20 Cdo 3102/2009

20 Cdo 3102/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v právní věci žalobkyně E., s.r.o., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) M. Š., a 2) O. a.s., o vyloučení věcí movitých z exekuce, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 8 C 72/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 30.6.2008, č.j. 11 Co 312/2008-90, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Proti shora označenému usnesení krajského soudu podala žalobkyně dovolání, které pak podáním z 26.9.2008, doručeným okresnímu soudu 3.10. téhož roku, vzala v plném rozsahu zpět. Dalším podáním z 11.6.2009, doručeným okresnímu soudu následujícího dne, toto zpětvzetí odvolala.

Nejvyšší soud proto v důsledku zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) zastavil.

Zpětvzetí podání, jímž bylo vzato dovolání zpět, není (s výjimkou zakotvenou v ustanovení § 41a odst. 4 o.s.ř., o niž však v souzené věci nejde) přípustné; vzal-li účastník procesní úkon tam, kde zákon takové zpětvzetí připouští, zpět, nelze toto zpětvzetí vzít dalším úkonem zpět a navrátit tak řízení do původního stavu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR z 30. srpna 1995, publikované v časopise Právní rozhledy č. 11, ročník 1995, str. 456, případně usnesení téhož soudu z 29.3.2001, sp. zn. 20 Cdo 1211/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2002 pod poř. č. 49).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že žalovaným by jinak měli na tuto náhradu právo podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o.s.ř., náklady tohoto řízení prokazatelně (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. srpna 2009

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.

předseda senátu