Vrchní soud v Praze 94 Ncp 401/2026-45 – O zaplacení 29 446 Kč s přísl

Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě (dále jen „předkládající soud“) dne 4. 2. 2026 domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit mu 29 446 Kč s příslušenstvím.2. Svůj nárok odůvodnil tím, že od 1. 5. 2019 do 24. 10. 2024 vykonával funkci společníky jmenovaného likvidátora právnické osoby , právnická osoba, , v likvidaci, IČO , IČO, , sídlem , adresa, , ve které byla žalovaná společnicí a odmítla mu uhradit podíl na odměně a náhradě hotových výdajů.3. Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze (dále jen „nadřízený soud“) k rozhodnutí podle § 104a odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že jde o spor mezi členem korporace a likvidátorem týkající se likvidace, k jehož projednání je podle § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. a věcně příslušný krajský soud.4. Žalobce se k příslušné informativní výzvě předkládajícího soudu ve smyslu § 104a odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil.5. Žalovaná uvedla, že v daném případě žalobce neuplatňuje nárok vůči likvidované společnosti, ale vůči žalované jako fyzické osobě. Předmětem řízení není určení odměny likvidátora, schválení její výše, přezkum postupu v likvidaci ani jiný korporační nárok přímo vyplývající z právních poměrů obchodní korporace. Žalobce se zaplacení žalované částky domáhá z titulu tvrzeného individuálního závazku žalované. Pro posouzení věcné příslušnosti nestačí pouhé vymezení účastníků, ale musí jít o vztah, který souvisí přímo s výkonem funkce nebo likvidací, nestačí, že likvidace tvoří skutkové pozadí sporu. Poukázala také na § 195 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s tím, že z něj plyne, že samotná existence funkce likvidátora ještě bez dalšího nezakládá osobní dluh společníka vůči likvidátorovi, a proto by mělo být vycházeno z obecného pravidla určení věcné příslušnosti podle § 9 odst. 1 o. s. ř.6. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (§ 104a odst. 1 o. s. ř.).7. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje § 9 odst. 2 o. s. ř.8. Úvaha předkládajícího soudu o tom, že pro projednání a rozhodnutí věci je věcně příslušným krajský soud, je správná, neboť spor o zaplacení odměny likvidátora vedený vůči společnici obchodní korporace, pro kterou byla funkce likvidátora vykonávána, lze podřadit pod případy sporů vymezených v § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř., podle kterého rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace.9. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud – pod bodem I. výroku tohoto usnesení – rozhodl, že k projednání a rozhodnutí shora věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.), přičemž - pod bodem II. výroku – současně uvedl konkrétní soud, kterému bude věc po právní moci usnesení postoupena (§ 104a odst. 6 část věty před středníkem o. s. ř.); rozhodnutím pod bodem II. výroku tohoto usnesení však není v obecné rovině dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř. (§ 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř.).10. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).