Žalobou došlou dne 10. 3. 2016 Městskému soudu v Praze (dále jen „předkládající soud) se žalobce původně proti dvěma žalovaným, a to společnosti , Jméno žalované, , adresa, , s. r. o. jako žalovaná 1) (dále jen žalovaná) a po , adresa, , jednateli společnosti žalované (dále jen žalovaný 2), domáhal zaplacení částky v celkové výši 6 314 933,60 Kč s příslušenstvím. Jak žalobce uvedl, jako objednatel uzavřel se žalovanou jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla kompletní rekonstrukce a přístavba víceúrovňové střechy domu v ulici , Anonymizováno, č.p. , Anonymizováno, , v 6. a 7. nadzemním podlaží. Na cenu díla, sjednanou na základě předběžné cenové kalkulace, uhradil žalobce dle faktur žalované celkem 2 388 039,60 Kč. Zjištěné vady díla a jeho nesoulad s projektovou dokumentací a obvyklými postupy žalobce žalované opakovaně vytýkal již v průběhu zhotovování díla. K jejich odstranění nedošlo. Žalobce od smlouvy o dílo z důvodu jejího podstatného porušení dne 1. 7. 2024 odstoupil a žalovanou vyzval jednak k vrácení všech zaplacených částek, jednak k úhradě nákladů spojených s bezpečnostním zajištěním díla v rámci předejití vzniku dalších škod, nákladů spojených s demontáži celého díla, nákladů souvisejících se zjištěním stavu díla a škod způsobených v sousedních bytech a z důvodu zatékání díla. Na tyto výzvy žalovaná nereagovala. Žalobou se žalobce domáhá nároku na vydání bezdůvodného obohacení představovaného již zaplacenými fakturami (2 388 039,60 Kč) a dále škodních nároků v celkové výši 3 676 894 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 250 000 Kč. Stejných nároků se vůči žalovanému 2) žalobce domáhá z titulu jeho zákonného ručení při porušení jeho zákonné povinnosti vykonávat funkci jednatele žalované s péčí řádného hospodáře.2. Usnesením ze dne 31. 3. 2026, č. j. 72 Cm 40/2026 předkládající soud řízení o žalobě na vydání bezdůvodného obohacení a náhrady škody ve výši 6 314 933,60 Kč s přísl. vůči žalované podle § 112 odst.2 o. s. ř. vyloučil k samostatnému projednání s odůvodněním, že řízení o nárocích vůči žalované, k jejichž projednání jsou vprvním stupni příslušné okresní soudy, nelze spojit s řízením o nárocích, k jejichž projednání jsou § 9 odst. 2 o. s. ř. příslušné v prvním stupni krajské soudy. Současně účastníky vyzval k podání vyjádření k otázce věcné příslušnosti. Řízení vůči žalované je dále vedeno pod sp. zn. 72 Cm 60/2026.3. Žalobce k informativní výzvě soudu k otázce věcné příslušnosti v podání ze dne 20. 4. 2026 uvedl, že jsou dány důvody pro společné projednání uplatněných nároků vůči oběma žalovaným, které jak z hlediska stejného skutkového základu, tak důkazně i právně souvisí a týkají se téhož okruhu účastníků. Spojení věci je v zájmu hospodárnosti řízení a procesní ekonomie. Soud nemůže rozhodnout o nárocích vůči žalovanému 2), aniž by předtím jako předběžnou otázku meritorně neposoudil nároky vůči žalované a řízení vůči žalovanému 2) z tohoto důvodu bude nutno přerušit podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do doby rozhodnutí věci vůči žalované. Takový postup je však nehospodárný a vede k nedůvodnému prodloužení řízení. Podle ustálené judikatury má spojení věcí ke společnému řízení dle § 112 odst. 1 o. s. ř. zásadně přednost před přerušením řízení podle § 109 odst. 2 o. s. ř.4. Podle § 11 odst. 1 věta první o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Podle § 11 odst. 1 věta druhá o. s. ř. jsou pro určení věcné a místní příslušnosti až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.5. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.6. Podle § 9 odst. 2 písm. p/ o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech zákonného ručení při porušení péče řádného hospodáře.7. V této věci žalobce žalobou (jejíž obsah vymezuje předmět sporu, který je určující pro stanovení věcné příslušnosti soudů ve sporném občanském soudním řízení – viz například usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2012, sp. zn. I. ÚS 3348/10) v návaznosti na odstoupení od smlouvy uzavřené se žalovanou uplatnil nároky na vypořádání částek jím poskytnutých na plnění smluv, od nichž odstoupil, nároky na náhradu škody, jež žalobci vznikly v důsledku vad díla a smluvní pokuty, na niž žalobci vzniklo právo v důsledku prodlení žalované.8. Nadřízený soud konstatuje, že pro nárok v této věci požadovaný není zákonem založena výjimka z obecné věcné příslušnosti okresních soudů ve sporném občanském soudním řízení (§ 9 odst. 1 o. s. ř.). Věcná příslušnost krajských soudů podle speciálního ustanovení § 9 odst. 2 písm. p) o. s. ř., kterého se žalobce, pokud jde o nároky vůči žalovanému jednateli žalované, dovolává, je dána právě a jen ohledně nároků vůči žalovanému 2), nikoliv vůči žalované. Spojení věcí dle § 112 odst. 1 o. s. ř v rámci zásady hospodárnosti je však podmíněno tím, že k jejich projednání a rozhodnutí je věcně příslušný tentýž soud. Není-li tento předpoklad naplněn, nelze vůbec o postupu podle § 112 odst.1 o. s. ř uvažovat s ohledem na to, že věcná příslušnost soudu k projednání a rozhodnutí věci je jednou z podmínek řízení, k nimž soud přihlíží kdykoliv za řízení (§ 103 a 104 o. s. ř.).9. Z vyložených důvodů nadřízený soud rozhodl podle § 104a odst. 2, poslední věta o. s. ř., že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy, a současně rozhodl podle § 104a odst. 6, část věty před středníkem o. s. ř., kterému konkrétnímu soudu bude věc postoupena k dalšímu řízení.10. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).