0 OINS 23/2021 — (nezadán)

<b>1. Průběh správního řízení</b> 1 Dne [datum] obdrželo Ministerstvo spravedlnosti ČR (dále jako„ ministerstvo“ případně„ správní orgán“) podnět od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových týkající se znaleckého posudku vypracovaného obviněnou dne [datum] pod [číslo] 2020. 2 Doručením příkazu č. j. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] bylo s obviněnou zahájeno řízení o přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZZT“). Proti příkazu podala obviněná dne [datum] včasný odpor s odůvodněním. Námitky obviněné vznesené v odporu jsou uvedeny níže. 3 Dne [datum] byla obviněná vyrozuměna o právu nahlédnout do spisu a vyzvána k vyjádření podle § 36 odst. 3 správního řádu 4 Dne [datum] nahlédl do spisu jednatel obviněné, Ing. [jméno] [příjmení]. 5 Dne [datum] byla obviněná podle § 36 odst. 3 správního řádu opětovně vyrozuměna o tom, že byly shromážděny podklady k vydání rozhodnutí. Obviněná se k podkladům vyjádřila přípisem ze dne [datum], v němž požádala, aby byl spisový materiál doplněn o revizní posudek, který byl vypracován v řízení č. j. [spisová značka] vedeném [název soudu]. Ministerstvo si posudek vyžádalo; byl mu doručeno [název soudu] dne [datum]. Poté byla obviněná opětovně vyrozuměna o shromáždění podkladů přípisem ze dne [datum]. Obviněná v reakci na tento přípis uvedla, že setrvává na svých dřívějších vyjádřeních a zároveň namítla, že skutek byl promlčen, jak je uvedeno níže. <b>2. Skutková zjištění</b> <b><i>Podklady pro rozhodnutí</b></i> <i>Znalecký posudek [číslo] 2020</i> 6 Nadepsaný posudek obviněná vypracovala den [datum] na objednávku [územní celek]. Znaleckým úkolem obviněné bylo určit cenu obvyklou pozemku parcelní číslo [číslo] v k. ú. [obec]. Jednalo se o pozemek o rozloze 1977 m2 s cizí stavbou. V územním plánu je pozemek umístěn v ploše„ plochy občanské vybavenosti – veřejné“. 7 Obviněná určila cenu pozemku porovnávací metodou. Za účelem porovnání vytvořila srovnávací soubor čítající dvě realizované (kupní) ceny a dvě nabídkové ceny pozemků. Kupní ceny, které jsou z roku 2014 a 2018, obviněná převedla pomocí cenových indexů na jednotnou úroveň. Nabídkové ceny obviněná vybrala z blíže neurčené inzerce. Jedná se o nabídku koupě pozemků určených pro komerční výstavbu, jeden je částečně v ploše občanská vybavenost. Nabídkové ceny obviněná upravila koeficientem na pramen ceny. V posudku není uvedeno, odkud obviněná získala informace o cenách, které použila k porovnání a ke stanovení ceny. 8 Obviněná po výše uvedených úpravách vypočetla jednotkové ceny pozemků, které upravila koeficienty odlišnosti. Pak stanovila jednotkovou cenu ve výši aritmetického průměru. Obvyklou cenu pozemku určila vynásobením této jednotkové ceny ve výši 366 Kč/m2 a rozlohy pozemku 1977 m2. Tak po zaokrouhlení došla k ceně 7 200 000 Kč. Skutečnost, že je pozemek zatížen cizí stavbou, obviněná zohlednila tím, že cenu snížila o 15 %, což odůvodnila odkazem na znalecký standard POSN [číslo] (Standardy zapsaného spolku Asociace znalců a odhadců). 9 Posudek za obviněnou vypracoval Ing. [jméno] [příjmení] 10 Z evidence vedené správním orgánem (SEZNAT) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování cenných papírů a služeb, podniky (obchodní závody) a nehmotná aktiva. <i>Znalecký posudek [číslo]</i> 11 Nadepsaný posudek požádala zařadit mezi podklady pro rozhodnutí obviněná. Jedná se o posudek vypracovaný Ing. Arch. [jméno] [příjmení] dne [datum]. K podání posudku byla ustanovena [název soudu] v řízení [spisová značka]. V posudku se na str. 18 a 19 vyjádřila k posudku obviněné [číslo] [rok]. Konkrétně uvedla, že po prostudování tohoto posudku může konstatovat, že se shoduje s metodickými postupy tohoto posudku a že výběr vstupních dat považuje za vhodnější, než u jiných posudků vypracovaných v téže věci. Dále v posudku uvedla, že závěry posudku jsou blízké jejím závěrů. Interval jednotkových cen porovnávaných pozemků zkoumaného posudku má také průnik s intervalem jednotkových cen jí analyzovaných dat porovnávaných nemovitostí. <b><i>Závěr skutkových hodnocení</b></i> 12 Správní orgán v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 správního řádu hodnotil důkazy podle své úvahy, přitom přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Skutkové závěry vyvodil správní orgán z obsahu znaleckého posudku, jehož kopii má k dispozici. Z tohoto posudku považuje správní orgán za prokázané, že obviněná dne [datum] vypracovala znalecký posudek [číslo] [rok], ve kterém stanovila cenu obvyklou pozemku parcelní [číslo] v k. ú. [obec] Cenu určila porovnáním, tedy statistickou metodou, jejíž podstata spočívá ve statistickém vyhodnocení obchodních transakcí s obdobnými nemovitostmi. V posudku neuvedla, odkud získala použité vstupní údaje, konkrétně informace o cenách (nabízených i realizovaných), které použila k porovnání. 13 Dále má správní orgán z posudku za prokázané, že posudek vypracoval Ing. [jméno] [příjmení]. Tato skutečnost je uvedeno v posudku a obviněná ji nerozporuje. Z evidence vedené správním orgánem bylo prokázáno, že Ing. [jméno] [příjmení] má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování cenných papírů a služeb, podniky (obchodní závody) a nehmotná aktiva. 14 Správní orgán přihlédl i k vyjádření obviněné a ke znaleckému posudku Ing. Arch. [jméno] [příjmení] [číslo] o jehož zařazení do spisu obviněný požádal. Vyjádření obviněného ani posudek Ing. Arch. [jméno] [příjmení] nerozporují zjištění, že obviněná v posudku neuvedla, odkud získala vstupní údaje pro určení ceny. <b>3. Právní kvalifikace</b> <b><i>[příjmení] působnost</b></i> 15 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější (§ 8 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“)). Obviněná vyhotovila posudek dne [datum], v době účinnosti ZZT, přitom dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“); správní orgán proto musel posuzovat, zda je pozdější právní úprava pro obviněnou příznivější. 16 Protože okolnosti vztahující se ke spáchání přestupku a k osobě pachatele jsou stejně významné podle nové i dřívější právní úpravy, vyšel správní orgán z porovnání výměr správních trestů uvedených v posuzovaných zákonech. Ustanovení § 8 ZZT stanoví, že znalci jsou povinni vykonávat znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byli jmenováni. Podle § 25b odst. 1 písm. a) ve spojení s odst. 3 ZZT je porušení této povinnosti přestupkem, za který lze uložit pokutu do výše 200 000 Kč. Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializace, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. Pokud tyto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což mu může být podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uložena pokuta do výše 500 000 Kč. Z porovnání uvedených sazeb plyne, že pozdější úprava není pro pachatele příznivější, správní orgán proto posuzoval odpovědnost za přestupek podle zákona účinného v době spáchání přestupku. <b><i>Naplnění znaků přestupku</b></i> 17 Správní orgán se dále zabýval tím, zda skutky popsané výše ve výroku rozhodnutí naplnily formální a materiální znaky přestupku. 18 Podle § 8 ZZT musí znalecké ústavy vykonávat znaleckou činnost řádně, pokud tak neučiní dopustí se přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. 19 Povinnost znalce vykonávat činnost řádně byla konkretizovaná ve vyhlášce [číslo] Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících (dále jen„ Znal.V.“). Podle § 13 Znal.V. znalec v posudku„ uvede popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek)“. Judikatura Nejvyššího soudu i odborná literatura se shodují v tom, že obsahové náležitosti, jakkoliv vyhláškou formulovány obecně a stručně, musí zaručovat přezkoumatelnost posudku. Pokud nelze z posudku vyčíst, jakým způsobem znalec ke svým závěrům došel, vyvstávají odůvodněné pochybnosti o jejich správnosti, a posudek nelze k jeho účelu použít. Proto je nezbytné, aby znalec dostatečně popsal zkoumaný jev, zdroje dat, z nichž čerpal, metodu, kterou postupoval, jakož i všechny podstatné úvahy, kterými se řídil. 20 Pokud údaje, které znalec použije pro ocenění, nepocházejí z věrohodné zdroje, nebo pokud vůbec nelze určit, z jakého zdroje pocházejí, je posudek netransparentní. <i>Použití netransparentních údajů</i> 21 Obviněná v posuzovaném případě neuvedla, odkud získala údaje o prodejích a nabídkách, které