0 OINS 9/2022 — (nezadán)

<b>1. Vymezení věci</b> 1 Insolvenční správkyně Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ účastnice“ nebo„ účastnice řízení“), opakovaně neposkytla Ministerstvu spravedlnosti (dále také„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) požadovanou součinnost (blíže viz odst. 53 až 56 tohoto rozhodnutí). Z toho správní orgán pojal důvodné podezření, že účastnice nevykonává činnost insolvenčního správce svědomitě a s odbornou péči. Proto přistoupil k prověření výkonu činnosti insolvenčního správce účastnicí formou analýzy informací a dokumentů veřejně přístupných v insolvenčním rejstříku. 2 V rámci prověřování bylo zjištěno, že účastnici byly pro neplnění povinností stanovených zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ IZ“ nebo„ insolvenční zákon“) (ve znění účinném do 31. 5. 2019 i ve znění pozdějších předpisů) insolvenčním soudem do zahájení řízení uloženy celkem 3 pořádkové pokuty podle § 81 odst. 2 IZ v celkové výši 20 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že účastnice byla insolvenčním soudem ve 2 řízeních zproštěna funkce pro neplnění povinností podle § 32 odst. 1 IZ. Rovněž bylo zjištěno, že účastnice porušila povinnosti stanovené IZ (minimálně) v 1 dalším případě, když jí za toto jednání byla insolvenčním soudem uložena pořádková pokuta podle § 7 IZ ve spojení s § 53 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve výši 25 000 Kč. 3 V rámci prověřování výkonu činnosti insolvenčního správce účastnicí se správní orgán rovněž zaměřil na porušení povinností stanovených zákonem č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (dále jen„ ZIS“ nebo„ zákon o insolvenčních správcích“). Při tom bylo zjištěno, že účastnici řízení byly uloženy 4 pokuty za přestupky spočívající v porušení povinností stanovených ZIS (ve znění účinném do 31. 5. 2019 i ve znění pozdějších předpisů), a to konkrétně rozhodnutím správního orgánu ze dne 13. 2. 2018, č. j. MSP-86/2017-OINS-SRIS/8, za přestupky podle § 36b odst. 1 písm. a) a § 36b odst. 2 ZIS ve znění účinném do 31. 5. 2019, ze dne 10. 6. 2021, č. j. MSP-10/2021-OINS-SRIS/4 a ze dne 9. 2. 2022, č. j. MSP-2/2022-OINS-SRIS/4, za přestupek podle § 36b odst. 1 písm. j) ZIS ve znění pozdějších předpisů, a ze dne 20. 4. 2022, č. j. MSP-4/2022-OINS-SRIS/6, za přestupek podle § 36b odst. 1 písm. e) ZIS ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 154 500 Kč. 4 Konečně bylo zjištěno, že účastnice řízení ani přes opakovanou žádost ministerstva (ze dne 10. 5. 2021, č. j. MSP-95/2021-OINS-SIS/4, a ze dne 29. 11. 2021, č. j. MSP-95/2021-OINS-SIS/6) do zahájení tohoto řízení ministerstvu nezaslala písemné vyjádření ke své činnosti v řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka], vedeném s dlužníkem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], u Krajského soudu v Ostravě, ohledně nesplnění povinností uložených jí usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], a kopie dokladů, kterými by jí tvrzené skutečnosti doložila, i přes to, že jí příkazem ministerstva ze dne 10. 6. 2021 č.j. MSP-2/2022-OINS-SRIS/4 a ze dne 9. 2. 2022, č. j. MSP-2/2022-OINS-SRIS/4, za neposkytnutí této součinnosti byly (již pravomocně) ministerstvem uloženy pokuty v celkové výši 77 500 Kč (viz odst. 3 rozhodnutí). 5 S ohledem na uvedené zahájilo ministerstvo přípisem ze dne 30. 9. 2022, č. j. MSP-9/2022-OINS-SRIS/3 (dále jen„ oznámení o zahájení řízení“) postupem podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) s účastnicí správní řízení z moci úřední podle § 13 odst. 2 ZIS ve znění pozdějších předpisů o zrušení povolení insolvenčního správce. V oznámení o zahájení řízení byla účastnice poučena o svých právech ve správním řízení a byla zároveň informována, že byly shromážděny podklady k vydání rozhodnutí, přičemž jí byla stanovena lhůta k vyjádření se k podkladům rozhodnutí podle § 36 odst. 3 s. ř. na 10 dní od doručení oznámení o zahájení řízení. Oznámení o zahájení řízení bylo účastnici doručeno dne [datum]. <b>2. Právní východiska</b> 6 Podle § 13 odst. 2 ZIS ve znění pozdějších předpisů„ Ministerstvo může zrušit povolení nebo zvláštní povolení insolvenčnímu správci, který závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem, kontrolním řádem nebo insolvenčním zákonem“. 7 Objektem dohledu ministerstva je řádný výkon profese insolvenčního správce jako vysoce specializované činnosti, která má zásadní dosah do majetkové sféry dlužníka a jeho věřitelů. V takovém případě existuje oprávněný a významný veřejný zájem na tom, aby činnost insolvenčního správce vykonávaly pouze osoby bezúhonné a náležitě odborně vybavené a aby osoby, které tyto požadavky nesplňují a jsou tedy z tohoto hlediska nezpůsobilé vykonávat činnost insolvenčního správce, byly ze systému vyřazeny. 8 Smyslem, účelem a cílem dohledu správního orgánu je tedy působit na kvalitu činností vykonávaných insolvenčními správci obecně, čímž se právě liší od dohlédací činnosti soudu, která má za úkol zajistit toliko řádný průběh konkrétního insolvenčního řízení. Správní orgán tedy v rámci výkonu dohledu nehodnotí jednání insolvenčního správce z hlediska následků tohoto jednání pro jednotlivé insolvenční řízení, ale posuzuje, zda je u dané osoby dán předpoklad nadále vykonávat řádně profesi insolvenčního správce, aniž by byl ohrožen zákonem chráněný zájem. 9 Pokud správní orgán dospěje k závěru, že pochybení insolvenčního správce jsou opakovaná, či natolik závažná, že jsou způsobilá ohrozit veřejný zájem na řádném výkonu profese insolvenčního správce, je povinen přistoupit ke správní úvaze o (ne) aplikaci nápravného prostředku správního dozoru (zrušení povolení). 10 V rámci provedené správní úvahy se správní orgán zabývá zejména tím, zdali intenzita ohrožení zákonem chráněného zájmu na řádném výkonu činnosti insolvenčních správců je v důsledku protiprávního jednání insolvenčního správce v daném případě natolik vysoká, že může ohrožovat důvěryhodnost všech insolvenčních řízení a vyvolává důvodné pochyby o způsobilosti insolvenčního správce dále řádně vykonávat svou činnost. Dospěje-li správní orgán k závěru, že existují důvodné pochybnosti o dalším řádném výkonu činnosti insolvenčního správce, rozhodne o zrušení povolení insolvenčního správce. 11 V souvislosti s charakterem oprávnění ministerstva zrušit insolvenčnímu správci povolení správní orgán považuje za důležité vyzdvihnout, že odnětí státního povolení k výkonu činnosti není primárně nástrojem správního trestání (srov. [příjmení], D. a kol.: Správní právo. 8. vyd. Praha: C.H.Beck, 2012, mar. 355), jedná se o odlišný a samostatný právní institut. Jak případně konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 19. 2. 2015, č. j. 9 As 202/2014-236, [číslo] Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,„ správní úřady disponují nejen sankčními oprávněními, ale řadou mocenských oprávnění, kterými mohou velmi účinně prosadit plnění právních povinností, zabránit jejich dalšímu porušování nebo odstranit protiprávní stav (např. (…) zrušit, pozastavit, omezit vydaná povolení (…))“. V návaznosti na to správní orgán poznamenává, že tak není vyloučeno současné použití přestupkového řízení ZIS (ve znění účinném do 31. 5. 2019, jakož i ve znění pozdějších předpisů), aniž by byla porušena zásada ne bis in idem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2012, č. j. 4 A 39/2011-107, s. 8 per analogiam). <b>3. Vyjádření účastnice a vypořádání jejích námitek</b> 12 Dne [datum] bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření účastnice. V podání se účastnice zejména snaží objasnit skutečnosti, které vedly k neplnění jejích povinností. <b>Námitka nepříznivé osobní (rodinné) situace účastnice</b> 13 Účastnice řízení ve svém vyjádření předně přiznává, že jí byly insolvenčním soudem uloženy (4) pořádkové pokuty, avšak vzápětí poukazuje na skutečnost, že„ 3 pokuty z toho byly uloženy v rámci insolvenčního řízení, kde byl způsob řešení úpadku konkurz“; účastnice si je vědoma, že postup v těchto řízeních nebyl, zejm. s ohledem na její nepříznivou osobní situaci (toho času účastnice„ řešila věci osobní povahy, jakožto rozvod, péči o děti a další těhotenství“) lege artis a proto proti uloženým pořádkovým pokutám nikterak nebrojila. V této souvislosti účastnice zdůrazňuje, že se po uložení předmětných pořádkových pokut„ poučila“ a„ požádala ministerstvo“ o zúžení odborného zaměření (toliko) na oddlužení (tj. aby jí již nadále nebyly přidělovány konkurzy), čímž„ v této věci zjednala nápravu“. Účastnice dále uvádí, že„ jedna pořádková pokuta byla uložena i v rámci ins. řízení, kde způsobem řešení úpadku bylo oddlužení, došlo k tomu však administrativní chybou, kdy asistentka opomněla předmětné výzvy“ předat účastnici ke„ zpracování, z čehož byly následně vyvozeny rovněž důsledky a s touto asistentkou ukončen pracovní poměr“. Účastnice se domnívá, že„ zjednaná náprava byla dostatečná“ a relevantním důvodem pro aplikaci nápravného opatření v podobě odebrání licence k výkonu činnosti insolvenčního správce by byla