11 Td 19/2019 — Nejvyšší soud

11 Td 19/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 3. 2019 Spisová značka:11 Td 19/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TD.19.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podjatost Dotčené předpisy:§ 30 odst. 1 tr. ř. § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:26. 6. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Td 19/2019-10 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 3. 2019 námitku podjatosti vznesenou S. B., nar. XY, v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tz 32/2019, a rozhodl t a k t o : Podle ustanovení § 31 odst. 1 tr. řádu z důvodu uvedeného v ustanovení § 30 odst. 1 tr. řádu není předsedkyně senátu JUDr. Milada Šámalová vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o stížnosti pro porušení zákona, které je vedeno u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tz 32/2019. O d ů v o d n ě n í : 1. Usnesením Policie ČR – Městské ředitelství policie Brno, 2. oddělení obecné kriminality, ze dne 18. 12. 2018, č. j. KRPB-19199-64/TČ-2018-060272, bylo rozhodnuto podle § 159a odst. 1 tr. řádu o odložení podezření ze spáchání přečinu pomluvy podle § 184 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterých se měl dopustit podezřelý S. B., neboť po provedeném prověřování dopěl policejní orgán k závěru, že v dané věci nejde o podezření z trestného činu a není namístě věc vyřídit jinak. Proti tomuto usnesení podal dne 27. 12. 2018 poškozený Ing. Miloš Zeman, prostřednictvím svého zmocněnce, stížnost, jež byla usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 7. 2. 2019, sp. zn. 2 ZN 1160/2018, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodná zamítnuta. 2. Dne 5. 3. 2019 podal ministr spravedlnosti v neprospěch podezřelého S. B. stížnost pro porušení zákona proti shora citovanému pravomocnému usnesení státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 7. 2. 2019, sp. zn. 2 ZN 1160/2018, s tím, že tímto usnesením byl ve prospěch podezřelého porušen zákon v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, 6 a § 159a odst. 1 tr. řádu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2019 byla podaná stížnost pro porušení zákona zapsána do senátu č. 8 pod sp. zn. 8 Tz 32/2019, jehož členkou je mimo jiné i JUDr. Milada Šámalová. 3. Přípisem Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2019 byl podezřelý S. B. písemně informován o personálním složení senátu, jemuž byla podaná stížnost pro porušení zákona přidělena k vyřízení, na což podezřelý reagoval svým podáním ze dne 14. 3. 2019, jehož obsahem je vznesení námitky podjatosti vůči člence senátu č. 8 Nejvyššího soudu JUDr. Miladě Šámalové. Tuto námitku podjatosti podezřelý odůvodnil tím, že jmenovaná soudkyně Nejvyššího soudu je manželkou prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D., předsedy Nejvyššího soudu, který byl do této funkce jmenován dne 22. 1. 2015 prezidentem republiky Ing. Milošem Zemanem, jenž v této trestní věci vystupuje v procesním postavení poškozeného. Podezřelý je přitom toho názoru, že soudce, který byl do své funkce jmenován na základě výhradní diskreční pravomoci jednoho ze subjektů trestního řízení (v tomto případě poškozeného Ing. Zemana), nemůže rozhodovat v trestním řízení dotýkajícím se tohoto subjektu, a to proto, že nelze vyloučit pochybnosti, že nebude ve vztahu k tomuto subjektu rozhodovat nestranně. Shodný názor přitom platí i pro soudce, kteří jsou osobami blízkými soudce takto jmenovaného subjektem trestního řízení. V souvislosti s vznesenou námitkou podjatosti pak podezřelý odkázal na ustálenou judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, zejména nález Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 1811/14. Závěrem pak podezřelý navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že JUDr. Milada Šámalová je vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného pod sp. zn. 8 Tz 32/2019, neboť lze mít pochybnosti, že pro její poměr k poškozenému nemůže nestranně rozhodovat. 4. Nejvyšší soud z podnětu podané námitky podjatosti v souladu s § 31 odst. 1 tr. řádu přezkoumal, zda není dán konkrétní důvod pro vyloučení předsedkyně senátu č. 8 Nejvyššího soudu JUDr. Milady Šámalové, jenž předpokládá § 30 odst. 1 tr. řádu, načež dospěl k závěru, že žádný z těchto důvodů v daném případě dán není, pročež námitku podjatosti podanou podezřelým neshledal v žádném směru důvodnou. 5. V obecné rovině je třeba připomenout, že podle § 30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupců, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Podle § 31 odst. 1 věta třetí tr. řádu o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu. 6. Jedná-li se o požadavek nestrannosti soudu, pak je jím rozuměna nezávislost či nepodjatost rozhodujícího tělesa ve vztahu ke konkrétním účastníkům či k předmětu řízení. Podstatným je přitom fakt, že nejde toliko o subjektivní přesvědčení soudce či účastníků řízení o podjatosti či nepodjatosti, ale též o objektivní zdání nestrannosti, tj. to, jak by se rozhodování jevilo vnějšímu pozorovateli. Tento subjektivní i objektivní aspekt přitom vyzdvihla judikatura Evropského soudu pro lidská práva, která pravidelně používá obě tato hlediska, přičemž se k tomuto pojetí přiklonil rovněž Ústavní soud. Důvody, které k rozšíření nestrannosti až na úroveň oné objektivní roviny vedou, osvětlil Ústavní soud například v nálezu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 371/04: ,,Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, také v rovině objektivní.“ Vedle toho může nestrannost nabývat dvou poloh, a to funkcionální a personální. Zatímco v případě první roviny jde o to, zda je porušením nestrannosti, pokud stejná osoba rozhoduje na různých stupních soudní soustavy, případně se podílí na rozhodování v různých funkcích, druhá rovina se týká osobních vztahů soudce s účastníky řízení či vztahu k předmětu řízení (Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 739-740). 7. Nejvyšší soud přezkoumal námitku podjatosti vznesenou podezřelým S. B. vůči osobě předsedkyně senátu č. 8 Nejvyššího soudu JUDr. Miladě Šámalové a na podkladě příslušného spisového materiálu dospěl ve světle výše citované judikatury Ústavního soudu k závěru, že tato námitka není opodstatněná, tzn. že v dané trestní věci nejsou podle § 30 odst. 1 tr. řádu a contrario dány důvody pro vyloučení této soudkyně z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o stížnosti pro porušení zákona vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tz 32/2019. Z podezřelým vznesené námitky podjatosti nikterak neplyne, že by mezi jmenovanou soudkyní Nejvyššího soudu a poškozeným panoval jakýkoli osobní vztah, když podezřelým tvrzená pochybnost o nestranném rozhodování v dané věci je dovozována toliko z rodinného vztahu JUDr. Milady Šámalové k předsedovi Nejvyššího soudu, jenž byl do této funkce jmenován právě osobou poškozeného v rámci jeho výlučné pravomoci spojené s výkonem funkce prezidenta republiky (čl. 62 písm. f) Ústavy). V tomto ohledu však nelze pominout skutečnost, že z podezřelým vznesené námitky podjatosti, ani ministrem spravedlnosti v jeho neprospěch podané stížnosti pro porušení zákona, nikterak nevyplývá, že by výše jmenovaná soudkyně byla v předmětné trestní věci dříve jakkoli činná, či se k ní, např. v médiích, jakýmkoli způsobem vyjadřovala. Rovněž ve vztahu k osobě předsedy Nejvyššího soudu nebylo podezřelým jakkoli namítáno, že by v předmětné věci činil jakékoli faktické kroky nebo prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků, popř. jiným způsobem, sděloval své názory či postoje vztahující se k této věci, popř. ke komukoli z účastníků trestního řízení. Podezřelým užitou