20 Cdo 1090/2021 — Nejvyšší soud

20 Cdo 1090/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 10. 2021 Spisová značka:20 Cdo 1090/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.1090.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení exekuce Promlčení Dotčené předpisy:§ 101 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 112 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:10. 1. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 1090/2021-194 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného J. G., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Reném Gemmelem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, proti povinnému R. L., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Františkem Weissem, advokátem se sídlem ve Znojmě, Fischerova 770/12, pro 86 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 16 EXE 214/2019, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2020, č. j. 26 Co 228/2020-160, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Oprávněný je povinen zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 132 Kč, k rukám České republiky – Okresního soudu ve Znojmě, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : 1. Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 4. 8. 2020, č. j. 16 EXE 214/2019-147, zastavil exekuci vedenou soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Kocincem, LL.M., Exekutorský úřad Frýdek-Místek, na základě pověření vydaného týmž soudem dne 12. 2. 2019 pod č. j. 16 EXE 214/2019-11 (výrok I.), dále stanovil odměnu pro soudem ustanoveného zástupce (výrok II.), rozhodl, že o nákladech státu bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok III.), a soudnímu exekutorovi nepřiznal náhradu nákladů exekuce (výrok IV.). 2. Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a IV., výroky II. a III. usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve znění, že ustanovenému zástupci povinného Mgr. Františku Weissovi se přiznává za zastupování povinného odměna a náhrady ve výši 2 132 Kč s tím, že tyto platí stát a o náhradě nákladů placených státem bude rozhodnuto samostatným usnesením. Rovněž rozhodl, že žádný z účastníku ani soudní exekutor nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. 3. Odvolací soud dospěl stejně jako soud prvního stupně k závěru, že je v předmětné věci dán předpoklad pro zastavení exekuce ve smyslu ustanovení § 268 odst. 1 písm. h/ podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“). Tím je důvodně vznesená námitka promlčení pohledávky. 4. V daném případě je exekučním titulem platební rozkaz Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 6. 2005, č. j. 17 C 72/2005-26, kterým bylo rozhodnuto o nároku oprávněného ze smlouvy o půjčce. Vzhledem k ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, se věc posuzuje podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“), neboť jde o právní poměry vzniklé před 1. 1. 2014. Právo přiznané soudním rozhodnutím se promlčuje za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 110 odst. 1 obč. zák.). Jestliže ve stanovené promlčecí době dojde k uplatnění práva u soudu, běh promlčecí doby se staví dnem, kdy byl návrh podán (§ 112 obč. zák.). V souzené věci ke stavení promlčecí doby došlo dne 27. 10. 2005, kdy oprávněný podal u Okresního soudu v Karviné návrh na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu povinného. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 12. 2005, č. j. 51 E 1018/2005-10, byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z důchodu, který povinnému vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení v Praze. Ve věci výkonu rozhodnutí však nebylo pokračováno, neboť povinný dle sdělení České správy sociálního zabezpečení nepobíral žádný důchod. Podle ustanovení § 282 o. s. ř. je nutno míti za to, že jestliže v den vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinný nemá vůči plátci mzdy uvedenému v usnesení nárok na mzdu, není nařízení účinné a výkon rozhodnutí bez dalšího končí, o čemž soud žádné rozhodnutí nevydává. Nebyla-li mzda povinného účinně postižena, toliko o tom vyrozumí přípisem oprávněného, sdělí mu, že výkon rozhodnutí tím končí a poučí jej o tom, že chce-li svoji pohledávku i nadále vymáhat výkonem rozhodnutí, musí podat nový návrh. Obdobné pak platí i v případě, že má být postižen důchod vyplácený podle zákona č. 155/1995 Sb. (§ 299 o. s. ř.). V daném případě není pochyb o tom, že v době vydání usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 12. 2005, č. j. 51 E 1018/2005-10, nebyla Česká správa sociálního zabezpečení plátcem důchodu povinného. Za této situace lze pak uvažovat o stavení promlčecí doby toliko v období od 27. 10. 2005 (kdy byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí) do 17. 7. 2006 (kdy bylo oprávněnému doručeno vyrozumění o neúčinnosti výkonu rozhodnutí). V této souvislosti odvolací soud odkázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 20 Cdo 1581/2007. Za správné považuje odvolací soud i závěry soudu I. stupně, jež učinil ohledně stavení promlčecí doby po dobu, kdy probíhalo u Okresního soudu v Karviné (další) vykonávací řízení vedené pod sp. zn. 48 E 474/2008, a to ode dne 14. 4. 2008 (den podání návrhu oprávněným na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného) do dne 28. 5. 2005 (právní moc usnesení z 28. 4. 2009, č. j. 48 E 474/2008-36, jímž byla exekuce zastavena). Lze pak uzavřít, že byla-li promlčecí doba v důsledku výše uvedených skutečností prodloužena do 12. 11. 2017, a oprávněný podal exekuční návrh dne 4. 2. 2019, učinil tak v době, kdy jeho nárok byl již promlčen. 5. Proti výše uvedenému usnesení podal oprávněný dovolání. Dovolacímu soudu předkládá k řešení následující právní otázky: 1) Kdy a jakým způsobem končí vykonávací řízení v případě výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu povinného za stavu, že ke dni nařízení výkonu rozhodnutí povinný důchod u označeného plátce nepobírá; zda vykonávací řízení v takovém případě končí vydáním popřípadě doručením oznámení oprávněnému o neúčinnosti nařízení exekuce nebo jiným okamžikem? 2) Do kterého okamžiku se staví promlčecí doba v případě vykonávacího řízení srážkami z důchodu povinného za stavu, že ke dni nařízení výkonu rozhodnutí povinný důchod u označeného plátce nepobírá; zda je tímto okamžikem den vydání popřípadě doručení oznámení oprávněnému o neúčinnosti nařízení exekuce či jiný den? 3) Zda v poměrech projednávané věci došlo k promlčení nároku či nikoliv? Důvod přípustnosti dovolání spatřuje v tom, že jde o právní otázky doposud v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR neřešené. Ad 1) Vykonávací řízení v případě výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu povinného za stavu, že ke dni nařízení výkonu rozhodnutí povinný důchod u označeného plátce nepobírá, dle oprávněného nekončí dnem oznámení o neúčinnosti nařízení výkonu rozhodnutí, ale až právní mocí usnesení o zastavení vykonávacího řízení. Vykonávací řízení je zahájené podáním návrhu a běží i před vydáním usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Běh vykonávacího řízení tudíž není vázán ani podmíněn vydáním či účinností usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Vykonávací řízení běží bez ohledu na existenci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, a proto je nutno jej formálně ukončit. Oznámení o neúčinnosti výkonu rozhodnutí je pouze informací stran vydaného usnesení, avšak nemá žádný vliv na běh vykonávacího řízení. Ukončení vykonávacího řízení musí být přezkoumatelné odvolacím soudem v rámci zásady dvojinstančnosti řízení, a proto musí mít formu usnesení. Ad 2) Promlčecí doba nároku se staví od podání návrhu na výkon rozhodnutí do skončení vykonávacího řízení usnesením o zastavení vykonávacího řízení (nejde o zastavení výkonu rozhodnutí, ale o zastavení vykonávacího řízení, což je nutno striktně rozlišovat). Vydání popřípadě doručení oznámení o neúčinnosti usnesení o nařízení exekuce je pro běh promlčecí doby bez právního významu. Ad 3) V poměrech projednávané věci nedošlo k vydání usnesení o zastavení vykonávacího řízení, a proto vykonávací řízení u Okresního soudu v Karviné sp. zn. 51 E 1018/2005 stále běží. Promlčecí doba se v důsledku označeného vykonávacího řízení stavěla dne 27. 10. 2005 a staví se doposud. K promlčení nároku nedošlo. 6. Oprávněný navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení změnil tak, že se mění usnesení soudu prvního stupně tak, že se návrh povinného na