20 Cdo 2929/2019 — Nejvyšší soud

20 Cdo 2929/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:5. 2. 2020 Spisová značka:20 Cdo 2929/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.2929.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 4. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 1128/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 2929/2019-715 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné I. Z., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami III, Na Flusárně 168, proti povinné České republice – Ministerstvu obrany, se sídlem v Praze 6, Tychonova 221/1, doručovací adresa: Praha 6, Náměstí Svobody 471, poštovní přihrádka 154, odstraněním stavby, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 21 E 5/2012, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. 17 Co 198/2018-663, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Oprávněná je povinna zaplatit povinné na nákladech dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : 1. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 28. 3. 2018, č. j. 21 E 5/2012-302, jímž Okresní soud v Příbrami zastavil podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. výkon rozhodnutí odstraněním stavby, nacházející se na pozemcích oprávněné, a uložil oprávněné, aby vrátila povinné zálohu složenou na provedení prací ve výši 10 000 000 Kč. Odvolací soud zrušil nákladový výrok okresního soudu a o nákladech řízení o zastavení výkonu rozhodnutí nově rozhodl tak, že je povinné nepřiznal. 2. V projednávané věci byl nařízen výkon rozhodnutí k vynucení povinnosti z vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2011, č. j. 25 Co 501/2010-206, ve spojení s opravným usnesením ze dne 6. 10. 2011, č. j. 25 Co 501/2010-229, k odstranění stavby vzletové a přistávací dráhy nacházející se na pozemcích oprávněné. Povinná se s odkazem na závěry Ústavního soudu v usnesení ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. II ÚS 216/15, domáhala zastavení výkonu rozhodnutí s tím, že po vydání exekučního titulu a nařízení jeho výkonu nastaly skutečnosti, které činí výkon nepřípustným. Oprávněné stále svědčí pravomocný a vykonatelný exekuční titul, avšak § 268 odst. 1 písm. h) lze aplikovat i pro odstranění zjevné nespravedlnosti, byl-li by výkon rozhodnutí v rozporu s principy právního státu (II ÚS 2357/16, I ÚS 216/15). 3. Po vydání exekučního titulu a po nařízení jeho výkonu dne 26. 6. 2012 bylo rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 5. 12. 2012, č. j. 13 C 37/2012-78, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2013, č. j. 31 Co 50/2013-178 (v právní moci 20. 5. 2013), zřízeno podle § 30a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, věcné břemeno provozování letiště ve prospěch třetí osoby, jež je provozovatelem letiště (společnost Letiště Příbram s. r. o.), povinnou z věcného břemene je I. Z., věcné břemeno zatěžuje její pozemky, nikoli samotnou stavbu dráhy ve vlastnictví povinné. 4. Jde zde o střet vlastnického práva oprávněné (která má na svých pozemcích stavbu ve vlastnictví povinné, u níž v minulosti zaniklo právo k jejímu umístění, a proto bylo exekučním titulem uloženo vlastníku stavby její odstranění) s právem k cizí věci (k pozemkům oprávněné parc. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY v obci a k. ú. XY, zapsaných na LV č. XY) na straně společnosti Letiště Příbram s. r. o. Jedná se o právo z věcného břemene zřízené pozdějším soudním rozhodnutím a spočívající v právu provozovat letiště i na dotčených pozemcích oprávněné po dobu, kdy Letiště Příbram s. r. o. bude držitelem oprávnění k provozování letiště, a to za náhradu 94 220 Kč ročně. Výkon vlastnického práva ze strany oprávněné by značně zasáhl do práva z věcného břemene, zřízeného za trvání stavby vzletové a přistávací dráhy, jež by bylo odstraněním stavby podstatně ztíženo nebo znemožněno. 5. Odvolací soud připomněl, že Ústavní soud sice odmítl ústavní stížnost povinné proti rozhodnutí dovolacího soudu, kterým Nejvyšší soud přezkoumával exekuční titul v této věci, přitom však vyjádřil názor, že by případný výkon exekučního titulu mohl citelně dopadat na společnost Letiště Příbram, s. r. o. Podle Ústavního soudu je za této situace dán důvod pro zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h/ o. s. ř. 6. Odvolací soud uzavřel, že okresní soud se se shora naznačeným názorem Ústavního soudu ztotožnil, svůj postoj odpovídajícím způsobem zdůvodnil a rozhodl v souladu s ním. Nejde tak o automatické převzetí závěrů Ústavního soudu a ani nelze namítat okresnímu soudu „vázanost“ názorem uvedeným v odůvodnění. Ač věcné břemeno provozování letiště zatěžuje pozemky oprávněné a nikoliv na nich se nacházející stavbu povinné a jde o dvě různé záležitosti dotýkající se různých účastníků, Nejvyšší soud ve své novější rozhodovací praxi, týkající se shodných sporů mezi jinými účastníky v téže lokalitě, shledal existenci daného typu věcného břemene za natolik zásadní, že brání po dobu jeho trvání jinak důvodnému nároku vlastníka pozemků na odstranění dočasné stavby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3244/2017). V daných souvislostech soud nepovažoval za dostačující travnatý povrch, neboť soud rozsah věcného břemene při jeho zřizování poměřoval stávající podobou letiště. 7. Výkonem rozhodnutí by došlo k nepřípustnému zásahu do práv třetí osoby – Letiště Příbram s. r. o. a znemožnění realizace jejího práva, k němuž potřebuje pozemky oprávněné zatížené věcným břemenem včetně stavby na nich, byť ve vlastnictví jiného subjektu než povinné či později společnosti AIR STATION s. r. o. Není rozhodující, zda provozovatel má smluvní nebo jiné právo k užívání stavby. V rozhodnutí o zastavení exekuce nebrání ani probíhající řízení vedené pod sp. zn. 12 C 192/2018 ve věci zrušení daného věcného břemene pro tvrzenou absenci veřejného zájmu na jeho dalším trvání, neboť v rozhodnou chvíli věcné břemeno trvá. 8. Odvolací soud považuje za správné i rozhodnutí ve výroku o vrácení plné výše zálohy na náklady na odstranění stavby, neboť oprávněná neprokázala, zda a jakou částku skutečně vynaložila a kdy. Dále je patrné, že oprávněná přistoupila k bourání dráhy v době, kdy působily účinky odkladu výkonu rozhodnutí (byť nepravomocného) a byla srozuměna s probíhajícím řízením o zastavení výkonu (po kladném rozhodnutí soudu prvního stupně), proto její kroky ani náklady na ně vynaložené nejsou účelné. 9. Při rozhodování o nákladech řízení odvolací soud aplikoval § 150 o. s. ř. Úspěšná povinná nemohla k dobrovolnému plnění své povinnosti z exekučního titulu přistoupit pro absenci stanovení závazných podmínek pro bourání dráhy ze strany Úřadu pro civilní letectví, oprávněná zase nadále disponuje exekučním titulem, u něhož bez vlastního zavinění nemůže dosáhnout nuceného výkonu. Bylo by v rozporu se zásadou spravedlnosti, aby nesla ještě náklady povinné. 10. Rozhodnutí odvolacího soudu uvedené v záhlaví napadla oprávněná dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a dovolacím soudem má být vyřešená právní otázka posouzena jinak. Je přesvědčena, že vznik věcného břemene neodůvodňuje zastavení výkonu, který byl nařízen na základě pravomocného a vykonatelného exekučního titulu (dovolání proti němu Nejvyšší soud zamítl rozsudkem ze dne 21. 10. 2014 pod sp. zn. 22 Cdo 4304/2011-266, ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2018 pod sp. zn. II. ÚS 216/15). Zdůraznila, že exekuční titul byl podroben přezkumu dovolacího i ústavního soudu a byl shledán správným. Protože provozovatel letiště není účastníkem tohoto řízení, nelze toto řízení zastavit s odkazem na věcné břemeno zřízené v jeho prospěch. Neměla by mu být poskytnuta právní ochrana, jelikož usiloval o zřízení předmětného věcného břemene až v průběhu řízení o výkon rozhodnutí. V současné době je dán hrubý nepoměr mezi zatížením pozemků oprávněné a výhodou společnosti Letiště Příbram s. r. o. jako oprávněné osoby z věcného břemene. S poukazem na § 159a odst. 3 o. s. ř. dovolatelka namítá, že soudy zastavením výkonu nerespektovaly závaznost exekučního titulu, který přitom nebyl zrušen ani změněn. Soudy nemohou exekuční titul ani revidovat. Věcné břemeno provozování letiště je zřízeno k pozemkům. Provozovatel leti