20 Cdo 2615/2007

20 Cdo 2615/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Miroslavy Jirmanové

v exekuční věci oprávněného Mgr. I. Š., proti povinnému B. H., pro částky 9.310,30 Kč s příslušenstvím a 5.359,30 s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 5 Nc 353/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 12. 2. 2007, č. j. 17 Co 14/2007-59, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud zčásti změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení exekuce (vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 z 18. 9. 1998, sp. zn. 25 C 70/95) zamítl, a ve zbytku je potvrdil, podal povinný dovolání.

Jelikož dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení (spočívající v absenci náležitostí dovolání podle § 241a odst. 1 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „o.s.ř.“/) a nebylo ani sepsáno advokátem, soud povinného usnesením ze 17. 5. 2007, doručeným mu 21. 5. téhož roku, vyzval, aby ve lhůtě 3 týdnů od doručení usnesení nedostatky podání odstranil a zvolil si zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podá řádné dovolání. Zároveň ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, dovolací řízení bude zastaveno. Dovolatel však vytčené nedostatky neodstranil.

Z ustanovení § 241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o.s.ř. plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.

Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení

(k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle § 104 odst. 2 a § 243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno; oprávněnému však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl dle § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o.s.ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. prosince 2007

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu