11 Tdo 25/2024 — Nejvyšší soud

11 Tdo 25/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 6. 2024 Spisová značka:11 Tdo 25/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:11.TDO.25.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Postoupení věci jinému orgánu Subsidiarita trestní represe Dotčené předpisy:§ 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. § 188 odst. 1 písm. b) tr. ř. § 171 odst. 1 tr. ř. § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 8. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 25/2024-102 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 6. 2024 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného R. C., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2023, č. j. 9 To 221/2023-66, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 3 T 55/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 24. 5. 2023, č. j. 3 T 55/2023-55, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. řádu ve spojení s § 188 odst. 1 písm. b) tr. řádu a § 171 odst. 1 tr. řádu trestní věc obviněného R. C., narozeného XY v XY (dále převážně jen „obviněný“), pro skutek spočívající v tom, že: ačkoliv nedisponoval potřebným povolením k nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, tedy bez povolení, neoprávněně a v rozporu s ustanoveními § 3 odst. 2 a § 4 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vědomím, že látka buprenorfin je uvedena jako látka psychotropní v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013, o seznamech návykových látek, které podle § 44c zákona č. 167/1998, o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů stanoví seznamy omamných a psychotropních látek, dne 19. 4. 2023 ve 14:05 hodin, v Praze XY, v ulici XY, neoprávněně prodal za částku 150 Kč M. K., nar. XY, fragment tablety Ravata o hmotnosti 0,113 gramu, ve které byla zjištěna přítomnost látky buprenorfinu, postoupena Úřadu městské části Praha 5, neboť skutek není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako přestupek či jiný správní delikt. 2. Pro úplnost lze doplnit, že v jednání obviněného citovaném výše a uvedeném v návrhu na potrestání státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 5. 2023, č. j. ZK 202/2023-13, byl spatřován přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. 3. Proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně podal státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 v neprospěch obviněného stížnost, o níž rozhodl Městský soud v Praze (dále jen „stížnostní soud“) usnesením ze dne 27. 6. 2023, č. j. 9 To 221/2023-66, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení stížnostního soudu podává nyní nejvyšší státní zástupce (dále také jen „dovolatel“) v neprospěch obviněného dovolání, a to z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu v jeho druhé alternativě s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. f) a h) tr. řádu. Má totiž za to, že napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. d) tr. řádu, přestože v řízení mu předcházejícím bylo soudem prvního stupně rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí, a toto rozhodnutí spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku. 5. Dovolatel se neztotožňuje s právním závěrem soudu prvního stupně, jenž byl aprobován soudem stížnostním, že v dané trestní věci je namístě aplikovat zásadu subsidiarity trestní represe. S poukazem na znění § 283 odst. 1 tr. zákoníku předně uvádí, že v tomto zákonném ustanovení (na rozdíl od trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 tr. zákoníku anebo trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 tr. zákoníku) není specifikováno, s jakým minimálním množstvím omamné či psychotropní látky nebo jedu musí být neoprávněně nakládáno, aby došlo k naplnění základní skutkové podstaty tohoto trestného činu; přitom však platí, že ne každé neoprávněné nakládání, byť se sebemenším množstvím takové látky, je nezbytné posoudit jako přečin podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Dále připomíná, že pokud se jedná především o základní skutkovou podstatu tohoto trestného činu, je namístě v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu patřičně zvažovat, zda daný čin s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu jeho nedostatečné společenské škodlivosti, a to za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty (k tomu odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 11 Tdo 21/2021, bod 38., a stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2012, publikované pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr.). Poznamenává také, že aplikace zásady subsidiarity trestní represe může výjimečně přicházet v úvahu i ve vztahu ke kvalifikované skutkové podstatě uvedeného trestného činu (v této souvislosti odkazuje například na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 11 Tdo 158/2019). 6. Nejvyšší státní zástupce vyslovuje názor, že okolnosti posuzované trestní věci a osoba obviněného aplikaci zásady subsidiarity trestní represe neumožňují. Zdůrazňuje, že míru společenské škodlivosti v prvé řadě výrazně zvyšuje místo spáchání daného protiprávního jednání, jelikož obviněný se pohyboval v lokalitě, jež je v obecném povědomí zejména v poslední době známa vysokou koncentrací osob zneužívajících zde omamné a psychotropní látky. Je přesvědčen, že tato okolnost zvyšuje závažnost zjištěného jednání, neboť osoba zneužívající omamné a psychotropní látky tyto dále může prodávat dalším osobám, jež je zneužívají, dochází k postupnému zhoršování zdravotního stavu uživatelů, jejich sociálnímu vyloučení a v návaznosti na to i k páchání další sekundární, zejména majetkové trestné činnosti. Neztotožňuje se ani s argumentem soudu prvního stupně, pokud jako okolnost snižující společenskou škodlivost zdůraznil, že obviněný není typickým drogovým dealerem, neboť tato okolnost vůbec netvoří složku trestného činu. Obdobně ani okolnost, že buprenorfin je látkou jinak indikovanou v případě substituční léčby závislosti na opioidech, nemůže mít podle jeho názoru bezprostředně vliv na povahu a závažnost jednání obviněného, který zjevně není lékařem oprávněným indikovat a předepsat takovou substituční léčbu; právě naopak, takový pokoutní „pouliční“ prodej podobných látek fakticky nahrává tomu, že problémový uživatel nemá potřebu vyhledat řádně indikovanou a terapeuticky podloženou substituční léčbu za medicínsky kontrolovaných podmínek, takže tento způsob užívání nemůže mít žádný terapeutický efekt. Má za to, že rozhodně přitom nelze podobným způsobem bagatelizovat zneužívání buprenorfinu jakožto psychotropní látky. V této souvislosti upozorňuje, že buprenorfin se již v letech 2001 až 2003 stal jednou z nejpopulárnějších drog na českém trhu; přitom na možnost zneužití buprenorfinu, stejně tak jako na negativní doprovodné jevy, upozorňuje i Ministerstvo zdravotnictví. Pokud se jedná o soudem prvního stupně namítané malé množství účinné látky, poukazuje na to, že buprenorfin je 25 až 50x potentnější než morfin, z čehož vyplývá, že již i velmi malé množství buprenorfinu vyvolává nežádoucí psychoaktivní účinky. Zneužívání buprenorfinu je přitom v České republice velmi časté, přičemž odborná literatura dlouhodobě upozorňuje na zneužívání této látky (především intravenózně), s čímž se pojí další negativní doprovodné jevy, zejména zvýšené riziko přenosu původce onemocnění, jako je například hepatitida typu C nebo infekce HIV. Dodává současně, že škodlivé zneužívání buprenorfinu není doménou pouze České republiky. 7. Z hlediska okolností spáchání činu nejvyšší státní zástupce dále zdůrazňuje, že svědek M. K. (odběratel) dobrovolně vydal v souladu s § 78 tr. řádu fragment tablety léčiva Ravata, který si za částku 150 Kč zakoupil od obviněného, a obviněný R. C. při svém zadržení vydal kromě finančních prostředků utržených za prodej výše uvedeného fragmentu jednu celou tabletu a dva fragmenty léčiva Ravata. Konstatuje, že obviněný tak měl k dispozici pro distribu