11 Tdo 981/2010 — Nejvyšší soud

11 Tdo 981/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:22. 10. 2010 Spisová značka:11 Tdo 981/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:11.TDO.981.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 201 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 2. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 981/2010-22U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. října 2010 o dovolání obviněného Z. V., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. února 2010, sp. zn. 5 To 3/2010, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 117/2009, t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. s e z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. února 2010, sp. zn. 5 To 3/2010, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 19. října 2009, sp.zn. 12 T 117/2009. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Městskému soudu v Brně p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. října 2009, sp. zn. 12 T 117/2009, byl obviněný Z. V. uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. /skutek pod bodem 1) výroku o vině/ a trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek podle § 188 odst. 1 tr. zák. /skutek pod bodem 2) výroku o vině/, a za tyto a za sbíhající se trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180 d tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. září 2009, sp. zn. 89 T 120/2009, mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. soud uložil obviněnému trest propadnutí věci – 10 bílých tablet s nápisem „E“ a 1 sáčku s bílým práškem. Podle § 35 odst. 2 soud zrušil výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. září 2009, sp. zn. 89 T 120/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. K odvolání obviněného Krajský soud v Brně napadeným rozsudkem ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. 5 To 3/2010, podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. rozsudek městského soudu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci znovu rozhodl tak, že obviněného Z. V. uznal vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. /skutek pod bodem 1) výroku o vině/ a přečinem výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 tr. zákoníku /skutek pod bodem 2) výroku o vině/. Za to a za sbíhající se trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. září 2009, sp. zn. 89 T 120/2009, byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání dvaceti dvou měsíců, pro jehož výkon byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku soud uložil obviněnému trest propadnutí věci – 10 bílých tablet s nápisem „E“ a 1 sáček s bílým práškem. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud zrušil výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. září 2009, sp. zn. 89 T 120/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podkladem pro rozhodnutí soudů se v zásadě stalo zjištění, že 1) dne 31. 10. 2008 v 10,40 hod. V B. na ulici D. řídil osobní motorové vozidlo tovární značky VW Jetta, červené barvy, registrační značky….., přičemž byl zastaven a kontrolován hlídkou Policie ČR, přičemž vyšlo najevo, že není držitelem řidičského oprávnění, neboť toto na základě oznámení Magistrátu města Brna ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. ODSČ-205/B-2007, o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení pozbyl ve smyslu § 123c odst. 3 z. č. 361/2000 Sb., přičemž toto oznámení s výzvou k odevzdání řidičského průkazu osobně převzal dne 3. 4. 2008, kdy na místě provedenou orientační zkouškou za použití soupravy Drugwipe-5 byl u něho zjištěn pozitivní výskyt omamných a psychotropních látek, konkrétně metamfetaminu, a následným laboratorním vyšetřením jeho moči pak byla přítomnost metamfetaminu a amfetaminu v jeho těle potvrzena, přičemž metamfetamin známý jako pervitin je návyková látka stimulačního charakteru, mezi jejíž účinky na řízení vozidla patří mimo jiné riziková jízda bez zábran vysokou rychlostí s přeceněním vlastních schopností,vršení chyb, zvýšená citlivost na oslnění, chybné řízení, vybočování z jízdního pruhu, vlnkovitá jízda a riskantní chování, 2) dne 31. 10. 2008 v 10,40 hod. v B. na ulici D. v rámci dopravní kontroly prováděné hlídkou Policie ČR bylo u něho nalezeno 10 ks bílých tablet a sáček s práškem bílé barvy, v nichž byla zjištěna přítomnost efedrinu v množství 1,17 g, přičemž efedrin patří ve smyslu § 2 písm. c) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách mezi prekurzory, kdy v daném případě jde o prekurzor užívaný k výrobě pervitinu. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný Z. V. prostřednictvím svého obhájce dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný v odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že z rozhodnutí soudů není patrno, ze kterých důkazů vycházely, kterými úvahami se řídily a jak se vypořádaly s jeho obhajobou. V dosavadním řízení nebyl předložen jediný relevantní důkaz svědčící o jeho vině a vyvracející jeho obhajobu, a dosud provedené dokazování proto nelze považovat za úplné. Obviněný zdůraznil, že se jednání kladeného mu za vinu dopustil až poté, co mu měly být vráceny čtyři body a do vrácení řidičského oprávnění mu chybělo toliko absolvování přezkoušení. Vozidlo navíc nemohl řídit pod vlivem návykové látky. Tuto skutečnost potvrzuje i záznam ze záchytky, podrobnější zprávu o tom, co měl vlastně obviněný užít, si ale soudy nevyžádaly. Pokud jde o jednání pod bodem 2) výroku vině, soudy se nijak nevypořádaly s jeho obhajobou, že nebyl vlastníkem předmětného vozidla a ani nalezené tablety efedrinu nebyly jeho. Dovolatel tedy má za to, že jeho jednání ani v jednom případě nenaplňuje znaky posuzovaných trestných činů a rovněž trest, který byl obviněnému uložen je nepřiměřeně přísný a v rozporu s ustanovením § 23 až 31 tr. zák. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že jeho námitky uplatněné v dovolání směřují proti neúplnosti provedeného dokazování a proti způsobu, jakým soudy ve věci hodnotily provedené důkazy. Skutkovými zjištěními, tak jak k nim dospěly nižší soudy, je ale Nejvyšší soud v dovolacím řízení vázán, námitky proti skutkovým zjištěním nemohou být uplatněny v rámci žádného z dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. Dovolací námitky zčásti směřují také proti odůvodnění napadeného rozsudku odvolacího soudu, což je podle § 265a odst. 4 tr. ř. nepřípustné. Pokud dovolatel napadl také nepřiměřenou přísnost uloženého trestu, ani tyto jeho námitky nelze podřadit pod žádný ze zákonných dovolacích důvodů. Výrok o trestu lze napadat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Státní zástupce v rámci svého vyjádření navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné, bylo podáno včas, oprávněnou osobou a vykazuje zákonem vyžadované obsahové a formální náležitosti dospěl k následujícím závěrům: Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, pokud napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolatel tento dovolací důvod obsahově naplnil tvrzením, že v posuzovaném případě soudy zjištěný skutkový stav byl nesprávně právně kvalifikován, neboť jeho jednání nenaplňuje znaky trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., trestného či