21 Cdo 3776/2010 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3776/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 2. 2012 Spisová značka:21 Cdo 3776/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.3776.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Umoření listin Dotčené předpisy:§ 185i odst. 1 o. s. ř. § 185j odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 3. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3776/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny ve věci umoření 36 kusů listinných akcií společnosti NAVELIKO a.s. se sídlem v Plzni, Ledecká č. 12, IČO 46882693, č. 000101 až 000136, každé o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč, a 40 kusů listinných akcií společnosti NAVELIKO a.s. se sídlem v Plzni, Ledecká č. 12, IČO 46882693, č. 000001 až 000040, každé o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, za účasti 1) navrhovatele Ing. R. P., zastoupeného Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská č. 32, 2) CAVERA d.s., občanského sdružení se sídlem v Praze 5, Brňovská č. 1, zastoupeného JUDr. Ladislavem Zvolským mladším, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 4, Boleslavova č. 53/15, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 32 U 1/2007, o dovolání navrhovatele Ing. R. P. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2010 č.j. 24 Co 164/2009-274, takto: I. Dovolání navrhovatele se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Navrhovatel Ing. R. P. se návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 18.6.2007 domáhal umoření 36 kusů listinných akcií společnosti NAVELIKO a.s. se sídlem v Plzni, Ledecká č. 12, IČO 46882693, č. 000101 až 000136, každé o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč, a 40 kusů listinných akcií společnosti NAVELIKO a.s. se sídlem v Plzni, Ledecká č. 12, IČO 46882693, č. 000001 až 000040, každé o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč, všech znějících na majitele a s datem emise dne 1.3.1993. Návrh zdůvodnil zejména tím, že je akcionářem obchodní společnosti NAVELIKO a.s. a že předmětné listinné akcie, vyjadřující navrhovatelův podíl, mu neoprávněně zadržoval další akcionář JUDr. L. Z. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31.3.2007 č.j. 30 Cm 60/2004-163 uložil občanskému sdružení CAVERA d.s., aby předmětné akcie "předložilo Městskému soudu do úschovy", akcie však byly občanským sdružením CAVERA d.s. "znehodnoceny skartováním a v tomto stavu pak byly založeny do soudního spisu". Navrhovatel dovozuje, že "skartací předmětných listinných akcií došlo ke zničení těchto listin" a že jako akcionář má právní zájem na jejich umoření. Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 27.9.2007 č.j. 32 U 1/2007-13 vyzval toho, kdo má předmětné akcie, aby se ve lhůtě jednoho roku od vydání usnesení přihlásil u Obvodního soudu pro Prahu 9 a aby "podle možnosti předložil uvedené listiny či listinu nebo podal proti návrhu na umoření těchto listin námitky". Dne 20.10.2008 došly Obvodnímu soudu pro Prahu 9 námitky proti umoření předmětných akcií, které podalo občanské sdružení CAVERA d.s. Uvedlo v nich, že obchodní společnost NAVELIKO a.s. byla založena přeměnou z hospodářského zařízení NAVELIKO podle ustanovení § 766 obchodního zákoníku, že jediným zakladatelem a jediným akcionářem obchodní společnosti NAVELIKO a.s. je občanské sdružení CAVERA d.s. a že proto navrhovatel, který není akcionářem obchodní společnosti NAVELIKO a.s., není legitimován k návrhu na umoření předmětných akcií. Akcie, jejichž umoření se navrhovatel domáhá, navíc "nikdy nebyly vystaveny", neboť "akcie je vydána až okamžikem, kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvního nabyvatele", a občanské sdružení CAVERA d.s. dosud neobdrželo od obchodní společnosti NAVELIKO a.s. "své akcie vystavené touto společností". Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 20.3.2009 č.j. 32 U 1/2007-196 návrh na umoření akcií zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poté, co dospěl k závěru, že je třeba přezkoumat také námitky občanského sdružení CAVERA d.s., i když byly opožděné, soud prvního stupně dospěl z výsledků dokazování k závěru, že navrhovatel se "nemohl stát a nestal předepsaným způsobem ve smyslu příslušných právních předpisů akcionářem" obchodní společnosti NAVELIKO a.s. a že mu proto nesvědčí právní zájem na umoření předmětných akcií. K odvolání navrhovatele a občanského sdružení CAVERA d.s. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29.4.2010 č.j. 24 Co 164/2009-274 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud přihlédl k tomu, že "otázka vlastnictví akcií je předmětem dlouhodobých sporů mezi účastníky v řízeních, která doposud nebyla uzavřena", a dovodil, že navrhovatel nemá na umoření předmětných akcií právní zájem, neboť za "daného stavu, tj. s přihlédnutím k probíhajícím sporům a vzneseným námitkám účastníka CAVERY d.s., není možné konstatovat, že navrhovateli jednoznačně svědčí hmotné právo zakládající jeho právní zájem na umoření akcií". Odvolací soud současně odmítl názor navrhovatele, že občanské sdružení CAVERA d.s. není účastníkem řízení, neboť podalo své námitky proti umoření listin opožděně, s odůvodněním, že podle ustanovení § 185k o.s.ř. je účastníkem řízení o umoření listin každý, kdo podal námitky podle ustanovení § 185m odst.2 o.s.ř. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. Vytýká odvolacímu soudu, že se nezabýval jím podaným odvoláním "v celém jeho rozsahu" a že je proto jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Soudy měly podle názoru navrhovatele provést "důkazní řízení" k "prokázání, že listina, již se návrh týká, skutečně existovala", posléze k "prokázání, že ten, kdo návrh podává, má právní zájem na umoření takovéto listiny", a nakonec k "prokázání, že umořované listiny byly ztraceny či zničeny", odvolací soud však dovodil, že navrhovatel nemá právní zájem na umoření listin, aniž by měl za prokázané, zda tyto listiny "byly kdy vystaveny nebo byly zničeny či ztraceny". Navrhovatel zdůrazňuje, že jím navržené důkazy byly způsobilé prokázat všechny rozhodné skutečnosti, že listiny, které "bezesporu s minulosti fyzicky existovaly", mu byly odebrány "v důsledku protiprávního jednání JUDr. Z. st.", a že listiny byly zničeny. K námitkám občanského sdružení CAVERA d.s. soudy neměly přihlížet, neboť byly podány opožděně a měly být z tohoto důvodu odmítnuty. Navrhovatel dovozuje přípustnost dovolání z ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. a navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolaní směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.). Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jsou obsaženy v ustanovení § 237 o.s.ř. Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§ 237 odst.1 písm.a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§ 237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§ 237 odst.1 písm.c) o.s.ř.]. Navrhovatel dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání navrhovatele proti usnesení odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. Rozhodnutí odvolacího