21 Cdo 170/2024 — Nejvyšší soud

21 Cdo 170/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 9. 2024 Spisová značka:21 Cdo 170/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.170.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nepřípustnost dovolání Podmínky řízení Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. § 104 odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:24. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 170/2024-243 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné EOS KSI Česká republika, s. r. o. se sídlem v Praze 4 – Braníku, Novodvorská č. 994/138, IČO 25117483, zastoupené Mgr. Martinem Krechlerem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 4 – Braníku, Novodvorská č. 994/138, proti povinným 1) M. T., a 2) M. T., oběma zastoupeným JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská č. 1720/12, pro 3 381 389 Kč, smluvní pokutu a příslušenství, prodejem zástavy, o návrhu povinných na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 30 EXE 1360/2021, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2023, č. j. 20 Co 137/2023-175, opravenému usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27. července 2023, č. j. 20 Co 137/2023-187, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. července 2023, č. j. 20 Co 137/2023-187, takto: I. Dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2023, č. j. 20 Co 137/2023-175, opravenému usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27. července 2023, č. j. 20 Co 137/2023-187, se odmítá. II. Řízení o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. července 2023, č. j. 20 Co 137/2023-187, se zastavuje. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 21. 6. 2023, č. j. 20 Co 137/2023-175, opraveným usnesením ze dne 27. 7. 2023, č. j. 20 Co 137/2023-187, změnil usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 11. 4. 2023, č. j. 30 EXE 1360/2021-143, kterým tento soud zamítl návrh povinných ze dne 9. 3. 2022 na zastavení exekuce vedené pod sp. zn. 30 EXE 1360/2021 k vymožení pohledávky ve výši 3 381 389 Kč spolu se smluvním úrokem z úvěru ve výši 2,5 % měsíčně z částky 3 381 389 Kč ode dne 4. 8. 2017 do dne 3. 2. 2018 (tj. částky 487 210 Kč), s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 381 389 Kč ode dne 25. 11. 2017 do zaplacení, nejpozději však do 3. 8. 2022, a se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 3 381 389 Kč ode dne 25. 11. 2017 do zaplacení, nejpozději však do 3. 8. 2022, s tím, že součet shora uvedených úroků, smluvních pokut a úroků z prodlení činí maximálně 3 381 389 Kč, a to prodejem tam specifikovaných nemovitých věcí, tak, že se exekuce prodejem zástavy vedená pod sp. zn. 30 EXE 1360/2021 částečně zastavuje co do částky 1 461 065,42 Kč, v dalším se potvrzuje (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že dlužnice Miluše Vejmělková Tůmová, IČO 86556169, uzavřela s právní předchůdkyní věřitelky, společností BEZ BANKY s. r. o., IČO 29229316, úvěrovou smlouvu ze dne 3. 8. 2017 v postavení podnikatele; shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že množství smluvních pokut a výše smluvního úroku nečiní smlouvu o úvěru neplatnou. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud s odkazem na usnesení Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 9. 2016, sp. zn. C-534/15, uzavřel, že ačkoliv smlouva hlavní (smlouva o úvěru) byla uzavřena mezi podnikatelskými subjekty, povinní, kteří se společností BEZ BANKY s. r. o. uzavřeli dne 3. 8. 2017 smlouvu o zřízení zástavního práva, požívají ochrany jako spotřebitelé, a „vztahují se na ně ustanovení o spotřebiteli v občanském zákoníku a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru“. Dle ustanovení § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru je maximální výše smluvních pokut 200 000 Kč, soud proto zastavil exekuci co do částky převyšující částku v souladu s tímto ustanovením. 2. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2023, č. j. 20 Co 137/2023 -175, opravené usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27. července 2023, č. j. 20 Co 137/2023-187, napadli povinní dovoláním směřujícím proti části výroku, jímž došlo k potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu povinných na zastavení exekuce. Dovolatelé namítají, že odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku stanovení výše úroku dle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), která dle dovolatelů v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Dovolatelé namítají, že odvolací soud měl správně aplikovat ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jsou naplněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Jelikož je „dlužník (spotřebitel) v prodlení delším než 90 dnů, má věřitel (oprávněný) … právo na zaplacení smluvního úroku pouze ve výši 8.05 % p. a.“. Dále napadli opravné usnesení odvolacího soudu, neboť odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku splnění podmínek pro vydání opravného usnesení dle ustanovení § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a otázku znění výroku opravného usnesení dle ustanovení § 164 o. s. ř., při jejichž řešení se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. 3. Oprávněná navrhla dovolání odmítnout. 4. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). 5. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). 6. Podle § 243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, anebo které je zjevně bezdůvodné, dovolací soud odmítne. 7. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) posoudil dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2023, č. j. 20 Co 137/2023-175, opravenému usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27. července 2023, č. j. 20 Co 137/2023-187, v části potvrzující usnesení soudu prvního stupně, jako zjevně bezdůvodné (srov. ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.). 8. Za zjevně bezdůvodné je třeba považovat takové dovolání, jehož přípustnost má zakládat otázka, jejíž řešení vyplývá přímo ze zákona (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2014, sp. zn. 32 Cdo 165/2014, nebo ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. 32 Cdo 709/2014), dále otázka, jejíž řešení je zcela zjevné a jež nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti (k právní úpravě občanského soudního řádu ve znění účinném po 31. 12. 2013 srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2699/2018), či otázka, jejímž řešením je zcela zjevně bezúspěšné uplatnění práva, tedy takové uplatnění práva, kdy je již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 9. O takový případ jde i v této věci. Ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru bylo do zákona vloženo novelou provedenou zákonem č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinným ode dne 24. 4. 2020, dle jehož čl. II bodu 1. platí, že dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Dne 3. 9. 2017 se stala splatnou pravidelná měsíční splátka dle smlouvy o úvěru, dluž