na jednání, otec se nemohl k Dohodě vyjádřit a zamezit advokátce v jednání v rozporu s jeho pokyny.3. Dále otec uvedl, že se ze zvukového záznamu dozvěděl, že se jednání soudu nezúčastnil opatrovník nezletilých, přitom v odůvodnění rozsudku se praví, že „opatrovník nezletilých se k dohodě připojil.“ Rovněž pro tuto vadu /„nezletilí, jakožto účastníci řízení, neměli procesní způsobilost a nebyli při jednání řádně zastoupeni“/ je dle otce naplněn zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm.c/ o. s. ř. Opatrovník se nemohl k Dohodě vyjádřit, natož se k ní připojit.4. Ve svém doplnění žaloby pro zmatečnost, datovaného dnem 25. 6. 2026, otec poukázal na skutečnost, že tak jako čelila soustavnému tlaku ze strany matky a osob jí blízkých původní právní zástupkyně žalobce, přičemž tento soustavný tlak představoval významný kontext pro následné pochybení advokátky při jednání před Městským soudem v Praze dne 9. 10. 2025, pokračuje matka v obdobném postupu i vůči jeho současné právní zástupkyni, která ho zastupuje v řízení o návrhu na změnu poměrů nezletilých.5. Obvodní soud pro Prahu 9, jako soud předkládající, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. Předkládající soud má s odkazem na ustanovení § 235a odst. 1 o. s. ř. za to, že ve věci není věcně příslušný. Žaloba pro zmatečnost ze zmatečnostního důvodu dle § 229 odst. 3 o. s. ř., je podána proti rozsudku Městského soudu v Praze coby soudu odvolacího.6. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. /č. l. 1673 – 1675 spisu/ se k otázce věcné příslušnosti vyjádřil pouze otec. Bere na vědomí právní názor soudu a nemá námitek proti tomu, aby byla věc předložena nadřízenému soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti.7. Procesní úprava žaloby pro zmatečnost v občanském soudním řízení je dána v ustanovení § 229 a následujících o. s. ř.8. Podle ustanovení § 235a odst. 1 o. s. ř. žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupně. Žalobu pro zmatečnost, podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud /§ 9 odst. 2/.9. Podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo soudu odvolacího, jestliže účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat /§ 29 odst. 2/ a nebyl řádně zastoupen.10. Podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.11. Podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.12. Předkládající soud usuzuje, že žaloba pro zmatečnost proti rozsudku odvolacího soudu je otcem podána z důvodu dle § 229 odst. 3 o. s. ř., tedy z důvodu, že otci byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Ze žádných tvrzení otce ale takový zmatečnostní důvod nevyplývá: otec tvrdí, že mu byla odňata možnost jednat před soudem postupem advokátky. Nejedná se zde o zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 3 o. s. ř.13. Dále je evidentní, že není uplatněn zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 4 o. s. ř.14. Vzhledem k tomu, že není uplatněn žádný zmatečnostní důvod, jenž by zakládal věcnou příslušnost krajského soudu /zde konkrétně Městského soudu v Praze/ coby soudu, jehož rozhodnutí bylo napadeno, je věcně příslušným soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni /§ 235a odst. 1 věta prvá o. s. ř./, a to bez ohledu na to, zda skutková tvrzení v žalobě pro zmatečnost obsažená, ve své podstatě případně naplňují zmatečnostní důvod ve smyslu § 229 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., či nikoli. Je třeba konstatovat, že Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený, vedle toho, že rámci rozhodování o věcné příslušnosti není vázán právním hodnocením, obsaženým v návrhu ve věci samé, a je vázán toliko v návrhu vymezeným skutkem /jenž v daném případě nesvědčí pro věcnou příslušnost krajského soudu/, neposuzuje v rámci tohoto rozhodování případnou důvodnost návrhu ve věci samé.15. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104 odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.16. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./.