11 Tdo 30/2022 – Nejvyšší soud

11 Tdo 30/2022-394USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 4. 2022 o dovolání obviněného M. V., narozeného XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 10. 2021, č. j. 4 To 386/2021-359, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 5 T 60/2020, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného M. V. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 29. 4. 2021, č. j. 5 T 60/2020-328, byl obviněný M. V. (dále jen „obviněný“, případně „dovolatel“) uznán vinným ze spáchání jednak zločinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2, 4 tr. zákoníku (pod bodem I. rozsudku), jednak přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zákoníku účinného do 31. 5. 2020 (zjevně písařským pochybením, jak na to upozornil posléze odvolací soud, zde soud prvního stupně uvádí účinnost do 30. 9. 2020) [pod bodem II. a) rozsudku], a dále přečinu týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zákoníku účinného do 31. 5. 2020 [pod bodem II. b) rozsudku]. Uvedených trestných činů se obviněný podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tím, že: I. od přesně nezjištěné doby, do 3. 5. 2019, ve sklepním prostoru pod samostatnou garáží, stojící na stavební parcele číslo XY v k. ú. obce XY u domu čp. XY v ulici XY, vše v jeho vlastnictví, měl v držení: 1) celkem 28,35 gramu granulí přípravku FURADAN, obsahujícího nejméně 1,403325 gramu karbofuranu, který je látkou vysoce toxickou, dráždivou a nebezpečnou pro životní prostředí, způsobilou vážně ohrozit život a zdraví lidí a je zařazen mezi jedy v Nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, 2) celkem 0,66497 kilogramu kapaliny, obsahující 168,9 gramu endrinu, který je látkou vysoce toxickou (při požití a styku s pokožkou), poškozující imunitu a reprodukci, nebezpečnou pro životní prostředí a také perzistentní (těžko odstranitelnou ze životního prostředí), a je zařazen mezi jedy v Nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, přičemž uvedená množství jsou společně více než stonásobkem množství většího než malého, II. v přesně nezjištěné době, s největší pravděpodobností od 1. 1. 2019 do 13. 3. 2019, nastražil v bezprostředním okolí rybníků XY, XY a XY, v katastrálním území obce XY, okres Strakonice, blíže neurčené návnady, obsahující letální dávky jednak karbamátového pesticidu Karbofuran a jednak pesticidu Endrin, za účelem zahubení živočichů škodících chovu ryb provozovaným obžalovaným v tamních rybnících, a v době od 9. 3. 2019 do 19. 3. 2019 došlo a) po požití návnady s karbofuranem k otravě a úhynu dvou jedinců orla mořského, který patří mezi zvláště chráněné, kriticky ohrožené druhy, podle přílohy III. Vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jejichž kadávery byly nalezeny dne 13. 3. 2019 na břehu rybníka XY, b) po požití návnady s endrinem k otravě a úhynu dvou jedinců krkavce velkého, jejichž kadávery byly nalezeny při ohledání místa činu dne 19. 3. 2019 u rybníků XY a XY, ač podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách, když tak z jiných než zdravotních důvodů podal zvířatům potravu, obsahující příměsi nebo předměty, které jim způsobují bolest a utrpení, a přivodil smrt zvířat zakázanými metodami, tedy použitím přípravků, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt, a způsobil jim usmrcení způsobem přivozujícím bolest a utrpení, kdy utrpením se rozumí stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt. 2. Za uvedené trestné činy soud prvního stupně obviněnému uložil podle § 284 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2,5 (dva a půl) roku, jehož výkon podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 3,5 (tři a půl) roku. Dále mu podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložil trest propadnutí věci týkající se věcí specifikovaných v rozsudku a uložených v režimovém skladu Policie ČR, Krajského ředitelství Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. 3. Proti citovanému rozsudku okresního soudu podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 8. 10. 2021, č. j. 4 To 386/2021-359, tak, že je podle § 256 tr. řádu zamítl.II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu, resp. i předcházejícímu rozsudku soudu prvního stupně podává nyní obviněný dovolání, a to prostřednictvím svého obhájce JUDr. Mgr. Milana Dočkala, advokáta, přičemž tak činí z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (pozn. ve znění účinném do 31. 12. 2021). Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Úvodem dovolatel vyjadřuje svou povědomost o tom, že dovolání coby mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě právních vad a nikoli k pouhé revizi skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Současně je ale přesvědčen, že v daném trestním řízení se vyskytly natolik podstatné vady týkající se zejména provedené domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a naplnění všech obligatorních znaků skutkových podstat trestných činů, jimiž byl uznán vinným, že tyto zakládají extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právním posouzením a odůvodňují kasační zásah dovolacího soudu. 6. V dalším textu obviněný konkrétně namítá, že jednak nebylo prokázáno naplnění všech obligatorních znaků skutkové podstaty trestných činů neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku a týrání zvířat podle § 302 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a to zejména naplnění subjektivní a objektivní stránky těchto trestných činů, když jediná najisto postavená skutečnost je, že předmětní chránění živočichové uhynuli v důsledku působení jedů karbofuran a endrin. Poukazuje přitom na to, že oba soudy si těchto okolností byly dobře vědomy, a proto své závěry o vině postavily na úvazu typu „kdo jiný, když ne obviněný“, přestože z pouhého motivu, který navíc ani nebyl spolehlivě zjištěn, rozhodně nelze dovozovat naplnění všech ostatních znaků jmenovaných trestných činů. Vytýká soudům, že nevěnovaly dostatečnou pozornost jeho vyjádření, že se o vydry nezajímá, že je na rybnících, které obhospodařuje, nikdy neviděl a ani nikdy nežádal o náhradu škody způsobenou chráněnými živočichy, a dále, že pominuly okolnost, že kromě něj mohl mít stejné jedy i někdo z okolí a tento je mohl nastražit či si je mohl od něj vzít někdo z lidí, kteří se u něj pohybovali, když pohyb většího počtu osob v jeho objektu dosvědčil i svědek V. B. Zdůrazňuje, že soudy vůbec nezohlednily, že ho nikdo neviděl, že by jedy někdy někam přenášel, nastražoval, ukládal nebo s nimi jakkoli manipuloval, a dále, že zvířata mohla před úhynem urazit určitou vzdálenost do místa, kde byly nalezeny jejich kadávery (jak vyplývá z odborných závěrů, jed nemusí účinkovat nijak rychle, a tudíž živočichové mohli být otráveni i jinde, někým jiným). Podle jeho názoru soudy též zcela přehlédly, že na rybnících hospodaří dlouhá léta, a není tak zřejmé, proč by se pro otravu vyder rozhodl najednou až po tolika letech soužití s nimi. Jestliže v daném trestním řízení bylo zmiňováno tvrzení o jakémsi domlouvání vydrám, upozorňuje, že taková informace prvotně vzešla z procesně nepoužitelného podání vysvětlení svědka F. T., jenž ji však při svém výslechu před soudem prvního stupně výslovně vyloučil. Závěr o jeho vině není možné podle jeho názoru učinit ani z toho důvodu, že při domovní prohlídce se u něj našly jen typově (nikoli individuálně) shodné látky. Ve vztahu k argumentaci odvolacího soudu stran nakládání s injekční stříkačkou za použití jehly k údajnému vpravení látky do svaloviny nějaké nástrahy namítá, že jde o pouhou ničím nepodloženou úvahu, a uvádí, že stříkačkou si jen odměřoval správné množství látky při