§ 8 zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců – Kárné řízení se zahajuje na návrh, a přesně vymezuje, kdo…
Zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců · 7/2002 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 8 zákona č. 7/2002 Sb. stanovuje, že kárné řízení se zahajuje na návrh, a přesně vymezuje, kdo je oprávněn takový návrh podat proti soudcům, předsedům a místopředsedům soudů, předsedům kolegií a státním zástupcům. Kárné řízení proti soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia nebo státnímu zástupci nemůže být zahájeno z úřední povinnosti, ale vždy jen na základě podaného návrhu. (§ 8 zákona č. 7/2002 Sb., zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, státní zástupce, žalobce
- Judikatura: na § 8 odkazuje 147 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 7/2002 Sb.
(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh.
(2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat
a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,
e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně v jeho obvodu,
f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu v jeho obvodu,
g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu.
(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat
a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,
b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,
d) předseda soudu proti místopředsedovi příslušného soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně v jeho obvodu,
e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.
(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,
b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,
c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.
(5) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci,
b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,
d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství,
e) vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce, proti tomuto státnímu zástupci.
(6) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce je oprávněn podat
a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci,
b) vrchní státní zástupce proti krajskému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu,
c) krajský státní zástupce proti okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kárné řízení proti soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia nebo státnímu zástupci nemůže být zahájeno z úřední povinnosti, ale vždy jen na základě podaného návrhu.
- Okruh osob a institucí oprávněných podat návrh na zahájení kárného řízení je striktně vymezen zákonem a liší se podle toho, proti komu je návrh směřován (např. prezident republiky může podat návrh proti kterémukoliv soudci, ale předseda okresního soudu jen proti soudci příslušného okresního soudu).
- Proti předsedovi nebo místopředsedovi soudu může návrh podat například prezident republiky, ministr spravedlnosti nebo Veřejný ochránce práv.
- Proti státnímu zástupci mohou návrh podat ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce, případně vrchní státní zástupce nebo krajský státní zástupce v rámci své působnosti.
Na co si dát pozor
- Každý odstavec paragrafu se zabývá jinou skupinou osob (soudci, předsedové/místopředsedové soudů, předsedové kolegií, státní zástupci), a pro každou skupinu jsou stanoveny odlišné okruhy navrhovatelů.
- Oprávnění podat návrh se často odvíjí od hierarchické pozice navrhovatele a od toho, zda se jedná o soudce či státního zástupce v jeho obvodu nebo na jeho soudu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 8
Jak soudy aplikují § 8
Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, totiž prezident republiky disponuje samostatným oprávněním podat návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti proti kterémukoliv soudci.
Návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce je navíc podle § 8 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, oprávněn podat daleko širší okruh osob, např. i prezident republiky proti kterémukoli soudci, v případě soudců Vrchního soudu v Praze pak i předseda Nejvyššího soudu.
Nejprve řešil otázku, zda nepřichází v úvahu postup spočívající v přerušení kárného řízení při aplikaci § 25 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 224 odst. 5 trestního řádu z důvodu kolize běžného zákona – ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zvažováno v případě návrhu směřujícímu proti předsedovi Nejvyššího soudu) a Ústavy, resp. jeho čl. 62 písm. f) a dospěl k závěru, že obsah ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu ke čl. …
Související
§ 119 (Zákon o soudních exekutorech a exekuční )§ 120 (Zákon o soudních exekutorech a exekuční )§ 11 ZASTAVENÍ A PŘERUŠENÍ KÁRNÉHO ŘÍZENÍ (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 49b (Zákon České národní rady o notářích a je)§ 1 ÚČASTNÍCI KÁRNÉHO ŘÍZENÍ A KÁRNÉ ORGÁNY (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)